Růst a vývoj dítěte
Z WikiSkript
(přesměrováno z Vývoj dítěte)
- Popisujeme vývoj fyzický (vzrůst, proporcionalita, vyspělost systému…) a vývoj neurologický (hrubá motorika, jemná motorika, kognitivní vývoj, řeč).
Délka/výška[upravit | editovat zdroj]
- do dvou let mluvíme o délce, od dvou let o výšce
- od 3 let do puberty by dítě mělo vyrůst 5–7 cm za rok
Hmotnost[upravit | editovat zdroj]
- průměrná porodní hmotnost (PH): 3500 g (pak 10% váhový spád); zdvojnásobení PH – ve 4.–5. měsíci; ztrojnásobení PH – v 1 roce (cca 10,5 kg);
- batolata, předškoláci a školní mají mít 2kg roční přírůstek.
věk | délka/výška | hmotnost | obvod hlavy |
---|---|---|---|
při narození | 50 cm | 3,5 kg (PH) | 34 cm |
6 měsíců | 43 cm | ||
1 rok | 75 cm | 10,5 kg (3×PH) | 47 cm |
2 roky | 87 cm (½ dospělé výšky) | 13 kg (4×PH) | |
3 roky | 96 cm | 50 cm | |
3,5 let | 100 cm | ||
5 let | 110 cm | 20 kg | |
10 let | 140 cm | 30 kg | 53 cm |
18 let | 167,3 cm (ženy), 180,2 cm (muži)[1] | 56 cm |
Proporcionalita růstu[upravit | editovat zdroj]
- Poměr hlava/trup: novorozenec 1/4, dospělý 1/8.
- Podíl svalové hmoty: 22 % ve 3 měsících, 35 % 3 roky, 40 % dospělý muž.
- Spotřeba energie:
Periodizace dětského růstu[upravit | editovat zdroj]
- Lidský model růstu se označuje jako „sendvičový“, protože mezi obdobím rychlého postnatálního růstu a pubertálního výšvihu je období klidného růstu (dětství; 2. až 11. rok života), na rozdíl od jiných biologických druhů.
- ICP model růstu dle Karlberga:
- komponenta I (infancy), infantilní komponenta růstu – od 2. poloviny nitroděložního vývoje do 3. až 4. roku života; uplatňuje se především IGF-I;
- komponenta C (childhood), dětská komponenta růstu – začíná před ukončením 1. roku života a trvá do ukončení tělesného růstu; dominantní vliv růstového hormonu a přetrvávající působení IGF-I;
- komponenta P (puberty), pubertální komponenta růstu – fáze přídatného růstu indukovaného pubertou; zrychluje se do věku nejvyšší růstové rychlosti, zpomaluje se až do ukončení růstu; vliv pohlavních hormonů.[2]
- Člověk roste relativně pomalu (ve srovnání s jinými savci) – u většiny savců po období rychlého postnatálního růstu následuje pubertální výšvih a pohlavní zralost. Člověk má mezi těmito obdobími navíc období klidového růstu – dětství (specifikum člověka).
Vývoj mozku[upravit | editovat zdroj]
- Replikace neuronů je ukončena před narozením, jejich organizace ale probíhá ještě dlouho po narození.
- Přibývá bílé mozkové hmoty a synapsí.
- Šedá hmota se vyvíjí relativně nejpozději – narůstá od 30. týdne gestace a končí v 1. roce, proto je relativně citlivá na poškození v pozdní gestaci a perinatálně.
- Myelinizace začíná ve 4. měsíci gestace v míše, v posledním trimestru i v mozku;
Vývoj řeči[upravit | editovat zdroj]
- první fáze je nonverbální;
- od 2 měsíců se začíná komunikace vokalizovat – vzájemná vokální hra;
- 6–10 měsíců – dítě začíná lépe ovládat orální svalstvo, začíná žvatlat a opakovat slabiky bez konkrétního významu;
- ve 12 měsících začíná mít potřebu používat konkrétní slova k označení předmětů a činností;
- v 18 měsících umí asi 20–50 slov;
- pozor – vývoj řeči mohou zbrzdit časté otitidy s převodní poruchou sluchu;
- porozumění se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost;
- prvním slovům dítě rozumí už v 9 měsících;
- ve 13 měsících může rozumět 20–100 slovům;
- koncem 2. roku začne dítě skládat slova ve věty.
Hodnocení tělesného růstu[upravit | editovat zdroj]
- Základní pomůckou pro hodnocení je percentilový graf tělesné výšky
- podkladem pro sestavení percentilových grafů jsou národní referenční studie
- hodnotíme tak míru odlišnosti od normy;
- mezi 3. a 97. percentilem se nachází 94 % populace;
- střední tělesné výšky – mezi 25.–75. percentilem (50 % populace);
- velká výška – nad 75. perc.;
- velmi velká výška – nad 97. perc..
- Součástí hodnocení je posouzení genetického růstového potenciálu dítěte;
- na pravý okraj percentilového grafu zakreslíme;
- u chlapců – tělesnou výšku otce (bod O), tělesnou výšku matky zvětšenou o 13 cm (bod M);
- u dívek – tělesná výška matky (bod M), výška otce mínus 13 cm (bod O);
- střed mezi těmito hodnotami je průměrná očekávaná výška v dospělosti, s rozmezím 8,5 cm;
- na pravý okraj percentilového grafu zakreslíme;
- Při opakovaném měření můžeme vypočítat růstovou rychlost v cm/rok;
- ta se mění v závislosti na věku a pohlaví – hodnotíme z percentilového grafu.
- Zásadní je přesnost měření:
- děti od dvou let správně měříme stadiometrem upevněným na stěně – na stupnici stadiometru je pohyblivá hlavice, která se dotýká vertexu hlavy (nebo tam maj žirafu);
- děti do dvou let měříme pomocí tzv. bodymetru („korýtko“) – zjišťujeme délku.
- U dlouhodobého sledování například při preventivních prohlídkách hodnotíme změnu percentilů, pokud dítě překročí 2 pásma (zrychlí nebo zpomalí růst) je nutné vyšetření této příčiny.
- Hodnocení grafů na počítači.
- Pokud není nemocniční informační systém vybaven grafy, lze k hodnocení růstu využít program Růst, který je zdarma ke stažení na webu Státního zdravotního ústavu.
- Hodnocení na počítači zvyšuje přesnost a umožňuje výpočet z-score (u dětí s růstem mimo graf).
Vývoj zubů[upravit | editovat zdroj]
- Mléčné zuby
- erupce – na mandibule 5.–7. měsíc, na maxile 6.–8. měsíc;
- exfoliace – mandibula 6.–7. rok, maxila 7.–8. rok;
- erupce všech mléčných zubů má být do 3 let života;
- stomatologické vyšetření indikujeme, když do 13 měsíců nevyrazil ani jeden zub.
- Stálý chrup
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6.
Článek neobsahuje vše, co by měl. | ||||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
- ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 161. ISBN 978-80-7262-772-1.
- ↑ LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 7-21. ISBN 978-80-7262-438-6.