Biomechanika kolenního kloubu
Articulatio genus | |
Kloub kolenní | |
Articulatio genus | |
TA | A03.6.08.001 |
---|---|
Typ kloubu | složený (3 kosti)- art. femoropatellaris (plochý kloub), art. femorotibialis (kladkový válcový kloub) |
Kloubní plochy | art. femoropatellaris- facies patellaris femoris (hlavice) a facies art. patellae (jamka), art. femorotibialis- condyli femoris (hlavice) a condyli tibiae (jamka) |
Vazy | Vazy pouzdra a nitrokloubní vazy; viz článek. |
Pohyby a rozsah | flexe (až 160°), extenze , rotace (vnitřní až 10°, vnější 30-50°) |
Biomechanika kolenního kloubu se zabývá principem, rozsahy a mechanismem pohybu tohoto kloubu.
Articulatio genus (kloub kolenní)[upravit | editovat zdroj]
Articulatio genus je nejsložitějším kloubem v lidském těle. Jedná se o kloub složený - artikulují zde tři kosti a dva menisky:
Femur a tibie jsou v kontaktu svými dvěma kondyly. Na kondylech tibie jsou vsunuty 2 menisky (meniscus medialis et lateralis).
Zesilující vazy kolena[upravit | editovat zdroj]
Zesilující vazy kolena hrají důležitou roli ve stabilitě celého kloubu. Můžeme je rozdělit na:
- vazy kloubního pouzdra:
- postranní: ligamenta collateralia (tibiale et fibulare);
- přední: retinacula patellae (mediale et laterale), ligamentum patellae;
- zadní: ligamentum popliteum obliquum, ligamentum popliteum arcuatum;
- vazy nitrokloubní: ligamenta cruciata (anterior et posterior), ligamentum transversum genus, ligamenta meniscofemoralia (anterior et posterior);
- vazy drobné.
Flexe a extenze[upravit | editovat zdroj]
Flexe a extenze jsou základními pohyby v kolenním kloubu.
Flexe má 3 fáze:
- vnitřní rotace tibie (tzv. odemknutí kolena = flexe 5°);
- valivý pohyb (flexe 10°–20°);
- posuvný pohyb (od flexe 20° do asi 140°).
Počáteční vnitřní rotace tibie uvolní lig. cruciatum ant., čímž se koleno "odemkne". Válivý pohyb probíhá v meniskofemorálních kloubech - femur se "valí" po meniskách. Posuvný pohyb se týká meniskotibiálních kloubů - femur s menisky se posouvají po tibii dozadu.
Při extenzi jde celý děj opačně. Je zakončen závěrečnou rotací (vnější), tzv. uzamknutím kolenního kloubu.
Patella klouže při flexi distálně, při extenzi zpět (proximálně).[1]
Rotace[upravit | editovat zdroj]
Rotaci v art. genus dělíme na:
- sdruženou - počáteční a závěrečná při flexi a extenzi; a
- samostatnou - lze ji provést jen při současné flexi kolene. Dělíme ji na vnitřní a vnější.
Vnitřní rotace je možná v rozsahu 5-10°, vnější v rozsahu 30-50°.
Poranění[upravit | editovat zdroj]
Úrazy kolenního kloubu bývají poměrně časté, hlavně u sportovců. Nejnáchylnější na poranění jsou menisky – především meniscus medialis. Je pevněji přichycený, tudíž méně pohyblivý a "nemůže uhnout". [2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MARIÁNKOVÁ, Hana. Anatomie a traumatologie kolenního kloubu. Brno, 2007,
- JANGL, Marek. Pokus o srovnání působení sil na kolenní kloub v dřepu a v mírném podřepu u fotbalistů a stolních tenistů. Brno, 2005,
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ PROF. MUDR. ČIHÁK, Radomír a Miloš PROF. MUDR. GRIM. Anatomie 1. 3. vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. s. 321-334. ISBN 978-80-247-3817-8.
- ↑ DOC. NAŇKA, Ondřej. Klouby volné dolní končetiny a jejich pohyblivost [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 20. 10. 2023.