Topografie hrudníku

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 17. července 2024 v 18:05.

Úvod a ohraničení

Podkladem hrudníku (thorax) je kosterní hrudní koš. Hrudník hraničí kraniálně s krkem a kaudálně s břichem. Kraniální hranice se rozbíhá z fossa jugularis podél klíční kosti na acromion a odtud dozadu k trnovitému výběžku C7. Kaudální hranice s břichem je v hloubce tvořena přirozenou bariérou - bránicí (diaphragma), jejíž klenba vpravo dosahuje úrovně 4. mezižeberního prostoru (kvůli játrům) a vlevo 5. mezižeberního prostoru. Povrchově je hrudník od břicha oddělen linií táhnoucí se od processus xiphoideus sterni přes kaudální okraje žeber laterálně a dozadu k rovině trnovitého výběžku Th12.

Orientační čáry

Při orientaci na hrudníku využíváme nasledující orientační čáry:

Vertikální

linea mediana anterior	středem hrudní kosti
linea sternalis	okrajem hrudní kosti
linea parasternalis	mezi linea sternalis a linea medioclavicularis
linea medioclavicularis	středen klíční kosti
linea axillaris anterior	od plica axillaris anterior (m. pectoralis major)
linea axillaris (media)	z vrcholu axilly
linea axillaris posterior	od plica axillaris posterior (m. latissimus dorsi)
linea scapularis	protíná angulus inferior scapulae
linea paravertebralis	přes processus transversus obratlů
linea mediana posterior	přes processus spinosus obratlů

Horizontální

linea xiphosternalis

přes processus xiphoideus

Tvar hrudníku

Hrudník dospělého jedince je ventrodorzálně oploštěn.

Stavba stěny hrudníku

Podklad hrudní stěny je tvořen žebry (costae) a mezižeberními (interkostálními) svaly. Od hrudní stěny odstupují svaly; vpředu mm. pectorales, laterálně m. serratus anterius a kostální část m. latissimus dorsi, podél dolního okraje žeber svaly břišní stěny. Fasciální kryt svalů hrudníku zahrnujeme pod společný název fascia pectoralis, mezi m. pecotralis minor a klíční kostí je napnutá fascia clavipectoralis. Na vnitřní straně hrudníku, tj. zevnitř popisujeme fascia endothoracica, na kterou je přiložena pohrudnice - pleura parietalis.

Mezižeberní prostory jsou definovány žebry a mezižeberními svaly - mm. intercostales externi, interni, intimi. Mm. intercostales externi probíhají od vyššího žebra šikmo dolu dopředu k žebru nižšímu. Nacházejí se v oblasti kostěnných částí žeber od tuberculum costae, v oblasti žeberních chrupavek je jejich pokračováním membrana intercostalis externa. Mm. intercostales interni probíhají opačně než mm. intercostales externi, tj. od vyššího žebra k nižšímu šikmo dozadu. Popisujeme je v oblasti od sterna až po angulus costae, odkud pokračují jako membrana intercostalis interna až po caput costae. Mm. intercostales intimi probíhají stejně jako mm. intercostales interni, upínají se však až navnitř od sulcus costae a vymezují tak prostor (mezi mm. intercostales interni a intimi), ve kterém probíhá mezižeberní nervově-cévní svazek.

Interkostální nervově-cévní svazek probíhá vždy při dolním okraji žebra. Nejníže je uložen nerv, nad ním arterie a nejvýše véna. Punkce hrudníku se proto provádí těsně nad žebrem, nikdy ne těsně pod.