Extrakční kleště


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 13. října 2014 v 14:48.

Na kleštích rozlišujeme rukojeť (držadlo), zámek a chapadla. Extrakční kleště dělíme podle toho, jestli se používají k extrakci zubů v horní nebo dolní čelisti. Dále na nich určujeme, zda jejich chapadla dovírají, nebo ne. Kleště, které dovírají, se používají na extrakci kořenů zubů. Kleště, které nedovírají, se používají k extrakci celých zubů (lze je uchopit v oblasti krčku zubu). Rozlišujeme kleště lomené přes hranu (v chapadlech), mezi které řadíme kleště horní a dolní osmičkové a bajonetky, a kleště lomené přes plochu (v zámku), mezi které řadíme kleště pro dolní čelist, kde chapadla a držadla svírají pravý úhel. Podle typu zahnutí držadel se rozlišují kleště pro horní čelist na rovné, esovitě vyhnuté, bajonetovitě vyhnuté (bajonetky).

Kleště pro horní čelist

Horní řezákové kleště

Slouží k extrakcím všech horních řezáků a špičáků. Držadla jsou rovná, chapadla a držadla nesvírají žádný úhel, chapadla jsou žlábkovitě vyhloubená, konec chapadel je obloučkový a nečleněný, kleště nedovírají. V případě potřeby je lze použít i k extrakci obou horních premolárů.

Extrakční kleště horní řezákové.

Horní premolárové kleště

Na rozdíl od horních řezákových kleští mají esovitě prohnutá držadla, chapadla mají stejný vzhled jakou horních řezákových kleští.

Extrakční kleště horní premolárové.jpg

Horní molárové kleště

Tyto kleště mají esovitě prohnutá držadla pro nasazení v ose zubu i v distálním úseku chrupu. Jedno z chapadel je členěné (hrot musí zapadnout mezi bukální kořeny horních molárů). Používají se k extrakci prvních a druhých molárů, a to buď levé nebo pravé, tak, aby hrot chapadla vždy odpovídal anatomickému uspořádání kořenů (mesiální a distální vestibulární kořen).

Extrakční kleště horní molárové pravé

Kleště pro horní třetí moláry

Často nazývány „osmičkové“. Tyto kleště mají rovnou osu držadel,obě chapadla jsou nečleněná, žlábkovitě vyhloubená, zakončená obloučkem. Chapadla k sobě nedoléhají.

Kleště pro horní kořeny

Existují ve dvou typech:

Podobné horním řezákovým kleštím Se používají pro extrakci kořenů zubů horních frontálního úseku. Mají vzhled jako horní řezákové kleště, ale jejich chapadla k sobě doléhají.

Bajonetové kleště Slouží k extrakcím jednotlivých koření v postranním úseku horní čelisti, mají dvojlomená žlábkovitě vyhloubená chapadla, která k sobě přiléhají. Držadla jsou rovná.

Kleště pro dolní čelist čelist

Dolní řezákové kleště

pro všechny jednokořenové zuby, jsou lomené přes plochu, chapadla jsou nečleněná, používají se k extrakci řezáků, špičáků a premolárů,

Dolní molárové kleště

jsou lomené přes plochu, obě chapadla mají vykrojení, aby zachytila mesiální i distální kořen, používají se k extrakci molárů,

Kleště pro dolní třetí moláry

existují dva typy těchto kleští,

podobné molárovým – nad zámkem vyhnuty distálně, pro nasazení kolmo na zubní oblouk, jsou párové,
kleště přímého nasazení – chapadla ohnutá přes hranu, pracovní konec chapadel vypadá stejně jako u kleští molárových, jsou absolutně šetrná pro ústní koutek ale ztěžují luxační pohyby (vestibulo-orální pohyby) prováděné při extrakci,

Kleště na kořeny zubů

Dolní kořenové kleště

Kleště pro horní čelist
Extrakční kleště horní molárové.
Extrakční kleště horní molárové.
Extrakční kleště horní osmičkové.
Extrakční kleště na kořeny v horní čelisti – bajonetky.

Kleště pro dolní čelist
Extrakční kleště dolní molárové
Extrakční kleště dolní molárové na přímé nasazení
Extrakční kleště dolní molárové
Extrakční kleště dolní řezákové a premolárové (vlevo na celé zuby, vpravo na kořeny)

Odkazy

Související články

Použitá literatura

SVOBODA, Otto, et al. Stomatologická propedeutika : Učebnice pro lékařské fakulty. 1. vydání. Avicenum, 1984. 392 s.