Warburgův efekt
Popisuje specifický metabolismus nádorových buněk. Ty mají oproti zdravým buňkám méně funkční mitochondrie a významně sníženou oxidativní fosforylaci. Syntéza ATP je zde kompenzována glykolyticky za současné tvorby laktátu. Pro Warburgův efekt se ujal i synonymní výraz aerobní glykolýza[1][2].
Historie:
Tuto skutečnost poprvé popsal v poněkud černo-bílém pojetí německý vědec Otto H. Warburg (1924).
Brzy po uveřejnění původní Warburgovy práce byl objev aerobní glykolýzy relativizován.
Herbert G. Crabtree prokázal (1928), že mnoho nádorových linií může při nedostatku glukózy zapojit oxidativní fosforylaci. Ta je pro progresi konkrétních tumorů klíčová.
Warburg za práci na nádorovém metabolismu dostal Nobelovu cenu (1931)[1].
Současnost:
Recentní studie navazují na práce Warburga i Crabtreeho, avšak ukazují, že nádorové buňky fungují na principu tzv. metabolického remodelingu.
- ↑ SINGH, Keshav a Leslie COSTELLO. Mitochondria and Cancer. - vydání. Springer Science & Business Media, 2009. 289 s. ISBN 9780387848358.
- ↑ WEINHOUSE, Sidney. On Respiratory Impairment in Cancer Cells. Science. 1956, roč. 3215, vol. 124, s. 267-269, ISSN 0036-8075. DOI: 10.1126/science.124.3215.267.
