Biomechanika kolenního kloubu

Z WikiSkript

Articulatio genus
Kloub kolenní
Articulatio genus
Articulatio genus
TA A03.6.08.001
Typ kloubu složený (3 kosti)- art. femoropatellaris (plochý kloub), art. femorotibialis (kladkový válcový kloub)
Kloubní plochy art. femoropatellaris- facies patellaris femoris (hlavice) a facies art. patellae (jamka), art. femorotibialis- condyli femoris (hlavice) a condyli tibiae (jamka)
Vazy Vazy pouzdra a nitrokloubní vazy; viz článek.
Pohyby a rozsah flexe (až 160°), extenze , rotace (vnitřní až 10°, vnější 30-50°)

Biomechanika kolenního kloubu se zabývá principem, rozsahy a mechanismem pohybu tohoto kloubu.

Articulatio genus (kloub kolenní)[upravit | editovat zdroj]

Articulatio genus je nejsložitějším kloubem v lidském těle. Jedná se o kloub složený - artikulují zde tři kosti a dva menisky:

Kolenní kloub

Femur a tibie jsou v kontaktu svými dvěma kondyly. Na kondylech tibie jsou vsunuty 2 menisky (meniscus medialis et lateralis).

Zesilující vazy kolena[upravit | editovat zdroj]

Zesilující vazy kolena hrají důležitou roli ve stabilitě celého kloubu. Můžeme je rozdělit na:

  • vazy kloubního pouzdra:
    • postranní: ligamenta collateralia (tibiale et fibulare);
    • přední: retinacula patellae (mediale et laterale), ligamentum patellae;
    • zadní: ligamentum popliteum obliquum, ligamentum popliteum arcuatum;
  • vazy nitrokloubní: ligamenta cruciata (anterior et posterior), ligamentum transversum genus, ligamenta meniscofemoralia (anterior et posterior);
  • vazy drobné.
Řez kolenem v sagitální rovině
MRI kolene

Flexe a extenze[upravit | editovat zdroj]

Flexe a extenze jsou základními pohyby v kolenním kloubu.

Flexe má 3 fáze:

  1. vnitřní rotace tibie (tzv. odemknutí kolena = flexe 5°);
  2. valivý pohyb (flexe 10°–20°);
  3. posuvný pohyb (od flexe 20° do asi 140°).


Počáteční vnitřní rotace tibie uvolní lig. cruciatum ant., čímž se koleno "odemkne". Válivý pohyb probíhá v meniskofemorálních kloubech - femur se "valí" po meniskách. Posuvný pohyb se týká meniskotibiálních kloubů - femur s menisky se posouvají po tibii dozadu.

Při extenzi jde celý děj opačně. Je zakončen závěrečnou rotací (vnější), tzv. uzamknutím kolenního kloubu.

Patella klouže při flexi distálně, při extenzi zpět (proximálně).[1]

Anatomie kolenního kloubu

Rotace[upravit | editovat zdroj]

Rotaci v art. genus dělíme na:

  • sdruženou - počáteční a závěrečná při flexi a extenzi; a
  • samostatnou - lze ji provést jen při současné flexi kolene. Dělíme ji na vnitřní a vnější.

Vnitřní rotace je možná v rozsahu 5-10°, vnější v rozsahu 30-50°.

Poranění[upravit | editovat zdroj]

Úrazy kolenního kloubu bývají poměrně časté, hlavně u sportovců. Nejnáchylnější na poranění jsou menisky – především meniscus medialis. Je pevněji přichycený, tudíž méně pohyblivý a "nemůže uhnout". [2]

Kolenní kloub


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • MARIÁNKOVÁ, Hana. Anatomie a traumatologie kolenního kloubu. Brno, 2007, 
  • JANGL, Marek. Pokus o srovnání působení sil na kolenní kloub v dřepu a v mírném podřepu u fotbalistů a stolních tenistů. Brno, 2005, 

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. PROF. MUDR. ČIHÁK, Radomír a Miloš PROF. MUDR. GRIM. Anatomie 1. 3. vydání. Praha : Grada Publishing, 2011. s. 321-334. ISBN 978-80-247-3817-8.
  2. DOC. NAŇKA, Ondřej. Klouby volné dolní končetiny a jejich pohyblivost [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 1. LF UK]. Praha. 20. 10. 2023.