Cévní zásobení srdce
(přesměrováno z Koronární tepny)
Výživu a okysličení srdečních stěn zabezpečují arteriae coronariae (věnčité tepny), vycházející jako první větve z bulbus aorticus aorty ascendens.
Krev ze srdce odvádějí venae cordis které dělíme na žíly vlévající se do sinus coronarius, venae ventriculi dextri anteriores (ústí do pravé srdeční síně) a venae cordis minimae (ústí do všech srdečních oddílů).
Koronární arterie[upravit | editovat zdroj]
Tvoří a. coronaria dextra a a. coronaria sinistra, vystupující z oblasti bulbus aortae (sinus aortae dexter et sinister). Jedná se o první větve aorty po výstupu z levé komory. Probíhají vlnovitě po povrchu srdce, zavzaty do řídkého vaziva a tuku. Těsně na ně naléhá epikard. K myokardu jsou přichyceny poutky (vincula) a myokardovými můstky (ponticula). Chovají se jako konečné větve (subepikardiálně mohou vytvářet nefunkční anastomózy, nejčastěji v oblasti hrotu).
Průběh a větvení věnčitých tepen vykazuje značnou variabilitu. Zásobení myokardu je také velice variabilní (především v apex cordis a sulci interventriculares), obvykle však jedna z arterií dominuje.
Arteria coronaria dextra[upravit | editovat zdroj]
Vystupuje ze sinus aortae dexter zpoza truncus pulmonalis do sulcus coronarius, mezi auricula dextra a ventriculus dexter. Přechází spodní plochu srdce, kde se stáčí směrem k apex cordis do sulcus interventricularis posterior a končí jako ramus interventricularis posterior.
Během svého průběhu vydává tyto větve:
- ramus coni arteriosi – první větev pravé koronární arterie, probíhá na hranici truncus pulmonalis a ventriculus dexter, často anastomózuje s podobnou větví z a. coronaria sinistra a vytváří tzv. Vieussensův okruh,
- ramus nodi sinuatrialis – vystupuje většinou (55% pravá 45% levá koronární arterie) jako druhá větev probíhající mezi auricula dextra a začátkem aorty, obtáčí horní dutou žílu (v. cava superior) směrem k pravé síni, kde jednou větví (ramus cristae terminalis) vstupuje k nodus sinuatrialis,
- rami atriales dextri anteriores – malé větve pro pravou síň,
- rami ventriculares dextri, anteriores et posteriores – větve zásobující pravou komoru, běžně jsou 2–3 vpředu a 2 vzadu, výraznější z nich probíhá po pravém okraji srdce jako ramus marginalis dexter,
- rami interventriculares septales posteriores – septální větve směřující z ramus interventricularis posterior do vnitra komorového septa.
Nejčastěji zásobuje stěny pravé komory (kromě malé části vpředu u apex cordis, kam zasahují větve a. coronaria sin.), malou část levé komory u sulcus interventricularis posterior, zadní třetinu komorového septa, pravou síň a přilehlé části levé síně, dále také převodní systém srdeční, až po začátek pravého a levého Tawarova raménka.
Arteria coronaria sinistra[upravit | editovat zdroj]
V bulbárním úseku aorty odstupuje ze sinus aortae sinister, který leží mezi auricula sinistra a truncus pulmonalis. Následně se větví na ramus interventricularis anterior (RIA) a ramus circumflexus (RC).
- Ramus interventricularis anterior (RIA)
- Sestupuje v sulcus interventricularis anterior směrem k srdečnímu hrotu, může přesahovat až na zadní (spodní/diafragmatickou) plochu srdce.
- Ve svém průběhu se větví na:
- rami ventriculares anteriores sinistri (probíhají šikmo k levému okraji srdce, nejvýraznější bývá ramus lateralis),
- a rami interventriculares septales anteriores (větve směřující zpředu do komorového septa).
- Ramus circumflexus (RC)
- Přechází na zadní stranu srdce. V jeho průběhu odstupují:
- rami atrioventriculares (menší větve na rozhraní levé síně a komory),
- ramus marginalis sinister (větev pro levý okraj srdce – margo obtusus směřující k apex cordis),
- rami atriales anteriores, laterales et posteriores (větve pro levou síň),
- a ramus posterior ventriculi sinistri (konečná větev RC, asi v 10 % případů nahrazuje ramus interventricularis posterior z pravé koronární arterie).
Obvykle zásobí většinu stěny levé komory, část pravé komory v oblasti apex cordis, přední dvě třetiny komorového septa a většinu stěny levé síně.
Žíly srdce[upravit | editovat zdroj]
Dělíme na žíly ústící do koronárního sinu, žíly odvádějící krev z přední stěny pravé síně, do které následně ústí (venae ventriculi dextri anteriores) a malé žilky odvádějící krev do všech srdečních dutin (venae cordis minimae). Ve většině případů nemají žilní chlopně. Anastomózy se vyskytují častěji než v tepenném řečišti (především mezi koronárním sinem a vv. ventriculi dx. ant.).
- Sinus coronarius
- Hlavní splav většiny srdečních žil. Leží na zadní stěně v sulcus coronarius. Odvádí krev přímo do pravé síně. Hlavní přítoky tvoří:
- vena cordis magna (vzniká soutokem v. posterior ventriculi sin. a v. obliqua atrii sin.),
- vena cordis media,
- a vena cordis parva.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Cievne zásobenie srdca (TECHmED)
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 23.04.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. sv. 3. ISBN 978-80-247-1132-4.