Nemembránové buněčné organely
(přesměrováno z Centriol)
Mezi nemembránové buněčné organely patří ribosomy, centriol, cytoskelet a jadérko (nucleolus).
Ribosomy[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Ribosom.Ribosomy jsou elektrondenzní částice, které mají velikost 15–30 nm. Jsou složené ze 4 typů RNA a 80 bílkovin. Jejich funkcí je zejména translace z mRNA a proteosyntéza. Ribosomy jsou složeny z malých a velkých podjednotek uložených volně v cytoplasmě. Proteosyntéza probíhá na:
- na volných polyribosomech (polysomech), produkují proteiny, které zůstávají v cytoplasmě – hemoglobin, kontraktilní proteiny (aktin, myosin), proteiny intermediárních filament a většinu mitochondriálních enzymů,
- na ribosomech vázaných na granulární endoplazmatické retikulum, kde se syntetizují proteiny určeny na export (sekrety, lysosomální enzymy, proteiny biomembrán).
Centriol[upravit | editovat zdroj]
Centriol je párová, válcovitá organela schopná samostatného dělení. Vychází z něj mikrotubuly cytoskeletu. V páru s okolní hustou hmotou (pericentriolární matrix, zkr. PCM) se vytváří centrosom, z něhož u většiny živočišných buněk vyrůstá dělicí vřeténko. Stěna je tvořena devíti triplety mikrotubulů (u některých živočišných buněk ale 9 dubletů nebo i 9 singletů).
Cytoskelet[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Cytoskelet.Jadérko[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Jádro.Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KONRÁDOVÁ, Václava a Jiří UHLÍK, et al. Funkční histologie. 2. vydání. Jinočany : H & H, 2000. ISBN 80-86022-80-3.
- Vlastní zápisky z přednášek a praktických cvičení
