Spála

Spála (scarlatina, MKN-10: A38)

• vyvolavatelem je toxin Streptococcus pyogenes (podle struktury M proteinu má asi 80 sérotypů)
• tvoří 3 druhy pyrogenního exotoxinu – dříve se označoval jako spálový, tedy erytrogenní toxin
• spála vznikne u dítěte vnímavého k danému sérotypu streptokoka a k pyrogennímu exotoxinu
• exantém je výsledkem interakce mezi exotoxinem a Ig na úrovni kapilár

Epidemiologie

• zdroj – nemocný nebo nosič streptokoka tvořícího exotoxin
• přenos – kapénkovou nákazou
• vstupní cesta – nosohltan, ale i porušená kůže (raná spála)
• incidence – 5000-13 000/rok
• nejčastěji – 3-10 let
• inkubační doba – 2-5 dní (horečka, zvracení, bolesti břicha)

Klinický obraz

• jde o streptokokovou angínu se spálovou vyrážkou
• vyrážka nejvíc – v podbřišku, tříslech, na vnitřní straně stehen a v podpaždí
• kůže je na pohmat drsná (příznak husí kůže)
• v obličeji je difúzní erytém s cirkumorálním výbledem, malinový jazyk, na patře petechie, edematózní uvula
• mírná lymfadenopatie předních krčních uzlin
• v současnosti je průběh lehký – angína je katarální, horečka nízká, vyrážky málo, trvá krátce, komplikace vzácné

Diagnostika

• diagnózu upřesníme kultivací výtěru z mandlí
• leukocytóza, posun doleva, mírná eosinofilie

Dif. dg

• skarlatiformní exantém mohou vyvolat – stafylokoky, Arcanebacterium haemolyticum, Corynebakterium ulcerans, Mycoplasma pneumoniae, enteroviry, adenoviry, alergie

Léčba

• nemocné izolujeme (na infekčním odd. nebo doma)
• lék volby – parenterální prokain benzylPNC po dobu 3-5 dnů
• nebo perorálně fenoxymetylPNC (2-3x vyšší dávky, po deset dní), nutno podávat před jídlem
• alternativní ATB – makrolidy, cefalosporiny I. nebo klindamycin

Komplikace

• peritonsilární absces, retrofaryngeální absces, akutní glomerulonefritida, revmatická horečka

Prevence

• při výskytu se provádí u kontaktů výtěr mandlí, při pozitivním nálezu streptokoka A – dáme PNC
• podléhá hlášení

Odkazy

Externí odkazy

• DermNet Scarlet fever