Prokaryota
Prokaryota tvoří nadříši prvojaderných organismů. Do prokaryot řadíme:
1. říše: Nebuněčné organismy (Subcellulata)
- oddělení: Protoorganismy (Eobionta)
- oddělení: Viry (Vira)
2. říše: Prvobuněčné organismy (Protocellulata)
- oddělení: Bakterie (Bacteria)
- oddělení: Sinice (Cyanophyta)
- oddělení: Prochlorofyta (Prochlorophyta)
Protoorganismy (Eobionta)
Nebuněčné formace, které byly součástí řetězce vývoje buňky. bvyly pojmenovány koacerváty. Jedná se pouze o shluky bílkovin, sacharidů a nukleových kyelin, které nelze podle buněčné teorie považovat za plnohodnotné živé organismy.
Viry (Vira)
Nebuněčné formace. Nejsou řazeny mezi živé organismy, i když se z nich pravděpodobně vyvinuly. Jsou to nitrobuněční parazité. Dokáží donutit hostileskou buňku ke znmožení jejich nukleové kyseliny (RNA nebo DNA) a jejich proteinů.
Ač se jedná o neživé útvary, z medicínského hlediska jsou velmi důležité, poněvadž jejich zásah do buněk může způsobit těžká poškození organismu.
Z hlediska genového inženýrství mohou být využity jako vektory genů při vytváření rekombinantníhop genomu.
Viroidy
Pod viry jsou řazeny také viriony, ačkoliv se jedná o ještě jednodušší formace, tovřené pouze cirkulární molekulou RNA bez proteinového obalu. Přesto jsou schopné přenášet genetickou informaci a tím vyvolávat choroby. Vyvolávají choroby v rostlinných buňkách a vyvolávat. Přenos je možný jen z poškozené do poškozené buňky.
Priony
Priony jsou ještě menší částice.Jedná se pouze o proteiny (neobsahují nukleovou kyselinu). Mohou být přenášeny mezi živočichy a vyvolávat zejména nervové choroby (npař. Creutzfeld-Jacobova choroba, kuru, scrapie, BSE).
Priony jsou produktem mutovaného genu PRNP (prion protein gene). Normální preprionové proteiny (PrP) jsou glykoproteiny buněčného povrchu. Jejich maligní izoforma (prion) se kumuluje v buňkách a způsobuje poruchu funkce neuronů a jejich následnou smrt.
Bakterie (Bacteria)
Jedná se o nejjednoduší organismy, které lze podle buněčné teorie a definice života považovat za živé. Bakterie jsou rozšířené po celém světě, jen těžko lze nalézt místo, které nebylo těmito organismy osídleno. Dnes je jich známo ohromné množství druhů. Z medicínského hlediska je důležitá jen velmi malá část, které mohu být pro člověka, popřípadě zvíře, patogenní.
Sinice (Cyanophyta)
Vývojově jsou na stejné úrovni jako bakterie. Jsou to prokaryotní, autotrofní organismy s nemembránovými organelami (tylakoidy), které obsahují chlorofyl, fykocyanin a další barviva uplatňující se při fotosyntéze. Žijí ve vodě a na vlhkých místech. Byly pravděpodobně prvním zdrojem O2 v zemské atmosféře.
Odkazy
Související články
- Struktura bakterií
- Reprodukce bakterií
- Parasexuální děje u bakterií
- Regulace genové exprese u prokaryot
Zdroj
ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.
NEČAS, Oldřich. Obecná bioogie pro lékařské fakulty. 3. vydání. Jinočany : H+H, 2000. ISBN 80-86022-46-3.