Antifibrinolytika
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 8. 1. 2017, 20:23, kterou vytvořil Juju (Diskuse | příspěvky) (citace, prolink, typo)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

  • blokují vazbu plazminu na fibrin
Působení antifibrinolytik

Indikace[upravit | editovat zdroj]

  1. při stomatologických zákrocích u hemofiliků
  2. při krvácení po chirurgických zákrocích (po tonzilektomii) – při náhradě koagulačních faktorů

Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]

  • při přítomnosti intravaskulární koagulace

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

  • zvracení

Hlavní zástupci[upravit | editovat zdroj]

  • Kyselina aminokapronová
per os nebo intravenózně (podáváme pomalu – zabráníme tím možnému rozvoji šoku a intravaskulární trombóze)
snižuje aktivaci plazminogenu
  • Kyselina tranexamová
stejné podání jako u kyseliny aminokaprové, má však výrazně delší účinek
  • Aprotinin
užívá se u krvácení při poruchách fibrinolýzy, nebo při léčbě pankreatitídy
  • Kyselina p-aminomethylbenzoová (PAMBA)

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 672 s. ISBN 978-80-7262-373-0.