Viditelné světlo

Viditelné světlo, jinak také označované pouze jako světlo, je elektromagnetické záření o frekvenci 3,9 x 10¹⁴ Hz do 7,9 x 10¹⁴ Hz, což ve vakuu odpovídá vlnovým délkám v rozmezí 380–740 nm. Tato část elektromagnetického spektra má tu vlastnost, že při dopadu na fotoreceptory lidského oka (tyčinky a čípky) vyvolává zrakový vjem. Jedná se o záření Slunce (hvězdy), které při průchodu atmosférou dopadne na zemský povrch. V celém elektromagnetickém vlnění se světlo nachází mezi infračerveným (vlnová délka větší než 740 nm) a ultrafialovým zářením (vlnová délka kratší než 380 nm). Světlo má duální charakter, můžeme ho popisovat jako vlnu, ale i jako částici. Fyzikální obor, který se zabývá zkoumáním vlastností viditelného světla se nazývá optika.

Rychlost světla

Rychlost světla (světelná rychlost) ve vakuu je 299 792 458 m/s, zaokrouhleně se uvádí 3×10⁸ m/s (300 000 km/s). Fyzikální jednotka se značí písmenem c. Ve vzduchu je jeho rychlost jen zanedbatelně nižší než ve vakuu, ale v jiných prostředích je vždy nižší, je závislá na indexu lomu. Například ve skle činí zhruba 200 000 km/s a ve vodě 225 000 m/s.

viditelné světlo

Barevné spektrum

Viditelné světlo se skládá z několika barev, které nazýváme spektrálními. Jednotlivé barvy jsou typické pro určitou vlnovou délku a vzájemně do sebe přecházejí. Nejkratší vlnovou délku, ale nejvyšší frekvenci, má fialová (380 až 430 nm), s nárůstem vlnové délky a poklesem frekvence následují modrá (430 až 500 nm), azurová (500 až 520 nm), zelená (520 až 565 nm), žlutá (565 až 590 nm), oranžová (590 až 625 nm) a červená (625 až 740 nm). Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nm (zelená). Objekt vidíme v takové barvě, jakou vlnovou délku jeho povrch odráží, ostatní barvy jsou předmětem absorbovány (pohlceny). Vedle spektrálních barev existují i barvy nespektrální, které vznikají jako vjem smíšení několika barev. Mezi tyto barvy patří šedá, bílá, černá, ale i například růžová nebo tyrkysová.

Viditelné spektrum, vlnová délka v nanometrech

Šíření

Šíření světla probíhá na základě Huygensova principu pomocí vlnoploch, vliv na tento jev mají i vlastnosti samotného prostředí, ve kterém k šíření dochází. V opticky homogenním prostředí mají vlnoplochy v blízkosti zdroje světla kulový tvar, ve velké vzdálenosti by je šlo považovat za roviny. Paprsky, představují myšlené čáry, které ukazují směr šíření světla, a jsou vždy kolmé na vlnoplochu, se zde šíří přímočaře. Šíření světla je také

Světelné zdroje

Zdrojem světla můžeme nazvat každé těleso, ve kterém světlo vzniká a je vyzařováno do okolí (Slunce, žárovka, plamen atd.). V případě, že velikost samotného zdroje je oproti vzdálenosti, ze které ho pozorujeme zanedbatelná, nazveme ho bodovým zdrojem světla (laser). Přirozené zdroje nelze považovat za bodové, protože se světlo šíří najednou z několika různých bodů.

Optické prostředí

Optickým prostředím nazveme každé prostředí , ve kterém dochází k šíření světla. Můžeme ho rozdělit na průhledné (nedochází zde k rozptylu světla), průsvitné (světlo se šíří, ale dochází k částečnému rozptylu) a neprůhledné (světlo je na povrchu pohlcováno nebo odráženo). Z pohledu optiky dochází ještě k dělení na prostředí homogenní (v celém svém objemu má stejné vlastnosti), izotropní (vlastnosti nejsou závislé na směru šíření - sklo) a anizotropní (vlastnosti závisí na směru šíření světla - krystal). Průhledné sklo dělíme na čiré (světlo prochází beze změny) a barevné (pohltí některé vlnové délky).

Odkazy

Související články

• Barevnost látek
• Umělé osvětlení
• Infračervené záření
• Ultrafialové záření

Zdroj

Odkazy

WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Světlo [online]. [cit. 2019-01-20]. <https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btlo>.

Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov. Úvod do optiky [online]. [cit. 2019-01-20]. <http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/01_uvod/01.htm>.

Techmania Science Center / EDUPORTÁL. Světlo [online]. [cit. 2019-01-20]. <https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/fyzika/svetlo>.

Encyklopedie fyziky. Šíření světla [online]. [cit. 2019-01-20]. <http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/435-sireni-svetla>.

FYZIKA 007. Šíření světla [online]. [cit. 2019-01-20]. <http://www.fyzika007.cz/optika/sireni-svetla>.

Literatura

Beneš, Jiří, Jirák, Daniel a Vítek, František. . Základy lékařské fyziky. 4. vydání vydání. 2015. ISBN 978-80-246-2645.

Beneš Jiří, Kymplová Jaroslava, Vítek František. . Základy fyziky pro lékařské a zdravotnické obory pro studium a praxi. 1. vydání vydání. 2015. ISBN 978-80-247-4712-5.

^[zdroj?]

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.