Racionální ATB terapie
(přesměrováno z Základní principy správného používání antibiotik)
Antibiotika jsou látky, které inhibují růst (množení) mikroorganismů – bakteriostatická antibiotika, nebo je usmrcují – baktericidní antibiotika.
Základní požadavek na ATB terapii je: optimální antimikrobiální účinek a minimální negativní účinek na hostitele, tedy vysoká selektivita účinku.
Nežádoucí a toxické účinky[upravit | editovat zdroj]
- toxické účinky – po vysokých dávkách, při vyšší citlivosti na ATB (většinou se jim dá předejít, případně zmírnit projevy);
- biologické účinky – změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže či sliznic (často při podávání širokospektrálních antibiotik např. ampicilin, tetracyklin).
Faktory ovlivňující léčbu[upravit | editovat zdroj]
1) Správná volba antimikrobiálních látek
- chronické infekce – správná diagnoza, identifikace původce → cílená ATB terapie;
- akutní infekce – empirická léčba (bez průkazu původu);
- život ohrožující infekce – navodit dostatečný účinek, co nejrychleji;
- Rozšiřující se paleta ATB a nedostatečný přehled o jejich přínosu pro terapii svádí lékaře k předepisování léků se zbytečně širokým spektrem a silným účinkem → rozvoj mnohočetné rezistence.
2) Doba léčby – předčasně ukončená ATB terapie je jedním z hlavních důvodů, který se podílí na vzniku rezistence.
3) Velikost dávky – dána charakterem infekce a vlastnostmi ATB, akutním stavem a věkem nemocného.
4) Cesta podání.
5) Vhodná kombinace léčiv.
6) Monitorování ATB terapie.
ATB politika[upravit | editovat zdroj]
Rezistence bakterií vůči antimikrobiálním látkám je jedním z nejzávažnějších problémů antibiotické terapie. Široké spektrum zavedení antibiotik do klinické praxe vytváří selekční tlak podmiňující přežívání a šíření rezistentních kmenů. Vývoji rezistence napomáhá neuvážené jednání lidí, včetně lékařů (přidávání antibiotik do krmiva zvířat, předepisování antibiotických přípravků při banálních onemocnění nebo jejich volný prodej). S častým výskytem multirezistence se setkáváme hlavně v nemocnicích. Rozvoj rezistence je možné částečně omezit dodržováním racionální terapie (administrativní opatření, ponechání antibiotik v rezervě, vyšetření citlivosti na antimikrobiální látky).
Nejčastější chyby v ATB léčbě[upravit | editovat zdroj]
- podání antibiotik u neinfekčních stavů
- podání antibiotik u běžných respiračních onemocnění (většinou banální virózy)
- podání antibiotik před odběrem materiálu
- předčasná změna antibiotik
- zbytečná prodloužená terapie (pochybení pacienta)
- menší dávka antibiotika (vznik rezistenčních klonů)
- použití širokospektrých antibiotik, kde by stačilo užší spektrum
- použití injekční formy, kde by stačila perorální (nákladné, nepříjemné pro pacienta)
- použitím kombinace antibiotik, kde by stačilo pouze jedno
- nedostatečný počet mikrobiálních vyšetření (úsporné důvody)
Zásady správného užívání antibiotik[upravit | editovat zdroj]
Evropské středisko European Centre for Disease Prevention and Control a americký úřad Food and Drug Administration zveřejnily v boji proti antibiotické resistenci několik hlavních zásad pro správné užívání antibiotik.
- Nevynechávejte dávky a užívejte svůj přípravek tak, jak je předepsáno.
- Antibiotika jsou nejúčinnější pouze v tom případě, že je budete užívat pravidelně dle rozpisu zdravotnického pracovníka. Užívejte antibiotika po celou dobu stanovenou zdravotnickým pracovníkem.
- Je důležité využívat celé balení léčivého přípravku, i když se již cítíte lépe. Pokud se léčba zastaví příliš brzy, nemusí léčivo zničit všechny bakterie. Tj. můžete opět onemocnět a zbývající bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, která jste užívali. Nesnažte se „ušetřit si“ antibiotika.
- Léčivo je určeno pro konkrétní infekci, konkrétní osobu a konkrétní dobu užívání. Neužívejte zbytky léčivého přípravku.
- Vezmete-li špatné léčivo, můžete zpomalit vhodnou léčbu a vaše infekce se může naopak zhoršit. Neužívejte antibiotika předepsaná pro jiné osoby.
- Nemusejí být vhodná pro vaše onemocnění, mohou oddálit správnou léčbu a mohou váš stav zhoršit. Pouze zdravotnický pracovník může určit správnou léčbu infekce. Promluvte si se zdravotnickým odborníkem.
- Ptejte se zejména tehdy, pokud si nejste jisti, kdy je použití antibiotika vhodné nebo jak jej máte užívat. Nevyužívejte k tomu pouze lékaře, ale ptejte se v nejlépe dostupném místě zdravotní péče – ptejte se ve vaší lékárně!
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.
- JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 9788024611419.