Vlastnosti zvuku

Zvuk = vibrace pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu lidského ucha (16 Hz – 20kHz).

Nižší = infrazvuk, vyšší = ultrazvuk.

Fyzikální akustika – fyzikální zákonitosti šíření zvuku (intenzita nebo frekvence zvuku).

Fyziologická akustika – akustika sluchu a řeči (hlasitost, výška zvuku…)

Zvukové vlnění je deformace šířící se prostředím, částice se při ní netransportují ale kmitají. rychlost šíření zvukové vlny:

$c={\sqrt {\frac {\kappa p}{\rho }}}$

κ = Poissonova konstanta, ρ = hustota plynu, p = tlak plynu

V tkáních (a kapalinách) je rychlost zvukových vln:

 $c={\sqrt {\frac {K}{\rho }}}$

K=modul objemové pružnosti

délka zvukové vlny:

$\lambda ={\frac {c}{f}}$

akustický tlak: v místě amplitudy akustické rychlosti částic je maximální i akustický tlak způsobený periodickým zhušťováním a zřeďováním prostředí.

Efektivní ak. tlak p_ef=0,7p_max, vzhledem k účinku barometrického tlaku.

intenzita zvuku: energie, která projde jednotkovou plochou kolmou na směr šíření zvuku za jednotku času (W.m^-2).

prahová intenzita zvuku (I) o frekvenci 1 Hz: intenzita, kterou zdravé lidské ucho již slyší: 10^-12 W.m^-2. hladina intenzity zvuku (L) se vyjadřuje v relativních jednotkách, belech (popř. decibelech)

$L=10log{\frac {I}{I_{0}}}(dB)$

kde I₀=základní intenzita (obvykle 10^-12 W.m^-2)