Srovnání eukaryot a prokaryot
Život na naší planetě se vyvíjel z nejjednodušších organismů přes prokaryotní buňky, jejichž spoluprácí vznikly buňky eukaryotní. Přesto ale prokaryota nevymřela! Zde můžeme sledovat dvě strategie přežití.
- Prokaryotní strategie
Prokaryota „vsadila“ na jednoduchost. Jejich buňky jsou velice jednoduše organizovány. Jejich reprodukce je pouze nepohlavní (přesto jsou schopny sexuálních procesů!). Proto je jejich přizpůsobivost odkázána pouze na spontánní mutace, předávání plazmidů a rekombinace cizorodé DNA. Ovšem jejich jednoduchost jim umožňuje rychlé množení (jeden cyklus může trvat jen 20 minut).
- Eukaryotní strategie
Eukaryotní buňky jsou složité a vysoce organizované systémy. Ty, které jsou diploidní, jsou schopny sexuálního rozmnožování, čímž se radikálně zvyšuje schopnost tvorby nových kombinací genů. Jejich složitost ovšem zpomaluje jejich reprodukční schopnost (jeden cyklus asi 6 hodin).
Rozdíly genetické informace[upravit | editovat zdroj]
--- | Prokaryota | Eukaryota |
---|---|---|
jádro | nemají jádro (pouze nukleoid) | mají plnohodnotné jádro |
chromosom | pouze jeden kruhový | jeden i více lineárních |
geny | bez intronů | obsahují introny a exony |
počet genů | 6 až 8 tisíc | více jak 10 tisíc |
ploidie | pouze haploidní | diploidní i haploidní |
jadérko | nemají jadérko | mají jadérko |
nejaderná DNA | plazmidy | mtDNA, popřípadě plastidová |
jaderné proteiny | bez histonů | histony |
Rozdíly stavby buňky[upravit | editovat zdroj]
--- | Prokaryota | Eukaryota |
---|---|---|
velikost | 0,3–6 μm | 5 μm – několik cm |
organely | pouze nemembránové | membránové i nemembránové |
ribosomy | prokaryotní (70 S) | eukaryotní (80 S) i prokaryotní (mitochondrie) |
Rozdíly v proteosyntéze[upravit | editovat zdroj]
--- | Prokaryota | Eukaryota |
---|---|---|
modifikace | posttranslační | posttranslační |
translace | v cytoplasmě | v cytoplasmě/mitochondriích (mtDNA)/přímo do ER |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NEČAS, Oldřich. Obecná biologie pro lékařské fakulty. 3. vydání. Jinočany : H+H, 2000. ISBN 80-86022-46-3.