Biopsie
Biopsií (z řec. bios – živý, opsis – zrak) označujeme diagnostickou metodu odběru živé tkáně, nebo buněk. Navazuje na metody prebioptické (kolposkopie, ultrazvuková diagnostika, aj.) a zpravidla je prováděna za kontroly vizuální (nepř. excize tkáně při operaci), nebo přístrojové (např. punch biopsie pod kontrolou kolposkopickou, odběr klíšťkama při hysteroskopii)..
Odebrání vzorku se provádí jehlou (tzv. jehlová biopsie), případně odříznutím kousku tkáně nebo orgánu skalpelem při operaci. Toto vyšetření hraje klíčovou roli zejména v onkologii při vyšetření nádoru. Po provedení zákroku musíme odebrané vzorky fixovat (Boinův roztok, Zenkerova tekutina), abychom předešli autolýze.
Vzorek tkáně je dále vyhodnocen hisotologickou, histochemickou nebo cytologickou metodou a je určena biologická povaha tkáně. Tato diagnostika pak umožňuje určit, nebo zpřesnit diagnózu a naplánovat, nebo zacílit lečbu.
Biopsie je hojně využívána:
- v gynekologii k diagnostice prekanceróz (t.j. přednádorových stavů), nebo odlišení děložních patologií a k diagnostice nádorů.
- v nefrologii se tato metoda užívá k diagnostice ledvinných onemocnění. Odběr je proveden jehlou pod ultrazvukovou kontrolou
- v gastroenterologii se užívá biopsie k identifikaci onemocnění jater (jehlová biopsie pod ultrazvukovou kontrolou), nebo střev (biopsie klíšťkama při endoskopii).
- peroperační biopsie se užívá k rychlé diagnostice při operacích. Chirurg odebere vzorek tkáně a tento ihned zasílá k histologickému zpracování. Předběžný výsledek vyšetření je znám do 20 minut.
- v onkologii se užívá k diagnostice patologických útvarů, k vyloučení malignit, či odlišení maligních nálezů od benigních. Dále pak k určení původu nádoru. Často se užívá k naplánování další léčby (chirurgické, chemoterapii, kombinované léčbě, atd.).
Literatura
- VOKURKA M., HUGO J., Velký lékařský slovník, Maxdorf, 2009, ISNB 978-80-7345-202-5
- ROZTOČIL A., Moderní gynekologie, Grada Publishing a.s., 2011 , ISNB 978-80-247-2832-2
- TURYNA R., SLÁMA J., Kolposkopie děložního hrdla, Galen, 2010, ISNB 978 – 80 – 7262 – 679 - 3
Biopsie kostní dřeně
Jehlová biopsie
Biopsií (z řec. bios – živý, opsis – zrak) označujeme diagnostickou metodu odběru živé tkáně, nebo buněk. Navazuje na metody prebioptické (kolposkopie, ultrazvuková diagnostika, aj.) a zpravidla je prováděna za kontroly vizuální (nepř. excize tkáně při operaci), nebo přístrojové (např. punch biopsie pod kontrolou kolposkopickou, odběr klíšťkama při hysteroskopii)..
Odebrání vzorku se provádí jehlou (tzv. jehlová biopsie), případně odříznutím kousku tkáně nebo orgánu skalpelem
při operaci. Toto vyšetření hraje klíčovou roli zejména v
onkologii
při vyšetření
nádoru
. Po provedení zákroku musíme odebrané vzorky fixovat (Boinův roztok, Zenkerova tekutina), abychom předešli
autolýze
.
Vzorek tkáně je dále vyhodnocen hisotologickou, histochemickou nebo cytologickou metodou a je určena biologická povaha tkáně. Tato diagnostika pak umožňuje určit, nebo zpřesnit diagnózu a naplánovat, nebo zacílit lečbu.
Biopsie je hojně využívána:
v gynekologii k diagnostice prekanceróz (t.j. přednádorových stavů), nebo odlišení děložních patologií a k diagnostice nádorů.
v nefrologii se tato metoda užívá k diagnostice ledvinných onemocnění. Odběr je proveden jehlou pod ultrazvukovou kontrolou
v gastroenterologii se užívá biopsie k identifikaci onemocnění jater (jehlová biopsie pod ultrazvukovou kontrolou), nebo střev (biopsie klíšťkama při endoskopii).
peroperační biopsie se užívá k rychlé diagnostice při operacích. Chirurg odebere vzorek tkáně a tento ihned zasílá k histologickému zpracování. Předběžný výsledek vyšetření je znám do 20 minut.
v onkologii se užívá k diagnostice patologických útvarů, k vyloučení malignit, či odlišení maligních nálezů od benigních. Dále pak k určení původu nádoru. Často se užívá k naplánování další léčby (chirurgické, chemoterapii, kombinované léčbě, atd.).
Literatura
VOKURKA M., HUGO J., Velký lékařský slovník, Maxdorf, 2009, ISNB 978-80-7345-202-5
ROZTOČIL A., Moderní gynekologie, Grada Publishing a.s., 2011 , ISNB 978-80-247-2832-2
TURYNA R., SLÁMA J., Kolposkopie děložního hrdla, Galen, 2010, ISNB 978 – 80 – 7262 – 679 - 3
