První týden vývoje zárodku

První 3 týdny vývoje

Zygota

Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování). Zygota se nejprve rozdělí na dvě blastomery, ty dále na čtyři atd. Rýhování probíhá ve vejcovodu, blastomery jsou obklopeny zona pellucida (v mikroskopu je průhledná, proto pellucida).

Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktní buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami (E-kadheriny – glykoproteiny, kompaktace je zahájena v 16buněčném embryu). Zárodek tvořený 12–15 blastomerami se označuje jako morula, vzniká asi 3 dny po oplození.

Blastogeneze

Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou – dutina blastocysty. Je to proto, že morula, resp. blastocysta opouští zona pellucida procesem zvaným hatching a tekutina dovnitř dutiny v ní vniká z děložní dutiny. Dutina se zvětšuje a blastocysta se oddělí na dvě části:

• tenká zevní vrstva buněk – trofoblast (dává vznik zárodečné části placenty);
• skupina centrálně uložených blastomer, vnitřní buněčná masa neboli inner cell mass (ICM) (embryoblast). Tyto buňky jsou pluripotentní – mohou dát vznik jakékoli buněčné struktuře mimo trofoblastu (tyto buňky se používají právě jako kmenové buňky – embryonic stem cells – ESC).

Blastocysta dva dny volně pluje v děložním sekretu a rychle zvětšuje objem. Obvykle se blastocysta 6. den po oplození uchytí na epitelu endometria, nejčastěji svým embryonálním pólem. Trofoblast začíná proliferovat a diferencuje se ve dvě vrstvy:

• vnitřní vrstvu: skládá se z jednotlivých buněk a označuje se jako cytotrofoblast;
• zevní masu: syncytiotrofoblast – mnohojaderná cytoplasmatická hmota (syncytium), kde se ztrácejí hranice mezi buňkami (tyto buňky jsou polyploidní (savci).

7. den vzniká delaminací epiblastu (vznikající diferenciací embryoblastu) – hypoblast. Syncytiotrofoblast produkuje hormon lidský choriogonadotropin (hCG) – ten se pak dostává do lakun v okolí a tudy do mateřské krve, kde se dá měřit (marker těhotenství), jeho funkcí je udržení funkce žlutého tělíska (corpus luteum gravidarum).

Odkazy

Související články

• Prenatální vývoj: Zárodek • Plod
• Gametogeneze • Fertilizace • Typy vajíček a jejich rýhování
• První týden vývoje zárodku • Druhý týden vývoje zárodku • Třetí týden vývoje zárodku • Čtvrtý až osmý týden vývoje zárodku

Použitá literatura

• MOORE, Keith L. a T. V. N. PERSAUD. Zrození člověka: embryologie s klinickým zaměřením. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.