Břišní reflexy
Břišní reflexy (Abdominal reflexes) se vybavují škrábáním ostrým předmětem (např. zlomená špachtle, špendlík se v dnešní době pro možnost přenosu infekce nedoporučuje[1]) po břiše ve třech úrovních s rozdílnou senzitivní inervací, přičemž fyziologickou odpovědí je lokální stah břišní stěny. Při opakování vyšetření se reflex vyčerpá, habituuje.[2]
Dle kořenové inervace se rozlišuje:
- reflex epigastrický (Th7, Th8) – vybavuje se drážděním horní třetiny břicha bilaterálně;
- reflex mezogastrický (Th9, Th10) – vybavuje se drážděním střední třetiny břicha bilaterálně;
- reflex hypogastrický (Th11, Th12) – vybavuje se drážděním dolní třetiny břicha bilaterálně.[2]
Reflexy mohou chybět u pacientů s ochablou břišní stěnou. Břišní kožní reflexy vymizí při poškození pyramidové dráhy a sclerosis multiplex. Hyerreflexii nalézáme u pacientů s dětskou mozkovou obrnou či u kořenové iritace příslušného segmentu. [3]
Vedle těchto reflexů se může posoudit reflex sumační, který se na rozdíl od předchozích vybavuje poklepem kladívka na spodní žebra. Fyziologickou odpovědí je stah břišní stěny.[2]
Břišní reflexy – fyziologický nález (Centrum elektronického vzdělávání 1.LF UK)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. s. 87. ISBN 80-7262-160-2.
- ↑ a b c ROTH, Jan, Ondřej FIALA a Evžen RŮŽIČKA. Neurologické vyšetření - norma [online]. [cit. 2012-11-22]. <https://el.lf1.cuni.cz/neurologie>.
- ↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. 368 s. s. 87. ISBN 80-7262-160-2.
