Přehled intoxikace houbami

Podle mechanismu působení mykotoxinů popisujeme několik syndromů. Rozlišení hub je možné jen mikroskopickým mykologickým vyšetřením ze zbytků jídla či z obsahu žaludku či stolice.

Syndrom gastroenterodyspeptický

Doba latence: < 2 hodiny,
symptomatologie: gastrointestinální,
toxiny: neznámý,
terapie: symptomatická,
prognóza: dobrá,
poznámka: -
příklady hub: hřib satan, některé žampiony a holubinky.

Syndrom muskarinový

Doba latence: < 2 hodiny,
symptomatologie: pocení, slinění, lakrimace, mióza,
toxiny: muskarin,
terapie: výplach žaludku, atropin,
prognóza: závisí od požitého množství,
poznámka: -
příklady hub: vláknice, strmělky.

Syndrom psylocibinový (psychotropní)

Doba latence: < 2 hodiny,
symptomatologie: halucinace,
toxiny: psilocybin, psilocin,
terapie: sedace, diazepam,
prognóza: dobrá,
poznámka: nepodávat anticholinergika,
příklady hub: lysohlávka.

Syndrom mykoatropinový-neurotoxický (muskarinový)

Doba latence: < 3 hodiny,
symptomatologie: muskarinové příznaky - pocení, slzení, mióza, křeče, ikterus, průjem + ostatní GIT symptomatologie → přechod k příznakům anticholinergním – excitace, suchost kůže, tachykardie, hypotenze, halucinace, střídání euforie a deprese...,
toxiny: muscimol, kyselina ibotenová, muskazon,
terapie: žaludeční výplach, aktivní uhlí, symptomatická terapie,
prognóza: relativně dobrá,
poznámka: nepodávat diazepam, atropin, barbituráty,
příklady hub: muchomůrka červená (Amanita muscaria) a tygrovaná (Amanita pantherina).

Syndrom gyromitrinový-hepatotoxický

Doba latence: 6–12 hodin,
symptomatologie: cefalea, křeče, ikterus, průjem + ostatní GIT symptomatologie,
toxiny: gyromitrin,
terapie: výplach žaludku, carbo animalis, úprava MAC, i.v. pyridoxin, symptomatická terapie,
prognóza: nejistá,
poznámka: možná inhalační intoxikace,
příklady hub: ucháč obecný.

Syndrom faloidní-hepatorenální

Doba latence: 6–24 hodin,
symptomatologie: GIT symptomatologie, hepatorenální selhání,
toxiny: amatoxiny (termostabilní cyklické oktapeptidy) amanitin a phaloidín,
patogeneze: toxiny vychytávány v játrech, vylučovány žlučí a poté kolují v enterohepatálním oběhu; v buňkách se váží na RNA polymerázu a inaktivují ji, čímž zastaví proteosyntézu → po spotřebování již vytvořených proteinů buňka hyne,
terapie: zvracení, výplach žaludku, masivní dávky carbo animalis (1g/kg á 2–4hodiny) – ruší enterohepatální cyklus, silibinin, hemodialýza/hemoperfúze, komplexní podpůrná péče (úhrada tekutin, substituce koagulačních faktorů, glc s inzulínem); posledním řešením je transplantace jater,
prognóza: špatná (smrt asi do týdne na cirkulační selhání nebo septický šok), přežití 10−20 %,
poznámka: 85 % amatoxinů se vylučuje nezměněno ledvinami, poškození ledvin je spíše podmíněno dehydratací ( i při terapii nutno dbát na udržení vodní a elektrolytové rovnováhy),
příklady hub: muchomůrka zelená hlízovitá (Amanita phalloides), muchomůrka jarní (nejčastěji se zamění za žampion, bedlu, májovku).