Ovariální cyklus

Změny v ovariu během cyklu: 1) menstruace 2) zrající folikul 3) zralý folikul 4) ovulace 5) corpusum luteum 6) zánik žlutého tělíska

Délka ovarialního cyklů je nejčastěji 28 dní (ale pohybuje se v rozmezí 24–36 dní). V ováriu jsou folikuly, které obsahují oocyty. Množství folikulů se v průběhu života ženy mění – nejvíc jich je u plodu v 5.–6. měsíci, při narození jich je jen 1–2 milióny a při menarché přibližně 500 000. Na počátku cyklu se začne několik folikulů zvětšovat, kolem oocytu vzniká dutinka, ale pouze jeden začne růst rychleji. Kolem 6. dne vzniká folikul dominantní, ostatní folikuly podlehnou regresivním změnám – vznikají atretické folikuly. Folikulární buňky produkují estrogeny, po ovulaci vzniká corpus luteum, a to tvoří též progesteron. Tyto děje ovlivňují LH a FSH. LH aktivují tvorbu androgenů v thékálních buňkách a FSH podmiňuje přeměnu androgenů v estrogeny v granulózových buňkách.

Fáze ovariálního cyklu[upravit | editovat zdroj]

1.fáze – folikulární – trvá 12–14 dní od prvního dne posledního menstruačního cyklu, folikulární buňky v průběhu tohoto období tvoří pohlavní hormony – estrogeny a v malém množství progesteron. Jeden z folikulů se zvětšuje rychleji a dozrává v Graafův folikul (1–1,5cm), vyklenuje se nad povrch ovaria.

2. fáze – ovulační – Graafův folikul praskne a vajíčko se uvolňuje (vyplaví se do dutiny břišní → ovulace) zde je zachyceno třásněmi vejcovodu.

3. fáze – luteální – po vyplavení z Graafova folikuly se vytváří žluté tělísko, které produkuje hlavně progesteron. Pokud nedojde k oplodnění, žluté tělísko se zmenší v bílé tělísko cca 24. den a zaniká. Na povrchu vaječníku po něm zůstává drobná jizvička. Cílovou tkání estrogenu a progesteronu je nejen sliznice děložního hrdla, ale i děložní hrdlo, pochva a prsní žlázy, ovlivňuje kostní tkáň, zasahují do řízení štítné žlázy a tělesné teploty.

Vývoj folikulu[upravit | editovat zdroj]

primordiální folikul – nejmenší a nejpočetnější, kolem oocytu se nachází jedna vrstva plochých folikulárních buněk
primární folikul – maturaci zahajují patrně estrogeny

unilaminární – je tvořen primárním oocytem a jednou vrstvou folikulárních buněk kubického tvaru
multilaminární – je tvořen primárním oocytem a několika vrstvami folikulárních buněk, začíná být znatelná zona pellucida a theca interna

sekundární (vesikulární) folikul – FSH stimuluje růst buněk granulózy, LH buněk thékálních, produkuje estrogeny, tím stimulují růst oocytu
terciární folikul
- estrogeny a FSH zvyšují v buňkách FSH a LH receptory – tím stále stoupá produkce estrogenů, která ale tlumí centrálně tvorbu FSH, je naopak zvýšená hladina LH
- stoupající LH zvyšuje tvorbu androgenů a tím zastavuje růst oocytu a způsobuje atrézii folikulu
- o tom, zda folikul zanikne nebo ne, rozhoduje poměr FSH/LH ve folikulu
- není zcela jasné, jakým způsobem se vybere ten jeden, co neatretizuje
Graafův (zralý) folikul – ke konci folikulární fáze je vysoká hladina estrogenů, je tak vysoká, že naopak zas začne podporovat tvorbu FSH a LH
- FSH způsobí vzestup receptorů pro LH v buňkách granulózy – to má pak význam v luteální fázi, neboť LH podporuje tvorbu progesteronu, který se trochu tvoří již v Graafově folikulu
- progesteron aktivuje různé enzymy, které nastartují ovulaci (14. den cyklu)
prasklý folikul se vyplňuje krví (corpus haemorrhagicum), thékální a granulózové buňky proliferují a tvoří se corpus luteum – hlavní zdroj progesteronu a estrogenů v luteální fázi
pokud nedojde k oplodnění, 4 dny před menstruací tělísko podléhá autolytickým procesům, mění se na corpus albicans (fibrosum)
je-li oplodněno, vzniká corpus luteum graviditatis, které se udržuje do 4.–5.měsíce těhotenství pod vlivem lidského choriového gonadotropinu
v luteální fázi stoupá progesteron (i když LH klesá) – je to díky množství LH receptorů v buňkách