Oko (biofyzika)

Soubor:508px-Schematic diagram of the human eye cs svg.png

Schéma lidského oka

Oko je koule o poloměru 12 mm. Světlo postupně v oku prochází těmito jeho částmi:

1. rohovka – index lomu 1,377
2. přední komora oční – naplněná očním mokem, který má index lomu 1,336
3. zadní komora oční – mezi zadní plochou duhovky a ciliárním aparátem, n = 1,336
4. mezi komorami je duhovka
5. čočka – n = 1,42, měnitelné ohnisko

Průměrná optická mohutnost soustavy oka je +60 D (pro předmět v nekonečnu).

Křivka citlivosti lidského oka má za dostatečně velké intenzity světla maximum pro vlnové délky 555 nm a klesá na tisícinu pro vlnové délky kratší než 400 a delší než 750 nm.

Oblasti vidění

• denní (fotopické)

• jas >10² cd/m²
• rychlá adaptace na světlo (20–60 s), barevné vidění zajištěné hlavně čípky

• noční (skotopické)

• jas 10^-3 cd/m²
• maximum pro vlnové délky okolo 500nm, zprostředkováno pouze tyčinkami (vnímáme ne barvy, ale pouze změny intenzity), maximum adaptace na tmu po 40–60 min

• mezopické

• jas mezi oběma předchozími hodnotami
• vidění zajišťují jak tyčinky, tak čípky

Odkazy

Související články

• Vady oka
• Princip vidění
• Poleptání rohovky a spojivky