Typy živočišných vajíček a jejich rýhování
(přesměrováno z Rýhování vajíčka)
Vajíčko (lat. ovum) je samičí pohlavní buňka (gameta), která vzniká při procesu zvaném oogeneze a nese genetický materiál matky. Vajíčka různých živočichů mají různý obsah a různé rozložení zásobních látek („žloutku“) v cytoplazmě, a tím je ovlivněno jejich rýhování.
Lidské vajíčko je oligolecitální, izolecitální a holoblastické, rýhuje se totálně a ekválně.
Vajíčka živočichů[upravit | editovat zdroj]
Typy vajíček podle množství žloutku[upravit | editovat zdroj]
Oligolecitální = miolecitální, mikrolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Málo žloutku – není překážka při rýhování, zygota se rozdělí na dvě blastomery, pak na čtyři, osm,...,
- mikroskopické rozměry,
- úplné rýhování (blastomery se od sebe úplně oddělí) – holoblastická vajíčka,
- příklad – vajíčka savců, kromě ptakořitných a vajíčka kopinatce.
Mezolecitální = mediolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Značné množství žloutku, stále ještě nebrání úplnému rýhování,
- vajíčka jsou větší (průměr 2–3 mm),
- příklad – vajíčka obojživelníků.
Polylecitální = makrolecitální, megalolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Enormní množství žloutku – překážka při oddělování blastomer (neúplné),
- při dalších děleních vznikají samostatné blastomery na animálním pólu vajíčka – zde je žloutku málo,
- pól vegetativní – s větším množstvím žloutku – se nerýhuje,
- částečné rýhování – meroblastická vajíčka.
Typy vajíček podle rozložení žloutku v cytoplazmě[upravit | editovat zdroj]
Izolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Žloutek v cytoplazmě rovnoměrně rozložený,
- totální rýhování, stejně velké blastomery – ekvální rýhování,
- výskyt – oligolecitální vajíčka savců a vajíčka mnoha bezobratlých.
Telolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Žloutek na vegetativním (těžším) pólu vajíčka (na animálním pólu málo žloutku, jádro oocytu) → polární diferenciace,
- různá velikost blastomer – mikromery na animálním pólu, makromery na vegetativním,
- inekvální rýhování,
- výskyt – mezolecitální a polylecitální vajíčka, vajíčko kopinatce.
Extrémně telolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Polylecitální vajíčka plazů a ptáků,
- vegetativní pól se nerozrýhuje vůbec,
- animální pól – vznik zárodečného terčíku postupným rýhováním,
- diskoidální rýhování.
Centrolecitální[upravit | editovat zdroj]
- Nahromaděný žloutek obalený vrstvou cytoplazmy bez žloutku,
- blastomery se při rýhování oddělují na povrchu – superficiální dělení,
- výskyt – členovci.
Průběh rýhování[upravit | editovat zdroj]
Rýhování je v podstatě několik po sobě jdoucích mitóz. Během každé mitózy se genetická informace mateřské buňky rovnoměrně předá buňkám dceřiným. Dceřiná buňka se v případě rýhování nazývá blastomera. Blastomera nenabývá velikosti buňky mateřské a dělí se dále. Během dalších mitóz se tedy blastomera neustále zmenšuje. Obnovení původní velikosti buněk zajišťuje právě rýhování.
Rýhování závisí na typu vajíček, respektive na obsahu a rozložení zásobních látek (žloutku) v cytoplazmě vajíčka. Žloutek představuje překážku při rýhování buněk.
Průběh rýhování je řízen a kontrolován genomem zygoty. Během rýhování se utvářejí stále složitější struktury a funkce mnohobuněčného organismu. Při těchto morfogenetických pochodech se uplatňuje množení buněk – proliferace, pohyby a přesuny buněk a rozlišování buněk – diferenciace, i buněčná smrt – apoptóza.
Morfogenetické pochody mohou různé vnitřní (chromozomální odchylky) a vnější (vlivy mateřského prostředí) vlivy narušovat. Působí hlavně v tzv. kritické periodě.
Prvním rýhováním se zygota dělí na dvě stejné blastomery. Ty jsou stále uloženy v zona pellucida. Tohoto stadia je dosaženo 24–30 hodin po oplození. Postupně (40–50 hodin po oplození) vzniká čtyřbuněčné stadium, ve kterém jsou dvě blastomery větší a dvě menší. Větší blastomery se dělí dřív, protože žloutek není v cytoplazmě rozložen naprosto rovnoměrně, i když se jedná o vajíčko izolecitální. Následuje další rýhování (do šestnáctibuněčného stadia), které probíhá během posunu vajíčka vejcovodem. Šestnáctibuněčného stadia je dosaženo asi 60 hodin po oplození.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Gametogeneze • Fertilizace
- Etapy vývoje embrya a plodu: První týden vývoje člověka • Druhý týden vývoje člověka • Třetí týden vývoje člověka • Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry: učebnice pro lékařské fakulty. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 1992. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.