Cévní zásobení srdce

Přesměrování na:

Cievne zásobenie srdca

Tepny[upravit | editovat zdroj]

Výživu a okysličení srdečních stěn zabezpečují aa. coronariae (koronární arterie).

Jedná se o dvě hlavní cévy:

arteria coronaria dextra,
arteria coronaria sinistra.

Jsou to první větve aorty, vycházejí z bulbus aortae (sinus aortae dexter et sinister). Probíhají po povrchu srdce zavzaty v řídkém vazivu a tuku. Těsně na ně naléhá epikard.

Všeobecné charakteristiky[upravit | editovat zdroj]

vlnovitý průběh po povrchu srdce (vlnovitě v těle probíhá také a. facialis a a. lienalis);
chovají se jako konečné větve (mají mezi sebou pouze nefunkční anastomózy, případně žádné);
při uzávěru tepny je část myokardu, zásobovaná touto tepnou, odpojena od dodávky kyslíku a živin;
větve koronárních tepen jsou k myokardu „přichyceny“ poutky (vincula) a myokardovými můstky (ponticula);
průběh, větvení a oblast zásobení jednotlivých větví je značně variabilní.

Pravá věnčitá tepna (arteria coronaria dextra)[upravit | editovat zdroj]

Vystupuje ze sinus aortae dexter zpoza truncus pulmonalis do sulcus coronarius, mezi auricula dextra a ventriculus dexter. Přechází spodní plochu srdce, kde se stáčí směrem k apex cordis do sulcus interventricularis posterior a končí jako ramus interventricularis posterior.

Během svého průběhu vydává tyto větve:

ramus coni arteriosi – první větev pravé koronární arterie, probíhá na hranici truncus pulmonalis a ventriculus dexter, často anastomózuje s podobnou větví z a. coronaria sinistra a vytváří tzv. Vieussensův okruh,

ramus nodi sinuatrialis – vystupuje většinou (55% pravá 45% levá koronární arterie) jako druhá větev probíhající mezi auricula dextra a začátkem aorty, obtáčí horní dutou žílu (v. cava superior) směrem k pravé síni, kde jednou větví (ramus cristae terminalis) vstupuje k nodus sinuatrialis,

rami atriales dextri anteriores – malé větve pro pravou síň,

rami ventriculares dextri, anteriores et posteriores – větve zásobující pravou komoru, běžně jsou 2–3 vpředu a 2 vzadu, výraznější z nich probíhá po pravém okraji srdce jako ramus marginalis dexter,

rami interventriculares septales posteriores – septální větve směřující z ramus interventricularis posterior do vnitra komorového septa.

Arterie zásobuje stěny pravé komory (kromě malé části vpředu u apex cordis, kam zasahují větve a. coronaria sin.), malou část levé komory u sulcus interventricularis posterior, zadní třetinu komorového septa, pravou síň a přilehlé části levé síně, převodní systém až po začátek pravého a levého Tawarova raménka.

Levá věnčitá tepna (arteria coronaria sinistra)[upravit | editovat zdroj]

Vystupuje ze sinus aortae sinister mezi auricula sinistra a truncus pulmonalis a po krátkém průběhu se rychle dělí na dvě hlavní větve:

ramus interventricularis anterior (RIA) – sestupuje v sulcus interventricularis anterior až k apex cordis, který může přesahovat na zadní (spodní/diafragmatickou) plochu,

ramus circumflexus (RC) – přechází na zadní stranu srdce a může dokonce i nahrazovat ramus interventricularis posterior..

Za svého průběhu vysílá tyto větvě:

ze společného kmene:

ramus nodi sinuatrialis – vystupuje v 35 % případů – pokud nevystupuje z arteria coronaria dextra;

z RIA:

rami ventriculares anteriores sinistri – probíhající šikmo k levému okraji srdce, nejvýraznější z těchto větví se nazývá ramus diagonalis nebo též ramus lateralis,

rami interventriculares septales anteriores – větve směřující zpředu do komorového septa;

z RC:

rami atrioventriculares – menší větve na rozhraní levé síně a komory,

ramus marginalis sinister – větev pro levý kraj srdce - margo obtusus směřující k apex cordis,

rami atriales (anteriores, laterales et posteriores) – větve pro atrium sinister,

ramus posterior ventriculi sinistri – konečná větev r. circumflexus, asi v 10 % případů nahrazuje ramus interventricularis posterior z a. coronaria dextra.

Arterie zásobuje většinu stěny levé komory, část pravé komory u apex cordis, přední dvě třetiny komorového septa, většinu stěny levé síně .

U oblastí zásobovaných jednotlivými artériemi existuje určitá variabilita, především na zadní  (spodní/diafragmatické) ploše. Také se projevuje dominance jedné z koronárních artérií.

Poznámka k anastomózám – existují subepikardiálně (najčastěji v okolí apexu a sulcus interventricularis ant./post.), myokardiální i subendokardiální spojky, funkčně bezvýznamné.

Žíly[upravit | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete na stránce Venae cordis.

Hlavní žilní splav se nazývá sinus coronarius. Leží v sulcus coronarius vzadu, ústí zezadu do pravé síně. Venae cordis se podle místa, kam ústí, dělí do tří skupin:

přítoky sinus coronarius;
žíly ústící do pravé síně ;
malé žilky ústící do dutin srdce.

Srdeční žíly nemají chlopně (v normálním případě, variabilně se mohou vyskytovat…). Žilní anastomózy jsou častější než tepenné, např. mezi sinus coronarius a vv. ventriculi dextri anteriores.

přítoky sinus coronarius:
- vena cordis magna (v sulcus interventricularis anterior a sinus coronarius, přijímá v. posterior ventriculi sinistri a v. obliqua atrii sinistri);
- vena cordis media (v sulcus interventricularis posterior k sulcus coronarius);
- vena cordis parva (podél margo acutus, začíná jako v. marginalis ventriculi dextri);
venae ventriculi dextri anteriores sbírají krev z přední časti pravé komory, kde nazasahují žíly směřující do sinus coronarius. Ústí do pravé síně.
venae cordis minimae jsou malé žilky ústící do všech srdečních dutin.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Cievne zásobenie srdca (TECHmED)

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 23.04.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.

ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. sv. 3. ISBN 978-80-247-1132-4.