Sluchová dráha

Z WikiSkript


tractus auditivus
Sluchová dráha
Schéma sluchové dráhy
Schéma sluchové dráhy
Funkce přenos sluchových informací z Cortiho orgánu vnitřního ucha do primární sluchové kůry
Začátek bipolární buňky
Konec primární sluchová kůra
Počet neuronů 4

Sluchová dráha je čtyřneuronová dráha, která přenáší sluchové informace z Cortiho orgánu vnitřního ucha do primární sluchové kůry.

První neurony sluchové dráhy jsou bipolární buňky, jejichž těla leží v ganglion spirale cochleae. Dendrity těchto buněk vytvářejí synapse s vláskovými buňkami Cortiho orgánu. Axony bipolárních buněk tvoří pars cochlearis nervi vestibulocochlearis a v oblasti mostomozečkového úhlu vstupují do mozkového kmene, kde končí v kochleárních jádrech (nucleus cochlearis ventralis a nucleus cochlearis dorsalis) lokalizovaných na rozhraní mezi prodlouženou míchou a pontem.

Druhé neurony vycházejí z buněk kochleárních jader a vytvářejí tři svazky:

  • Corpus trapezoideum (z nucleus cochlearis ventralis);
  • Stria acustica intermedia (z nucleus cochlearis ventralis);
  • Stria acustica dorsalis (z nucleus cochlearis dorsalis).

Tyto svazky překračují střední čáru a postupují směrem vzhůru v kontralaterální části mozkového kmene, kde se spojují a formují mohutný svazek lemniscus lateralis končící v colliculi inferiores středního mozku. Některá vlákna vycházející z nucleus cochlearis ventralis vytvářejí synapse v nucleus olivaris superior a nucleus corporis trapezoidei. Některá vlákna laterálního lemnisku se přepojují v nucleus lemnisci lateralis.

Třetí neurony vycházejí z colliculi inferiores a končí v corpus geniculatum mediale v thalamu.

Čtvrté neurony začínají v corpus geniculatum mediale, vytvářejí tractus geniculocorticalis (neboli radiatio acustica) a končí v primární sluchové kůře lokalizované v horní části gyrus temporalis superior (area 41, 42).

Na úrovni druhých a třetích neuronů se některá vlákna sluchové dráhy kříží, takže korová projekce z každého ucha je oboustranná.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2.. vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. ISBN 80-247-1132-X.
  • KRÁLÍČEK, Petr. Úvod do speciální neurofysiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1997, c1995. ISBN 8071840149.