Léčba diabetu mellitu se zásadně liší podle toho o jaký typ diabetu se jedná. Proto si jednotlivé typy diabetu a jejich léčbu probereme zvlášť.

Diabetes mellitus I.typu

U diabetu mellitu I. typu dochází vlivem autoimunitního zánětu k postupné destrukci B-buněk pankreatu a tím k vymizení sekrece inzulinu.V současné době je tedy jedinou léčebnou možností exogenní přívod chybějícího inzulinu.

Dávkování

Přibližná endogenní sekrece inzulinu u zdravého člověka 70kg člověka je 40 IU/den. Z tohoto množství přibližně polovina připadá na bazální sekreci, která není ovlivněna příjmem potravy, druhá polovina sekrece je stimulována příjmem potravy. V současné době je u diabetiků I. typu jediným správným režimem aplikace intenzifikovaná inzulinoterapie, která se nejvíce přibližuje fyziologické sekreci inzulinu.

Intenzifikovaná inzulinoterapie je režim aplikace dávek bazál-bolus, při kterém je 1×denně aplikován dlouhodobě působící inzulin (obvykle večer) a krátkodobě působící inzulin je aplikován v bolusech před jídlem. Poměr bazálního a krátkodobého inzulinu je přibližně 50:50, ale může se lišit v závislosti na použitém typu inzulinu.

Typy inzulinu

Inzuliny se dělí v závislosti na délce svého působení na krátkodobě a dlouhodobě působící. Krátkodobě působící: se používají jako bolusy před jídly. Doba nástupu jejich účinku je od 15min. do 30 mmin. a doba jejich maximálního působení se pohybuje mezi 30 a 120 min. Dlouhodobě působící : se používají k pokrytí bazální potřeby inzulinu. Aplikují se buď v jedné denní dávce večer, nebo ve dvou dávkách ráno a večer.Doba nástupu jejich účinku se pohybuje v rozmezí 50-120 min. a působí až 24 hod. Premixované inzulíny: obsahují kombinaci krátkodobě a dlouhodobě působícího inzulinu. K léčbě DM I. typu se nepoužívají Dále můžeme rozdělit inzuliny na humánní inzuliny a inzulinová analoga. Inzulinová analoga mají proti humánním inzulinům výhodnější farmakokinetický profil, jejich nevýhodou je vyšší cena.Použití analog také není vhodné v těhotenství.

Způsoby podání inzulinu

Nejrozšířenějším způsobem aplikace je v současné době podávání pomocí inzulinových per. Nejmodernějším a nejfyziologičtějším způsobem je podávání inzulinu inzulinovou pumpou. Pumpa umožňuje podání bolusů před jídly (pacient si navolí množství jednotek podle toho co chystá sníst) v kombinaci s kontinuálním podáváním bazální dávky. Intravenózní podávání inzulinu je vyhrazeno pro urgentní případy a jen za hospitalizace. Podávání pomocí inzulinových stříkaček je již možné jen v nemocnici.

Nefarmakologická léčba

U pacientů s DM 1. typu je kladen důraz na kontrolavaný příjem sacharidů.


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 17. dubna 2013 v 20:33.