Entamoeba histolytica
Entamoeba histolytica je jeden z nejrozšířenějších lidských parazitů. Vyskytuje se kosmopolitně, nejvíce v rozvojových zemích (Mexiko, Vietnam, Indie, Egypt), kde je rozšířená díky špatné hygieně a teplému a vlhkému klimatu. Hlavním hostitelem je člověk, ale infikováni mohou být vzácně i psi, kočky a hlodavci. Přenáší se alimentární cestou značně odolnými cystami (fekálním znečištěním potravin a pitné vody). Nemá mezihostitele ani zvířecí rezervoár. Pokud napadne střevní sliznici, způsobuje střevní amébózu, invazivní kmeny mohou proniknout do tkání a způsobit extraintestinální amébózu. Většina infekcí je formou asymptomatického nosičství, pouze 10 % onemocnění je symptomatických. U dětí je invazivní amébóza velmi vzácná.[1]
Morfologie
Entamoeba histolytica patří mezi Protozoa, Rhizopoda (měňavky).
Faktory virulence: adhesin - lektin Gal/GalNAc, amébapor, cysteinové proteázy.
Trofozoit
- aktivní pohyblivé stadium
- měňavka, obvykle 15–30 μm v průměru, invazivní kmeny jsou o něco větší[1]
- jedno jádro s velmi malým centrálním karyosomem
- forma minuta - žije v lumen tlustého střeva, kde se živí bakteriemi
- může encystovat nebo se za určitých okolností změnit ve forma magna (stres hostitele, změna střevní mikroflory)
- forma magna - není schopná encystovat - slepá vývojová linie
- schopna napadat bb. střevního epitelu
- destrukce bb. kontaktní cytolýzou a proteolyt.E
- tvoří se hluboké do submukózy zasahující ulcerace (charakt. tvar široké lahve s úzkým hrdlem)
- v lézi se živí tkáňovou drtí a erytrocyty
- hematogenním rozsevem do dalších orgánů (játra, plíce, mozek, slezina,..) - vznikají druhotné léze (v infikovaných tkáních trofozoity, nikdy ne cysty)
Cysta
- infekční stádium
- kulovitý tvar, 1–4 jádra
- rezistentní stěna z chitinu - odolná vůči vnějším vlivům
- vylučována se stolicí
Životní cyklus
Infekce se přenáší pozřením cyst fekálně kontaminovaným jídlem. Cysta je odolná vůči žaludečním šťávám a putuje do tenkého střeva, kde excystuje. Dělí se na 4 a poté na 8 améb, které putují do tlustého střeva. Většina améb (forma minuta) se živí bakteriemi ve střevě a ve formě cyst je vylučována stolicí, ale při větším množství infekce se některé přichytí ke sliznici a vytváří léze o tvaru široké láhve s úzkým hrdlem (forma magna).[1]
Životní cyklus ve zkratce:
Pozření cysty → excystace v tenkém střevě → pomnožení trofozoitů v tlustém střevě (forma minuta) →:
- → encystace v kolon descendens (jednojaderná cysta → čtyřjaderná cysta) → vyloučení cyst stolicí.
- → forma magna (invazivní).
Klinický obraz
- akutní infekce: těžké průjmy, dyzenterie, bolesti břicha
- nebývá provázena horečkou ani PMN leukocytózou
- komplikace: toxické megakolon, amébová apendicitida, perforace střeva, perforace do dutých orgánů, masivní hemoragie, amébom (granulom)
- chronická infekce: epizody dyzenterie s krví a hlenem ve stolici, zácpa
- extraintestinální infekce: abscesy v játrech, plicích a v mozku
- jaterní absces - zvětšení jater, horečka, hubnutí, bolesti v pravém podžebří
- pneumonitis, encephalitis
- neléčená amébóza může být smrtelná
| Klinická forma | Stolice | Parazitologický nález |
|---|---|---|
| Asymptomatická kolonizace tlustého střeva | Stolice formovaná | Cysty |
| Nedysenterická kolitida | Stolice řídká | Trofozoity „minuta“ |
| Amébová kolitida = dysenterie | Stolice řídká – tekutá s krví a hlenem | Trofozoity „magna“ |
| Chronická amébová kolitida | Stolice formovaná nebo řídká | Cysty, Trofozoity „minuta“ |
Diagnostika
- klinický obraz, anamnéza a epidemiologie
- mikroskopická – průkaz trofozoitů (do 1 hod.) a cyst (do 24 hod.) ve stolici v nativním a barveném preparátu
- kultivační – na speciálních médiích
- sérologická – průkaz IgG (nepřímá hemaglutinace, nepřímá imunofluorescence, ELISA) - pozitivní pouze při extraintestinální amébóze
- PCR - čerstvá nefixovaná stolice
Terapie
- lék volby: metronidazol (Entizol) 3× 750 mg p.o. (3× 10–15 mg/kg) 5–7 dní (střevní); 10 dní (jaterní)
- asymptomatické nosičství: metronidazol (3× 500 mg 10 dní) + tetracyklin (4× 500 mg prvních 5 dní) + Endiaron (3× 250 mg následujících 5 dní)
- extraluminální formy – 5-nitroimidazoly; těžké případy + tetracyklin
- jaterní abscesy – medikamentózně, ev. chirurgicky
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Použitá literatura
- ↑ Skočit nahoru k: a b c Univesity of South Carolina, School of Medicine. Microbiology and Immunology On-line : PARASITOLOGY [online]. Poslední revize 2010, [cit. 2010-09-05]. <http://pathmicro.med.sc.edu/parasitology/intest-protozoa.htm>.
- Nekompletní citace publikace. BEDNÁŘ,, FRAŇKOVÁ a SCHINDLER. Lékařská mikrobiologie.
