Antimykotika

Antimykotika jsou antibiotika nebo chemoterapeutika určená proti kvasinkám, kvasinkovým mikroorganismům a plísním. Mykózy dělíme na:

• místní mykózy − nejsou závažné, pouze obtěžují, na sliznicích, kůži, nehtech, atd.,
• systémové mykózy − mohou být i život ohrožující, nejčastěji u pacientů s oslabenou imunitou vyvolanou nemocí nebo iatrogenně, nejčastějším původcem je Candida albicans.

Rozdělení

Imidazolová antimykotika

• Nejsou tak účinná jako toxičtější Amphotericin.
• Ovlivňují cytochrom P-450, netvoří se tak ergosterol.
• Nežádoucí účinky jsou časté, ale mírné (zvracení, bolesti břicha, alergie).

Zástupci:

• Ketokonazol − široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, dimorfní houby, eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se perorálně a indikuje se při systémových mykózách.
• Klotrimazol − lokální, používá se pro léčbu místních deramatofytóz a vaginálních kandidóz.

Triazolová antimykotika

• Flukonazol − účinnější než Imidazolová antimykotika. Vyvolává méně nežádoucích účinků. Podává se při orgánových a diseminovaných mykózách.

Polyenová antimykotika

Jsou vysoce účinná, ale jsou také vysoce toxická (obzvlášť pro ledviny a CNS). V buňkách hub se váží na ergosterol a způsobují perforace buněčné stěny, působí hlavně na kvasinky a plísně, lokálně se podává nystatin.

Zástupci:

• Amphotericin B − hlavně na kvasinky, plísně a prvoky, vysoká toxicita, dává se proto přednost imidazolovým antimykotikům. Používá se pouze u závažných mykóz. Podávání je pouze intravenózní.

Ostatní systémová

• Griseofulvin − úzké spektrum, zabraňuje prorůstání vláken kůží, používá se k léčbě onychomykóz (plísňové onemocnění nehtů).
• Flucytosin − široké spektrum, dobře proniká, používá se k léčbě systémových mykóz.

Odkazy

Použitá literatura

HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.