Vena subclavia
(přesměrováno z V. subclavia)
vena subclavia | |
žíla podklíčková | |
TA | A12.3.00.001 |
---|---|
Pokračuje z | vena axillaris |
Přítoky | vv. pectorales, v. thoracoacromialis, v. transversa colli, v. dorsalis scapulae |
Vlévá se do | vena brachiocephalica a v. jugularis interna |
Soutok s | v. jugularis interna |
Vena subclavia (žíla podklíčková) je žíla, která navazuje na v. axillaris. Za hranici těchto dvou žil se považuje průchod před úponem m. scalenus anterior na první žebro. Žíla tedy neprochází skrz fissura scalenorum, na rozdíl od stejnojmenné tepny. V angulus venosus se spojuje s v. jugularis interna, čímž vzniká v. brachiocephalica. Probíhá před cupula pleurae, dorsálně od m. subclavius. Před angulus venosus jsou v žíle chlopně.
Přítoky[upravit | editovat zdroj]
V. subclavia přijímá jen menší přítoky. Většina žil, které provázejí větve a. subclavia, ústí do v. brachiocephalica a do v. jugularis interna.
Do v. subclavia mohou ústit vv. pectorales z mm. pectorales, eventuálně celý kmen v. thoracoacromialis. Dále může do této žíly ústit v. transversa colli nebo její osamostatněná hluboká větev – v. dorsalis scapulae.
Centrální žilní katetrizace[upravit | editovat zdroj]
Tato žíla je jedním z nejčastějších míst pro zavedení CŽK. Ačkoliv je zde poměrně vysoké riziko poškození plic (cupola pleurae se nachází jen asi 0,5 cm za žilou), při punkci cévy se zde dá dobře orientovat podle anatomie podklíčkové oblasti. Mezi další výhody patří relativní pohodlí pacienta i jednoduché ošetřování. [1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.