Intervenční radiologie

Intervenční radiologie je technika vycházející z diagnostické angiografie.

• po napíchnutí a. femoralis v třísle se zavádí katetr arteriální cestou k oblouku aorty a po vstříknutí KL se na RTG zobrazují mozkové cévy
• katetrem se postupuje extrakraniálními cévami až k patologii v mozku a aplikací lepidla či spirálek lze uzavírat patologické cévní procesy

Příklady využití intervenční radiologie:

• obliterace malých arterií u AVM lepidlem (následuje chirurgická resekce / ozáření gama nožem),
• uzavření výživných cév např. u velkých meningeomů před neurochirurgickou operací,
• uzavřený mozkových výdutí spirálkami (koiling aneuryzmat); u starších nemocných s vysokým interním rizikem operace, u aneuryzmat ve vertebrobazilárním řečišti.

• výhodou přístup pouhým vpichem v třísle, menší počet interních komplikací a kratší doba hospitalizace
• nevýhodou (zatím) menší spolehlivost uzávěru výdutě v dlouhodobém výhledu ve srovnání s chirurgickým klipem
• v současnosti lze využívat intrakraniální stent pro větší stabilitu koilu a samotné koily jsou potaženy vstřebatelnou matrix, takže aneuryzma se postupně svrašťuje

• stenty (dilatace aterosklerotické stenózy v bifurkaci karotidy u starších rizikových nemocných a u recidiv stenóz po operaci, intrakraniální stenty u stenóz mozkových tepen)

Použitá literatura

SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.