Radiodiagnostika post-mortem

V soudním lékařství je zapotřebí nejen pitva klasická, rozdělující tělo na části, ale i pomocí zobrazovacích metod - virtuální pitva. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkánch a strukturách těla, která jsou špatně dosažitelné, což vede i ke zvýšení efektivity pitvy. Vysoké náklady na provoz nebo nedostupnost těchto metod jsou bohužel protivahou k jejich používání, především při kombinování technik.

Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody:

• Konvenční radiologie (skiagrafie)
• C-system (C-arm fluoroscopy)
• CT ( MDCT/ PMCT)
• 3DSS a fotogrametrie
• Angioagrafie s MDCT
• MRI (PMMR)

Kovenční radiologie

Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných, živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky v bodných/řezných ranách, po autonehodách atd.), a také k osvětlení úrazových a patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku, kdy jsou na těle ještě pozůstatky měkkých tkání, může identifikaci učinit soudní lékař.

PMCT - post mortem CT

CT zuhelnatělého těla

CT se používá v připadech špatného stavu těla, kdy je pitva jen velmi obtížně proveditelná - zuhelnatění, mumifikace, těžké poškození či při hromadných katastrofách. Této metody využíváme podobně jako rtg snímků pro zobrazení předvším kostí (podezřelá úmrtí z vnějších příčin), ale ne pro primární zobrazení měkkých tkání. Další limitací je nákladnost a nutná zkušenost obsluhujícího personálu. Je také nutné zajistit histologické a toxikologické preparáty, zásah do těla je tedy nutný.

MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT)

Metoda skenování 3. generace, je to rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná.

Možné využití při vyšetření na:

• tupá poranění - uzavřená poranění hlavy, difusní axonální poranění, kontuze mozku, epidurální hematom, subdurální hematom, pneumotorax,
• střelné rány
• přirozená úmrtí - ruptura aneurysmatu aorty, plicní edém
• popáleniny
• bodné, řezné a sečné rány
• utonutí

3DSS.

Vytváření 3D zobrazení z CT snímků nachází své uplatnění v soudním lékařství při rekonstrukcích obličeje a následné identifikaci osob.

CT Angiografie post mortem

Hlavní využití nachází k identifikaci cévních patologií. Provedení a užití kontrastních látek se provádí dle potřeby a vyšetřovaného orgánu. Mezi klady metody se nachází - lepší zobrazení měkkých tkání než samotné CT, rekonstrukce cévního řečiště a tím odhalení jeho porušení. Nevýhodou je potřeba přípravy těla na provedení a nutnost zajistit kapacitu pro zpracování datově náročného zobrazení.

Fotogrametrie

Metoda využívající kombinaci několika 2D snímků (fotografií) k provedení 3D snímku. Užitečný postup pro zachování informací o těle v daném čase nálezu a provádění pitvy. Získáváme a uchováváme ucelený záznam ostatků, který se stává důležitým důkazním materiálem a minimalizuje chybovost lidského faktoru.

MRI

Magnetická rezonance je metoda určena k zobrazování převážně měkkých tkání čímž doplňuje poznatky CT. Na snímcích pátráme po tumorech, viscerálním krvácení nebo ischemii. I přesto, že metoda poskytuje skvělé rozlišení snímkovaných tkání je zde překážkou nákladnost. Riziko pro použití metody představuje i mrtvola s obsahem kovového materiálu (úlomky, projektily atd.), který by mohl výsledný obraz výrazně zkreslit.

Využíváme na vyšetření:

• Uškrcení
• Traumatické poškození orgánů
• Poškození orgánu ze systémových příčin
• Týraní

Odkazy

Související články

• Výpočetní tomografie
• Koncepce soudně lékařské služby

Zdroje

• Gitto L, Donato L, Di Luca A, Bryant SM, Serinelli S. The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow. J Forensic Sci. 2020 Nov;65(6):2146-2154. doi: 10.1111/1556-4029.14493. Epub 2020 Jun 30. PMID: 32602938.
• Grabherr S, Egger C, Vilarino R, Campana L, Jotterand M, Dedouit F. Modern post-mortem imaging: an update on recent developments. Forensic Sci Res. 2017 Jun 7;2(2):52-64. doi: 10.1080/20961790.2017.1330738. PMID: 30483621; PMCID: PMC6197109

Externí odkazy

• https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32602938/
• .https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6197109/
• https://emedicine.medscape.com/article/1785023-overview?scode=msp&st=fpf&socialSite=google&icd=login_success_gg_match_fpf&isSocialFTC=true&form=fpf#showall
  

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 13. ledna 2024 v 20:54.