Krev

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 5. května 2013 v 21:41.

			Tato stránka je navržena na smazání
			Důvod: Copyvio
			Pokud se smazáním nesouhlasíte, odstraňte šablonu {{Smazat}} ze zdrojového textu tohoto článku a na diskusní stránce objasněte své stanovisko.

Krev

Krev je hlavní součástí vnitřního prostředí organismu. Je to tekutý orgán, který má dvě složky. Složku tekutou a buněčnou. Tekutou složkou rozumíme krevní plazmu. Buněčná složka představuje zralé krevní buňky - erytrocyty, leukocyty, trombocyty.

Funkce krve

Hlavní funkcí krve je transport krevních plynů - kyslíku a oxidu uhličitého. Neméně důležitou funkcí je udržení homeostázy, tzn. stálost vnitřního prostředí. Dalšími jsou přívod živin, vitamínů, minerálů, hormonů, odvod zplodin metabolismu, a také zajišťuje obranné mechanismy.

Složení krve

Krevní plazma

Krevní plazma je tekutou složkou. Obsahuje asi 90 % vody, dále také organické a anorganické látky. Hodnota pH plazmy (krve) je 7,4 a je poměrně velmi stabilní. Objem plazmy u dospělého člověka je 2,8 až 3,5 litrů, což představuje zhruba 5 % tělesné hmotnosti. Přehled některých anorganických látek viz. následující tabulka.

Prvek	Koncentrace v plazmě	Fyziologický význam
sodík (natrium)	137 - 142 mmol/l	osmotický tlak, stálost objemu, udržení pH, hlavní kationt ECT
draslík (kalium)	3,8 - 5,1 mmol/l	aktivace enzymů, dráždivost nervů a svalů, hlavní kationt ICT
vápník (calcium)	2,25 - 2,75 mmol/l	srážlivost krve, dráždivost, nervosvalový přenos, svalová kontrakce, činnost srdce, kostní tkáň, atd.
hořčík (magnesium)	0,7 - 1,2 mmol/l	aktivace enzymů, tlumivé účinky na nervový systém
chloridy	96 - 106 mmol/l	spolu s Na udržuje osmolalitu, stálý objem i pH, žaludeční šťáva
bikarbonát (HCO3-)	24 - 35 mmol/l	transport CO2, udržování pH
fosfor (phosphorum)	0,6 - 1,6 mmol/	udržuje pH, kostní tkáň

Mezi jedny z nejdůležitější organických látek, které nalezneme v krevní plazmě jsou bílkoviny, tzv. plazmatické bílkoviny. Množství těchto bílkovin je v rozmezí 60 - 80 g/l, v celém objemu plazmy je to přibližně 200 g. Rozlišujeme albuminy, globuliny a fibrinogen. Největší podíl zaujímají albuminy, a to přes 40 g/l. Globuliny celkem 26 g/l (z toho asi 15-16 g/l imunoglobuliny). Fibrinogen pak 4 g/l. Funkcí plazmatických bílkovin je několik: podíl na udržování stálého objemu plazmy, transportní funkce, udržování pH, obrana organismu a hemokoagulace. Plazma zajišťuje přenos i další důležité organické látky, a tou je glukóza. Její hladina (glykémie) se pohybuje mezi 3,3 až 6,1 mmol/l. Jedná se o hlavní energetický substrát.

Erytrocyty

Erytrocyty jsou červené krvinky, neboli červené krevní buňky. Jsou to buňky bezjaderné, měří v průměru 7,5 μm a jejich počet se pohybuje kolem 5 milionů na 1μl u dospělého jedince (u mužů více než u žen). Díky svému bikonkávnímu tvaru (podélný řez připomíná cukrářský piškot), pružnosti membrány a absence jádra jsou schopny se přizpůsobit kapilárám, jejichž průměr je menší než průměr samotných krvinek. Erytrocyt v krevním řečišti přežívá asi 120 dní, a pak jsou likvidovány ve slezině a kostní dřeni.

Leukocyty

Leukocyty (bílé krvinky) představují mobilní jednotku obranného systému organismu. Na rozdíl od erytrocytů jde o morfologicky i funkčně heterogenní skupinu. Rozdělují se na granulocyty a agranulocyty. Granulocyty dělíme podle barvitelnosti a velikosti granul na neutrofily, eozinofily a bazofily. Agranulocyty nemají granula a dělí se na monocyty a lymfocyty.

Leukocyt	Zastoupení	Rozměr	Znaky
Neutrofily	57 - 67 %	10 - 12 μm	segmentované jádro
Eozinofily	1 - 3 %	13 - 14 μm	dvoulaločné jádro
Bazofily	0 - 1 %	10 μm	esovité jádro
Monocyty	3 - 8 %	15 - 25 μm	ledvinovité jádro
Lymfocyty	24 - 40 %	6 - 8 μm	velké kulaté jádro

Počet leukocytů v krvi je 4 - 9 *10⁹/litr. Téměř stejné množství je ještě ve tkáních a lymfatických orgánech. V počtu bílých krvinek nejsou pohlavní rozdíly, ale jejich počet může kolísat v závislosti na jídle (proto se má krev odebírat nalačno), s denní dobou, námahou atd. Výrazně se jejich počet zvyšuje při infekčních onemocněních. Bílé krvinky mají schopnost fagocytózy (především neutrofily a monocyty). Protože monocyty vykazují v tomto směru mnohem větší kapacitu, říká se jim také makrofágy.
Neutrofilní granulocyty jsou u dospělého člověka nejpočetnějším druhem leukocytů. V cytoplazmě těchto mikrofágů jsou přítomny různé enzymy, které mají schopnost narušovat bakteriální (či jiné) struktury a ničit je. Stáří granulocytů se identifikuje podle počtu segmentů jádra. Mladé formy mají pouze jádro jednosegmentové (tyčka), se stářím se počet segmentů zvyšuje (na 4-5 segmentů). V cytoplazmě nacházíme malý Golgiho komplex, ojedinělé mitochondrie a cisterny granulárního endoplazmatického retikula, malý počet ribozomů. Dále v cytoplazmě nalézáme dva typy granul. Specifická granula, která obsahují alkalickou fosfatázu, kolagenázy, laktoferin, lysozym a bazické proteiny - fagocytiny. Azurofilní granula patří mezi lysozymy, obsahují typické lysozomální enzymy a myeloperoxidázu. Neutrofilní granulocyty žijí jen krátce. V cévním řečišti se vyskytují 6 - 7 hodin, pak pronikají do vazivové tkáně, kde žijí 1 - 4 dny. Jsou schopny fagocytózy, hrají důležitou úlohu při obraně organismu proti různým mikroorganismům.
Eozinofilní granulocyty mají jádro složené většinou ze dvou segmentů. V cytoplazmě nacházíme málo vyvinuté endoplazmatické retikulum, malý Golgiho komplex, ojedinělé mitochondrie a velká oválná specifická granula. Tyto granula obsahují krystaloid, který je tvořen bazickým proteinem s vysokým obsahem argininu. Eozinogily jsou také schopny fagocytózy. Velmi aktivně fagocytují imunokomplexy (komplexy antigen-protilátka).
Bazofilní granulocyty mají jádro tvaru písmene S, někdy je rozděleno do nepravidelných laloků. V cytoplazmě najdeme málo vyvinuté endoplazmatické retikulum, malý Golgiho komplex, a drobné mitochondrie. Jejich granula obsahují histamin, heparin, chondroitinsulfát, proteoglykany a hydrolytické enzymy. Uvolněný histamin zahajuje alergickou reakci.

Literatura <references>