Pulzní oxymetrie
(přesměrováno z Pulsní oxymetrie)
Pulzní oxymetrie neinvazivně měří saturaci hemoglobinu kyslíkem v arteriální části krevního řečiště (pulzatilní tok).
Místem umístění detektoru jsou prsty končetin nebo ušní lalůčky. Vzhledem k cirkulační době detekuje snímač umístěný na ušním lalůčku změny dříve než snímač umístěný na prstu končetiny. Při ponechání snímače na jednom místě po dlouhou dobu existuje riziko poškození tkáně tlakem. U novorozenců jsou fyziologicky nižší hodnoty dány přítomností P–L zkratů.
Hodnoty SaO2 | Klinické poznámky |
---|---|
Novorozenci > 90 % děti nad 1 měsíc > 95 % |
fyziologické hodnoty |
< 80 % | kritický stav v horizontu desítek minut |
< 60 % | bezprostřední kritická desaturace |
Vztah mezi SaO2 a pO2[upravit | editovat zdroj]
Vztah mezi hodnotou PO2 a SaO2 je dán průběhem disociační křivky hemoglobinu. Vzhledem k jejímu esovitému průběhu neumožňuje sledování SaO2 detekovat změny PaO2 v nízkém a vysokém pásmu hodnot (hodnoty SaO2 < 70 % a hodnoty SaO2 > 98 %). Faktory, které ovlivňují polohu disociační křivky hemoglobinu, ovlivňují i hodnotu SaO2. Tyto změny jsou významné pouze na strmé části disociační křivky.
U nemocných s normálními hodnotami pH a tělesné teploty odpovídá hodnota SaO2 90 % cca pO2 kolem 60–65 mm Hg (= 8–8,6 kPa). Při klinicky detekovatelné cyanóze u nemocných bez anémie jsou již parametry SaO2 obvykle kolem 80 %. Pulzní oxymetrie nedostatečně koreluje s nadměrně vysokým pO2, např. při SaO2 98 % může být pO2 10, ale i 20 kPa a to se již jedná o toxickou hyperoxii. Tento fakt je významný zejména v neonatologii.
Přehled nejčastějších příčin artefaktů při pulzní oxymetrii[upravit | editovat zdroj]
- nízká perfuze místa měření → hypotenze, nízký srdeční výdej, hypotermie;
- závažná anémie;
- nadměrná intenzita okolního světla;
- nesprávná poloha senzorů;
- pohyb senzoru;
- venózní pulzace na dolní končetině;
- vysoký obsah kožního pigmentu (černoši, opálení, ...).
Nejčastější příčinou artefaktu je ztráta pulzatilního charakteru signálu při hypoperfúzi monitorovaného místa.
Klinické poznámky k hodnocení SaO2[upravit | editovat zdroj]
Při intoxikaci oxidem uhelnatým vzniká karboxyhemoglobin (COHb), který má prakticky stejnou schopnost absorbovat světlo o vlnové délce 660 nm jako oxyhemoglobin, a proto standardní oxymetry udávají v přítomnosti COHb falešně vysokou hodnotu SaO2.
Při methemoglobinemii detekujeme hodnotu SaO2 85 %, neboť methemoglobin má stejný absorpční koeficient pro červené i infračervené světlo. Methemoglobinémie tedy vede k falešně nízké hodnotě SaO2, je-li její skutečná hodnota vyšší než 85 %, a k falešně vysoké hodnotě, je-li její skutečná hodnota nižší než 85 %.
Při anemii detekujeme vysokou hodnotu SaO2 vzhledem k oxémii, neboť při nízké koncentraci erytrocytů jsou tyto výborně saturovány. Naopak falešně nízké hodnoty SaO2 detekujeme při polyglobulinemii.
Při hypoperfúzi může být SaO2 falešně nízká nebo vysoká (→ pokud pulzní oxymetr snímá aktuálně otevřené AV zkraty).
Při ikteru a přítomnosti barviv v organismu (methylenová modř) detekujeme falešně nízké hodnoty, stejně tak při užívání laku na nehty.
Arytmie způsobí nepravidelnosti křivky a tím pádem i změny průměrné měřené saturace, závažná trikuspidální vada mechanismem přenesené žilní pulsace může způsobit chyby ve měření signálu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ŠEVČÍK, Pavel, et al. Intenzivní medicína. 3. vydání. Galén, 2014. 1195 s. s. 179–183. ISBN 978-80-7492-066-0.
- HAVRÁNEK, Jiří: Kardiopulmonální monitoring.