	Vítáme Vás ve WikiSkriptech,
	ve světě, který vzniká spoluprací. Tvořte ho s námi.

Jak začít?

Se začátky ve WikiSkriptech Vám poradí nápověda.
Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít svoje Pískoviště.
Jestliže Vám něco nebude jasné, bez obav se zeptejte na stránce Ptáte se.
O spolupráci můžete požádat i mailem redakce@wikiskripta.eu, nebo napsat vzkaz na diskusní stránku někoho z redakce.

Nebojte se editovat!
I kdyby se Vám to hned napoprvé nepovedlo, redaktoři Vám s pochopením pomohou.

Přejeme Vám příjemnou práci s WikiSkripty a pěkný den!

--Azrael (Antonín Šípek) 10. 3. 2010, 14:04 (UTC)

Hezký den!

Doslechla jsem se, že jste se upsal k práci v terminálovně. Ráda bych Vám pomohla zorientovat se v práci redaktora ve WikiSkriptech - mrkněte na Fórum:Pokyny pro redaktory - najdete zde podrobnou instuktáž. Pokud Vám cokoli z toho nebude jasné, ráda se Vám to pokusím vysvětlit a případně Vám pomohu. Bohužel nejsem k dispozici osobně, ale můžete mi napsat do diskuse nebo poslat e-mail.

V současné době máme ve Wikiskriptech poměrně mnoho článků, které je potřeba dodělat a zařadit do portálů (vytvořit na ně v příslušných portálech odkazy). Záleží ale hlavně na Vás, jakým způsobem máte chuť ve WikiSkriptech pracovat. Osobně bych Vám doporučila vyhledat (například pomocí příslušné kategorie) obor, který Vás zajímá, a články v něm zařazené pročíst, ověřit jejich původ (nejedná se o copyvio?), opravit pravopis a typografii, upravit nadpisy a členění, doplnit kategorie, vytvořit na ně přesměrování synonym a odkazy z příslušných portálů, zkompletovat parametry šablony redakce,.... Na druhou stranu, pokud máte chuť aktivně psát nové články, jsou taktéž vítány. Jenom při tom nezapomínejte také na práci redaktora : )

Máte-li jakýkoliv dotaz, jsem tu pro Vás. S pozdravem --Valtameri 16. 3. 2010, 16:50 (UTC)

Crohnova choroba

Crohnova choroba je spolu s ulcerózní kolitidou poměrně vzácným typem zánětu trávící trubice. Závažnost a problematická léčitelnost ale z Crohnovy nemoci činí chorobu hodnou delší zmínky. Tímto zánětem může být postižena kterákoliv část trávící trubice, nejčastěji to však bývá konec tenkého střeva. Nemoc se objevuje spíše u mladých lidí ve věku mezi 20 až 30 lety.

Příčina: To je první zvláštnost Crohnovy choroby. Klasický střevní zánět je způsoben virem, bakterií nebo jejím toxinem, nemívá dlouhého trvání a lze jej léčit. Crohnova choroba je oproti tomu autoimunitní onemocnění, to znamená, že náš imunitní systém agresivně reaguje na naši vlastní tkáň, v tomto případě na tkáň střevní stěny. Takto vznikne v jejím určitém místě neinfekční zánět.

Projevy: Ve sliznici v postiženém místě střevní stěny se tvoří vředy. Onemocnění se často projevuje dlouhou dobu trvajícími průjmy, nálezem krve ve stolici, bolestmi břicha, člověk může začít hubnout a být unavený. Zánět Crohnovy choroby má bohužel také tendence se šířit do okolí a tvořit tzv. píštěle, což jsou kanálky spojující místa zánětu s jakýmkoliv jiným místem. Může se tak například vytvořit spojka střevo- močový měchýř, střevo-povrch kůže, střevo-jiná část střeva, střevo-vagina apod. Dalším problémem je, že zánětem změněná střevní stěna se může zúžit a ucpat.

Prevence: Není známá, protože důvod autoagresivity imunitního systému není vysvětlen.

Léčba:

Chirurgická léčba se používá jen při komplikacích ucpání střeva nebo u píštělí. Jinak nemá valný smysl. Důvod je ten, že když odstraníme nemocný úsek, tak se zánět často objeví na místě jiném.

Spektrum používaných léčiv je široké a užívají se nejrůznější protizánětlivé léky a chemoterapeutika (kortikoidy, mesalazin...).

Novinkou je použití tzv. biologické léčby, která má své místo i v léčbě nádorů. Biologická léčba v tomto případě znamená, že do těla aplikujeme přesně cílené protilátky. V tomto případě jsou protilátky namířené proti jedné prozánětlivé látce tvořené naším imunitním systémem. Dochází díky tomu ke specifičtějšímu tlumení imunity.

Nekompletní citace webu. ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. <http://www.stefajir.cz>.

Rady :-)

Ahoj Petře,

šel dneska v terminálovně net? Koukám, že jsi se do vkládání pustil až na večer, ale přesto s vervou :-) Měla bych dvě připomínky nebo-li (lépe řečeno) rady. První: Pokud poprvé ukládáš nově vložený článek, vyplň jako shrnutí editace "Vloženo se souhlasem..." dle zdroje, ze kterého to bereě. Přesná věta pro každý tam uvedený zroj je na fóru. Druhá: Podívej se na ty dva Tebou vložené články a na to, jak jsme je upravili, aby vypadaly o něco přátelštěji. Konkrétní změny jak jsme to provedli, zjistíš po kliknutí na záložku Historie a porávnáš verze. Snad Ti malé rady pomůžou v rychlejším zorientování v prostředí WikiSkript. Ať se daří! S přátelským pozdravem --Kotletka 17. 3. 2010, 23:03 (UTC)

Divertikulóza - Divertikulitida

Divertikulitida je zánětlivé onemocnění střev, které vzniká na podkladě střevních výchlipek, tzv. divertiklů. Jejich četný výskyt se označuje jako divertikulóza. Divertikulózu můžeme označit za civilizační chorobu. Ve vyspělých státech je její výskyt častý, v Africe je poměrně vzácná. Divertikly se objevují zejména u starších lidí nad 60. rokem života, výjimkou však nejsou ani u lidí mladších. Jak divertikly (a následná divertikulitida) vznikají a jak se jejich vzniku můžeme bránit? To najdete v tomto textu.

Příčiny

Problém spočívá v našem nevhodném stravování, zejména v nedostatečném příjmu vlákniny v potravě. Vlákniny máme každý den přijímat alespoň 30 gramů. Vláknina je pro nás nestravitelná a všechna se vyloučí stolicí. Přesto je její dostatečný příjem velmi důležitý – vláknina zvětšuje objem stolice a také její kašovitost. Vláknina je proto dobrou prevencí vůči zácpám. Afričtí černoši přijímají vlákniny dost a jsou v tomto ohledu bez problémů. Typický Evropan přijímá vlákniny málo. Naše stolice je málo objemná a tužší než je tomu u Afričanů. A teď se představme, že ta tuhá stolice musí projít střevy. Jde to ztuha a svalovina střevní stěny se musí hodně stahovat, aby stolice prošla. Přitom vznikají ve střevní stěně vysoké tlaky. Tyto tlaky mohou způsobit vznik vakovitých vyklenutí střevní stěny – toto jsou ty divertikly a jejich četný výskyt označujeme jako divertikulózu.

Může se stát (a stává se to), že se v divertiklech začne hromadit stolice a pomnožovat bakterie. V takovém případě vzniká zánět divertiklu a to se označuje jako divertikulitida. ˇ

Projevy

Divertikulóza sama o sobě se nemusí příliš projevovat. Člověk, který divertikulózu má, si někdy stěžuje na časté zácpy a plynatost. Divertikly mohou také krvácet a v takovém případě najdeme krev ve stolici.

Divertikulitida neboli zánět divertiklu je výrazně bolestivý stav. Divertikly vznikají nejčastěji v konečné části tlustého střeva zvaném sigmoideum a to je lokalizováno v levém podbřišku. Z toho důvodu se i bolest při divertikulitidě objevuje právě v levém podbřišku.

Komplikace

Nejzávažnější komplikací je prasknutí výchlipky následované vylitím střevního obsahu do dutiny břišní. Následuje smrtelně nebezpečný zánět pobřišnice - peritonitida. Chirurgické řešení je v tomto případě nezbytné a může zachránit život.

Diagnostika

Divertikly se nejlépe prokážou zobrazovací metodou, kdy se střevo naplní kontrastní látkou a pak se jeho dutina znázorní. Vhodné je i kolonoskopické vyšetření, kdy se do střeva konečníkem zavede hadice s optikou, která znázorní dutinu střeva na obrazovce. Toto vyšetření má význam i ve vyloučení jiných chorob – bolest při můžeme nalézt i u Crohnovy choroby (tam však bývá spíše v pravém podbřišku) a krev ve stolici může být prvním příznakem rakoviny tlustého střeva.

Prevence

Zásadní prevencí je zdravá strava s dostatečným přísunem vlákniny. Obecně se tvrdí, že vlákniny bychom měli v potravě přijmout minimálně 30 gramů denně. Horní mez příjmu vlákniny sice neexistuje, ale při nadměrném přísunu začne vláknina způsobovat průjmy.

Léčba

Léčba je do jisté míry společná s prevencí – vhodná je změna stravování a příjem dostatečného množství vlákniny. Kromě toho lze použít léky, které sníží napětí ve svalech střevní stěny - spazmolytika a tím sníží tlak ve střevní stěně. Při zánětu divertiklu neboli divertikulitidě se používají antibiotika. Divertikly lze odstranit i chirurgickým zákrokem – o přesných indikacích by měl rozhodovat zkušený chirurg.

Nekompletní citace webu. ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. <http://www.stefajir.cz>.

Pískoviště

Milý kolego, vidím, že jste se pustil do úprav článku o divertikulóze a chcete tak udělat na svých stránkách před ostrým vložením. To je chvályhodné. Jen bych chtěl doporučit, abyste k tomu místo své diskusní stránky použil své "pískoviště" - klikněte na odkaz Moje pískoviště vpravo nahoře. Diskusní stránka je určena pro komunikaci mezi uživateli; o změnách na ní jsou informováni všichni, kteří Vám někdy psali do diskuse atd. Ať se Vám daří!--MUDr. Martin Vejražka, PhD. 24. 3. 2010, 13:07 (UTC)

Re: Pískoviště

Dobrý den, děkuji za upozornění. Už jsem na svém pískovišti :) --Fabera.petr 24. 3. 2010, 13:23 (UTC)

Diskuse s uživatelem:Fabera.petr

Obsah