Sluch

Z WikiSkript

Verze z 1. 3. 2011, 17:13, kterou vytvořil Ready (Diskuse | příspěvky) (zdroj Biofot)

Člověk vnímá zvukové vlny šířící se prostředím pomocí sluchového analyzátoru, kde se vlny převedou na nervové vzruchy.

Lidské ucho dělíme na:

  • zevní – zachycování signálů z okolí, zesílení, skládá se z boltce a zevního zvukovodu
  • střední – obsahuje bubínek, kladívko, kovadlinku, třmínek, Eustachovu trubici k vyrovnání tlaku na obou stranách bubínku. Střední ucho přenese signály ze vzduchu do kapalného prostředí ve vnitřním uchu.
  • vnitřní – tvořené labyrintem v os petrosum, kde jsou uložené receptory sluchového a vestibulárního analyzátoru. Sluchová část je tvořena hlemýžděm (spirálovitě stočený kostěný kanálek).

Tlakové změny rozechvějí membránu oválného okénka mezi středním a vnitřním uchem a tím rozkmitají tekutinu ve vnitřním uchu. Vlnění se přenáší celým hlemýžděm až k jeho baziliární membráně, kde jsou podrážděny ciliární výběžky vláskových buněk, vznikne akční potenciál a akustickým nervem je tento signál přenesen do analyzátorů v mozku.

Odkazy

Související články

Zdroj