Sluch
Z WikiSkript
Člověk vnímá zvukové vlny šířící se prostředím pomocí sluchového analyzátoru, kde se vlny převedou na nervové vzruchy.
Lidské ucho dělíme na:
- zevní – zachycování signálů z okolí, zesílení, skládá se z boltce a zevního zvukovodu
- střední – obsahuje bubínek, kladívko, kovadlinku, třmínek, Eustachovu trubici k vyrovnání tlaku na obou stranách bubínku. Střední ucho přenese signály ze vzduchu do kapalného prostředí ve vnitřním uchu.
- vnitřní – tvořené labyrintem v os petrosum, kde jsou uložené receptory sluchového a vestibulárního analyzátoru. Sluchová část je tvořena hlemýžděm (spirálovitě stočený kostěný kanálek).
Tlakové změny rozechvějí membránu oválného okénka mezi středním a vnitřním uchem a tím rozkmitají tekutinu ve vnitřním uchu. Vlnění se přenáší celým hlemýžděm až k jeho baziliární membráně, kde jsou podrážděny ciliární výběžky vláskových buněk, vznikne akční potenciál a akustickým nervem je tento signál přenesen do analyzátorů v mozku.
Odkazy
Související články
- Klasifikace sluchových poruch
- Práh sluchu a sluchové pole
- Vyšetření sluchu. Rozdělení základních poruch podle audiogramu
Zdroj
- KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <http://uloz.to/1162346/biofot.doc>.