Kardiomyopatie
Z WikiSkript
Kardiomyopatie jsou skupinou chorob, jejichž dominantním rysem je postižení vlastního srdečního svalu (podle WHO je termín KMP omezen na onemocnění myokardu neznámé příčiny, tj. primární KMP, onemocnění myokardu u nichž je příčina známá se označují jako specifická onemocnění myokardu neboli sekundární KMP).
- typy KMP:
- dilatační – dilatace a systolická dysfunkce levé nebo obou komor, diagnosa per exclusionem
- hypertrofická – neadekvátní hypertrofie myokardu (hlavně přepážky) s diastolickou dysfunkcí, hlavně familiární
- restrikční – těžká diastolická dysfunkce, především na podkladě amyloidosy
- arytmogenní dysplasie PK – progresivní KMP spočívající v nahražování svaloviny PK tukem a vazivem
Dilatační kardiomyopatie
- podkladem je dilatace srdečních oddílů provázená systolickou dysfunkcí levé nebo obou komor (podobný obraz má alkoholové postižení srdce, virové postižení myokardu, postižení cytostatiky…)
Pathologická anatomie
- dilatace srdečních oddílů, LK má relativně slabou stěnu (excentrická hypertrofie)
- chlopně jsou morfologicky normální, ale ne funkčně (relativní insuficience)
- často vznikají thromby ze stagnace krve (hlavně LK a LS, méně často vpravo)
- mikroskopicky variabilní velikost kardiomyocytů (hypertrofie vs. atrofie)
Etiologie
- alterace funkce myokardu následujícími vlivy:
- virová infekce
- alterace imunitního systému
- genetické faktory (mutace X-vázaného dystrofinu)
Klinické projevy
- precipitační faktory (infekce, zátěž, snížení dávek léků…) vedou k postupnému vzniku symptomů L selhávání až ke kardiální dekompensaci (otok plic…)
- časné symptomy:
- arytmie
- stenokardie (ale na koronárních tepnách je nález normální)
- námahová dušnost
- kašel
- paroxysmální noční dušnost
- orthopnoe
- palpitace
Pomocná vyšetření
- RTG hrudníku – různý stupeň plicní kongesce (redistribuce proudu do horních polí, zmnožení cévní kresby,
neostrá kresba – tzv. motýlí křídla)
- ECHOkardiografie – difusní porucha kinetiky a dilatace LK
- koronarografie – k vyloučení ICHS
Therapie
- jako u srdečního selhání
- fysický klid, omezení soli v potravě
- farmakotherapie
- ACE-inhibitory (při jejich intoleranci se podávají sartany = antagonisté receptorů pro AT II)
- β-blokátory
- diuretika při městnání
- spironolakton
- digoxin
- antikoagulační látky (warfarin) v prevenci thrombos
- mechanická podpora oběhu, transplantace
- biventrikulární stimulace, není-li synchronisována akce PK a LK
Hypertrofická kardiomypatie
- neadekvátní hypertrofie myokardu (hlavně přepážky) bez zjevné příčiny, provázena diastolickou dysfunkcí (špatná relaxace hypertrofického myokardu), hyperdynamická funkce LK, ale klesá její kontraktilita
- nejzávažnějším důsledkem je subvalvulární obstrukce (asi u 1/3 pacientů) – štěrbina mezi předním cípem mitralis a zbytnělou přepážkou, kde prouděním krve vznikají Venturiho síly
- progresivní onemocnění, často se neobjevuje v dětství, ale až v dospělosti nebo v dospívání, hrozní náhlá smrt z maligní arytmie (spoušťěč – extremní fysická aktivita)
Pathologická anatomie
- hypertrofie myokardu s velmi malou dutinou LK (koncentrická hypertrofie) – často podobná obrazu někte- tých střádavých chorob (Fabryho choroba, glykogenosa, amyloidosa…)
- mikroskopicky desorganisace svalových snopců (disarray), hypertrofie kardiomyocytů, intersticiální fibrosa
Etiologie
- v 50 % případů má genetický podklad (mutace genů pro strukturální proteiny myofibril – např. myosin, TnT, tropomyosin…)
Klinické projevy
- dušnost, únava, projevy srdečního selhání (z diastolické dysfunkce a plicní žilní kongesce)
- ischemie myokardu z nárůstu svalové hmoty (útlak kapilár v systole, snížení náplně kapilár v diastole)
- arytmie
Therapie
- vyloučit fysickou zátěž
- farmakotherapie:
- β-blokátory
- BVK
- antiarytmika
- periferní vasodilatancia (snížení afterloadu)
- diuretika
- implantace kardiovertru-defibrilátoru
- chirurgická léčba
- PTSMA (perkutánní transluminální septální myokardiální (alkoholická) ablace) – navození infarktu v oblasti
septa vstříknutím alkoholu do tepny zásobující septum – u pacientů se subvalvulární stenosou
Restrikční kardiomyopatie
- dochází ke snížení kompliance (poddajnosti) svaloviny bez dilatace a hypertrofie LK s poruchou diastolic- kého plnění obou komor (první projevem bývá pravostranné selhání), síně bývají extrémně dilatovány
- restrikční KMP se dělí na:
- myokardiální
- neinfiltrativní
- infiltrativní (např. amyloidosa, sarkoidosa, hemochromatosa…)
- endomyokardiální
- myokardiální
Etiologie
- amyloidosa (intersticiální proces, na rozdíl od hypertrofické KMP, kde zbytňují kardiomyocyty) – častější je primární amyloidosa (AL) ve spojení s myelomem
- endomyokardiální fibrosa
- idiopathická restrikční KMP
Diagnostika
- ECHOkardiografie – dilatace síní, ztluštění stěny komor a chlopní (infiltrace)
- pro amyloidosu je typická orthostatická hypotense a thrombosy (možnost embolie)
- dif. diagnosticky je třeba odlišit restrikci a konstrikci
Arytmogenní displasie pravé komory
- generalisovaný a progresivní typ KMP – nahražování svaloviny PK tukovou a fibrosní tkání
- může být familiární i sporadická, její vznik vysvětlují dvě theorie – apoptosa a zánět
- onemocnění se rozvíjí ve třech fázích:
- 1. fáze (skrytá) – postižení jen PK, lidé jsou bez obtíží, nebezpeční náhlé smrti (která je hlavní manifestací této KMP)
- 2. fáze (zjevná) – segmentální či globální změny PK, histologicky změny PK, symptomatická arytmie
- 3. fáze (end stage) – postižení i LK, podobá se dilatační KMP
Diagnostika
- EKG – vlna ε, změny v reporalisaci ve V1 – V3
- ECHOkardiografie – dilatace a dysfunkce PK
- NMR – rozhodující methoda pro diagnostiku arytomgenní dysplasie PK – odliší tukovou tkáň ve stěně PK
- endomyokardiální biopsie
Therapie
- farmakotherapie – empirická, antiarytmika
- ablační techniky
- implantace kardioverteru-defibrilátoru
- chirurgické methody – srdeční transplantace
Reference
Pastor, J.: Langenbeck's medical web page