Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy

Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy (deficit G6PD) celosvětově patří mezi nejčastější enzymatické defekty. Deficit G6PD zvyšuje citlivost erytrocytů vůči oxidačnímu stresu. Klinicky se projevuje novorozeneckou žloutenkou, akutní hemolýzou a vzácněji chronickou hemolytickou anémií. Lidé s tímto onemocněním mohou být i asymptomatičtí.

U většiny pacientů s vážnými variantami deficitu G6PD se rozvíjí favismus či fabismus, což je náchylnost k akutní hemolýze po konzumaci bobu obecného (Vicia faba). Lidé s favismem mají tedy vždy deficit G6PD, ale ne všichni s deficitem G6PD mají favismus.

Jedná se o X-vázané dědičné onemocnění, které se vyskytuje především v Africe, Asii, Středomoří a Středním Východě. Počet postižených se odhaduje na 400 miliónů lidí. Jsou známy různé typy genetické mutace v genu G6PD (Xq28, OMIM: 305900) zodpovědné za různé typy G6PD s různě závažnými klinickými projevy.

Patofyziologie

Glukózo-6-fosfát dehydrogenáza (G6PD) katalyzuje redukci NADP⁺ na NADPH v pentózovém cyklu. NADPH chrání buňky před oxidačním stresem. Protože erytrocyty nedokáží produkovat NADPH jiným způsobem, jsou ve srovnání s jinými buňkami citlivější vůči oxidativnímu stresu. V důsledku oxidačního stresu dochází ke změně buněčné struktury erytrocytů, hemoglobin precipituje za vzniku Heinzových tělísek (denaturovaný hemoglobin), což následně vyvolá rozpad erytrocytů (hemolýzu).

Protože se NADPH účastní reakcí tzv. respiračního vzplanutí fágů (konkrétně reakce katalyzované NADPH-fagosom oxidázou), vede nedostatek NADPH také k imunodeficitu. Je snížená schopnost fagocytů destruovat pohlcený materiál.

Porucha pentózového cyklu v důsledku deficitu G6PD

Klinický obraz

Existují různé varianty deficitu G6PD, které mají různě závažné klinické projevy. Totální deficit G6PD je neslučitelný se životem.

Novorozenecká žloutenka

Novorozenci s G6PD (chlapci a homozygotní dívky) mají vyšší prevalenci hyperbilirubinemie, která se obvykle rozvíjí již v prvních 24 hodinách života, může vyžadovat fototerapii nebo výměnnou transfuzi k prevenci jádrového ikteru.

Akutní hemolýza

Příčinou akutní hemolýzy může být infekce, požití bobů rostliny Vicia faba (česky vikev bob, dříve bob obecný), užití některých léků (např. aspirin, antibiotika – nitrofurantoin, sulfametoxazol, chloramfenikol, ciprofloxacin; antimalarika a další) a kontakt s některými látkami (naftalen). Akutní hemolýza může být provázená bolestí zad či břicha a sekundárním ikterem v důsledku vzestupu hladiny nekonjugovaného bilirubinu. Akutní hemolýzu může dále provázet přechodná splenomegalie a hemoglobinurie. Hemolýza se objevuje typicky 24 až 72 hodin po požití a k úpravě stavu dochází během 4 až 7 dní. Vzácně je hemolýza natolik závažná, že vyžaduje podání krevní transfuze.

Laboratorní obraz:

• Krevní obraz – mírná až závažná anémie;
• Počet retikulocytů – zvýšen 4 až 7 dní po hemolýze;
• Krevní nátěr – Heinzova tělíska;
• Haptoglobin – snížená hladina;
• Jaterní testy – zvýšená hladina nepřímého bilirubinu;
• Coombsův test – negativní.

Diagnostika

Deficit G6PD se prokazuje fluorescenčním testem nebo kvantitativní spektrofotometrií žilní krve.

Léčba

Kauzální léčba neexistuje. Mezi preventivní opatření akutní hemolýzy patří vyhýbání se oxidačním stresorům.

Odkazy

Související články

• Hemolytické anémie
• Primární imunodeficience

Externí odkazy

• G6PDDeficiency.org
• Associazione Italiana Favismo (anglicky, německy)
• GLU-6-P deficit - YouTube video