Renální selhání (neonatologie)
(přesměrováno z Renální selhání u novorozenců)
Selhání ledvin u novorozenců je život ohrožující stav způsobený akutně nebo postupně vznikajícím poškozením funkce ledvin. U novorozenců je významně častější akutní selhání ledvin.[1]
Akutní selhání ledvin (acute kidney injury, AKI) je stav provázený náhlým poklesem glomerulární filtrace. Neexistuje jednoznačná definice ARF u novorozenců, ale z praktického hlediska lze o poškození ledvin uvažovat, pokud po narození neklesá hladina kreatininu nebo pokud přetrvává hladina kreatininu > 130 µmol/l (> 1,5 mg/dl). Podle diurézy lze AKI rozdělit na oligurické (diuréza < 1 ml/kg) a non-oligurické (diuréza > 1 ml/kg). AKI může být provázené i zcela normální diurézou (tj. 1-3 ml/kg/h), například u novorozenců po asfyxii. U novorozenců je nejčastějším typem prerenální selhání, méně časté je pak selhání renální a postrenální.[2][3] Akutní selhání ledvin může přejít do chronického selhání.
Akutní selhání ledvin[upravit | editovat zdroj]
Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]
- Prerenální příčiny
- vzniká v důsledku zhoršené perfuze ledvin, která vede ke zhoršení funkce normální ledviny;
- příčiny: krvácení, dehydratace, septický šok, městnavé srdeční selhání, otevřená Botallova dučej (PDA), nekrotizující enterokolitida, syndrom dechové tísně, hypoxie, vrozené vady srdce, hypoalbuminemie, perinatální asfyxie, ECMO a hypotenze, léky: indometacin ibuprofen, ACE inhibitory; léky užívané matkou: NSAID, ACE inhibitory, COX-2 inhibitory.
- Renální příčiny
- vzniká v důsledku strukturálního poškození ledvin, které vede k renální tubulární dysfunkci;
- příčiny: akutní tubulární nekróza (nejčastější; příčinami jsou protrahovaná hypoperfuze ledvin, ischemie či hypoxie, sepse, kardiologická operace - transfuze krevních derivátů, aminoglykosidy, NSAID, amfotericin B, kontrastní látky, acyklovir), vrozené vady ledvin (oboustranná ageneze ledvin, polycystické onemocnění ledvin, vrozený nefrotický syndrom, renální hypoplázie/dysplázie), cévní léze (oboustranná žilní/arteriální renální trombóza, kortikální nekróza, DIC), infekce (kongenitální syfilis, toxoplasmóza, kandidiáza, pyelonefritida) a toxiny (myoglobinurie, hemoglobinurie).
- Postrenální/obstrukční příčiny
- vzniká v důsledku obstrukce vývodných cest močových;
- příčiny: zadní chlopeň uretry, striktury a stenózy močových cest, atd.[3]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- pozitivní rodinná anamnéza
- oligohydramnion, plicní hypoplázie (při těžkém oligohydramniu)
- hmatná rezistence při palpaci břicha
- snížená diuréza
- Prune belly syndrom, meningomyelokéla, Potter facies.[3]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- zavedení močového katetru
- sérová hladina urey a kreatininu
- vyšetření moči: osmolalita, natrium a kreatinin (sérum vs. moč)
- krevní obraz (sepse, trombocytopenie - renální žilní trombóza), sérová hladina draslíku (zvýšená při renální insuficienci), vyšetření moči (hematurie - renální žilní trombóza, tumory, DIC; pyurie - infekce močových cest)
- tekutinová výzva: i.v. bolus krystaloidu a poté bolus furosemidu - pokud se nezvýší diuréza, je třeba pátrat po obstrukci proximálně od močového měchýře (ultrazvuk), po vyloučení obstrukce je najpravděpodobnější příčinou intrinsické renální selhání
- zobrazovací metody: ultrazvuk břicha.[3]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- léčba základní příčiny
- bilance tekutin, hrazení ztrát tekutin
- monitorování sérové hladiny sodíku a draslíku (riziko hypoNa a hyperK)
- restrikce příjmu proteinů < 2 g/kg/den
- monitorování hladiny fosforu a vápníku (riziko hyperP a hypoCa)
- korekce metabolické acidózy - chronická orální suplementace bikarbonátem při pH < 7,25 a sérové hladině bikabonátu < 12 mmol/l
- monitorování krevního tlaku (riziko hypertenze)
- peritoneální dialýza (metoda volby), hemodialýza, hemofiltrace.[3]
Chronické renální selhání[upravit | editovat zdroj]
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- neprospívání, náhodný záchyt zvýšené sérové hladiny kreatininu
- zvýšené vylučování sodíku močí - sklon k hyponatremii
- arteriální hypertenze.[2]
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- zajištění dostatečného přísunu energie (optimálně 150-180 kcal/kg/den)
- urémie vede k nechutenství, nauzee a zvracení, proto je často nutné krmení nasogastrickou sondou
- substituce bikarbonátem sodným k dosažení plazmatické hladiny bikarbonátu 22-24 mmol/l
- při hyponatremii a neprospívání suplementace NaCl
- suplementace vápníku (Ca gluconicum) k u udržení normální plazmatické hladiny fosforu.[2]
Obrázky a videa[upravit | editovat zdroj]
Stavba ledviny.
Fyziologie nefronu.
Schéma glomerulu.
Stavba nefronu.
Nefron.
Sekrece a reabsorpce v nefronu.
Fyziologie ledvin a působení diuretik.
Účinky RAAS.
Prerenální selhání (video).
Renální selhání (video).
Postrenální selhání (video).
Odkazy
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Akutní selhání ledvin (pediatrie) • Chronické poruchy funkce ledvin (pediatrie)
- Renální selhání • Akutní renální selhání • Léčba akutního renálního selhání • Chronické onemocnění ledvin
- Ledviny • Nefron • Funkce ledvin • Funkce ledvin v udržování acidobazické rovnováhy
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ STRAŇÁK, Z a J JANOTA. Neonatologie. 2. vydání. Mladá fronta, 2015. s. 424-431. ISBN 978-80-204-3861-4.
- ↑ a b c RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. s. 934. ISBN 978-0-7020-3479-4.
- ↑ a b c d e GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 7. vydání. Lange, 2013. s. 830-834. ISBN 978-0-07-176801-6.
