Divertikulární nemoc tlustého střeva: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(uložení rozpracovaného článku)
(doladění textu, + kategorie, související články, notoc, pryč "pracuje se")
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
__notoc__
__notoc__


[[Soubor:Diverticula, sigmoid colon.jpg|250px|thumb|Mnohočetné divertikly sigmoidea]]
Divertikl je slepá výchlipka stěny trávící trubice. Divertikly mohou být vrozené či získané. '''Vrozené''' se typicky vyskytují v jícnu, kde bývá často jen jeden. Je to '''pravý divertikl''' tvořený celou stěnou trávicí trubice. Vrozené divertikly jsou poměrně vzácné {{Podrobnosti|Divertikly jícnu}}
Divertikl je slepá výchlipka stěny trávící trubice. Divertikly mohou být vrozené či získané. Vrozené jsou vzácné, typicky se vyskytují v jícnu a bývá často jeden. Je to '''pravý divertikl''' tvořený celou stěnou trávicí trubice. {{Podrobnosti|Divertikly jícnu}}


 
Na druhou stranu divertikly v tlustém střevě jsou poměrně časté. Jsou získané, mnohočetné a typicky se jedná o '''nepravé''' divertikly, které nejsou tvořeny celou stěnou trávicí trubice, ale často jen sliznicí.
Pokud se divertikly vyskytují '''v tlustém střevě''', pak hovoříme o divertikulární nemoci nebo divertikulóze. Tyto výchlipky bývají získané, jsou vícečetné a jde o tzv. nepravé divertikly, které nejsou tvořeny celou stěnou trávicí trubice, ale často jen sliznicí.
Divertikly se mohou vyskytnout '''kdekoli v trávicí trubici''' (např. v jícnu, žaludku i tenkém střevě). Pokud se vyskytnou '''v tlustém střevě''', pak hovoříme o divertikulární nemoci nebo divertikulóze.  
Divertikulóza je velmi časté onemocnění. U řady pacientů je '''asymptomatická''', klinicky se projeví až při zánětu divertiklu. Pak hovoříme o '''divertikulitidě'''.
Divertikulóza je velmi časté onemocnění. U řady pacientů je '''asymptomatická''', klinicky se projeví až při zánětu divertiklu (tj. ''divertikulitida'') nebo při komplikaci divertikulární nemoci.
[[Soubor:Diverticula, sigmoid colon.jpg|280px|thumb|Mnohočetné divertikly sigmoidea]]


== Patogeneze ==
== Patogeneze ==
Divertikly jsou poměrně časté u pacientů nad 60 let a přibývají s věkem. Jsou typické u osob, které konzumují potravu s malým podílem '''nestravitelných zbytků''' . Jejich trávenina a následně stolice má relativně malý objem a tuhou konzistenci.
Divertikly jsou poměrně časté u pacientů '''nad 60 let''' a přibývají s věkem se incidence zvyšuje. Jsou typické u osob, které konzumují potravu s malým podílem '''nestravitelných zbytků''' . Jejich trávenina a následně stolice má relativně malý objem a tuhou konzistenci.
Výsledkem je zvýšená peristaltika hladké svaloviny tlustého střeva, zvláště v levém ''colon sigmoideum'', zvýší se segmentální kontrakce a dojde k zvýšení intraluminálního tlaku. Sliznice se vyklene v místech menšího odporu, tj. v místech vstupů cév nebo mezi svazky svaloviny.
Výsledkem je zvýšená peristaltika hladké svaloviny tlustého střeva, zvláště v levém ''colon sigmoideum'', zvýší se segmentální kontrakce a dojde k zvýšení intraluminálního tlaku. Sliznice se vyklene v místech menšího odporu, tj. v místech vstupů cév nebo mezi svazky svaloviny.


== Klinické příznaky ==
== Klinické příznaky ==
Divertikly jsou často asymptomatické. Pokud se objeví klinické příznaky, hovoříme o divertikulární nemoci. Klinicky pak mohou připomínat dráždivý tračník:
Divertikly jsou často '''asymptomatické'''. Pokud se objeví klinické příznaky, hovoříme o divertikulární nemoci. Klinicky pak mohou připomínat dráždivý tračník:
 
* bolesti v podbřišku nebo v levém dolním kvadrantu
* bolesti v podbřišku,
* [[Poruchy vyprazdňování střev|poruchy vyprazdňování]],
* [[Poruchy vyprazdňování střev|poruchy vyprazdňování]],
* pocit plnosti,
* pocit plnosti,
* [[flatulence]].
* [[flatulence]].


Dále se může vyskytnout bolestivý '''hypersegmentační syndrom''', tj. intenzivní bolesti v levém dolním kvadrantu.
Dále se může vyskytnout bolestivý '''hypersegmentační syndrom''', tj. bolestivý pocit neúplného vyprázdnění a střídání zácpy a průjmu


== Komplikace==
== Komplikace==
Mezi komplikace divertikulární nemoci patří '''divertikulitida''', perforace, obstrukce, stenóza i srůsty. Divertikulitida je zánět vznikající v důsledku retence stolice v samotném divertiklu. Perforace nebo krvácení divertiklu jsou poměrně vzácné i přesto, že divertikulóza je velmi časté onemocnění. Pokud ale dojde k perforaci, klinicky může imitovat appendicitidu, tj. objeví se [[bolest]], [[horečka]], [[leukocytóza]].
Mezi komplikace divertikulární nemoci patří '''divertikulitida''', perforace, obstrukce, stenóza i srůsty. Divertikulitida je zánět vznikající v důsledku retence stolice v samotném divertiklu. Typicky se projeví bolestivostí v levém dolním kvadrantu.
 
'''Perforace''' nebo '''krvácení''' z divertiklu jsou poměrně vzácné i přesto, že divertikulóza je velmi časté onemocnění. Pokud ale dojde k perforaci, klinicky může imitovat appendicitidu, tj. objeví se [[bolest]], [[horečka]], [[leukocytóza]].


Další možnou komplikací může být kolovezikální a kolovaginální [[píštěl]].
Další možnou komplikací může být kolovezikální a kolovaginální [[píštěl]].
Řádek 33: Řádek 32:
Na přítomnost divertiklů myslíme, pokud nám do ambulance přichází starší pacient s bolestmi břicha v levém dolním kvadrantu.  
Na přítomnost divertiklů myslíme, pokud nám do ambulance přichází starší pacient s bolestmi břicha v levém dolním kvadrantu.  
Pro diagnostiku je vhodné udělat '''sonografické vyšetření''', které pro pacienta nepředstavuje žádnou radiační zátěž. Na druhou stranu je vhodné doplnit RTG vyšetření pro vyloučení perforace a tedy pneumoperitonea, popř. dalších NPB.
Pro diagnostiku je vhodné udělat '''sonografické vyšetření''', které pro pacienta nepředstavuje žádnou radiační zátěž. Na druhou stranu je vhodné doplnit RTG vyšetření pro vyloučení perforace a tedy pneumoperitonea, popř. dalších NPB.
Mezi další paraklinická vyšetření patří '''irigoskopie''' pro celkový přehled počtu a velikosti divertiklů, CT vyšetření nebo '''endoskopie'''.
Jako další paraklinická vyšetření můžeme indikovat '''irigoskopii''' pro celkový přehled počtu a velikosti divertiklů, CT vyšetření nebo '''endoskopie'''.




== Léčba ==
== Léčba ==
Pokud jsou divertikly asymptomatické a jsou náhodným nálezem, léčba není potřeba. Pacientům doporučíme úpravu stravy, tj. jíst více vlákniny. Při divertikulitidě se volí '''antibiotická terapie'''.


*Úprava stravy,
'''Chirurgická léčba''' je indikovaná v případě komplikací, jako jsou perforace, [[ileus]] nebo píštěl.
*při zánětu možno [[ATB]] – předtím zvážit chirurgickou intervenci,
*indikace pro operaci: perforace, [[ileus]], vznik píštěle.


<noinclude>
<noinclude>


==Odkazy==
==Odkazy==
=== Související články ===
* [[Divertikly jícnu]]
* [[Bolesti břicha]]
===Použitá literatura===
===Použitá literatura===
* {{Citace
* {{Citace
Řádek 59: Řádek 61:
}}
}}
</noinclude>
</noinclude>
[[Kategorie:Gastroenterologie]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Patologie]]
[[Kategorie:Chirurgie]]

Verze z 8. 7. 2019, 21:30


Divertikl je slepá výchlipka stěny trávící trubice. Divertikly mohou být vrozené či získané. Vrozené se typicky vyskytují v jícnu, kde bývá často jen jeden. Je to pravý divertikl tvořený celou stěnou trávicí trubice. Vrozené divertikly jsou poměrně vzácné

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Divertikly jícnu.

Na druhou stranu divertikly v tlustém střevě jsou poměrně časté. Jsou získané, mnohočetné a typicky se jedná o nepravé divertikly, které nejsou tvořeny celou stěnou trávicí trubice, ale často jen sliznicí. Divertikly se mohou vyskytnout kdekoli v trávicí trubici (např. v jícnu, žaludku i tenkém střevě). Pokud se vyskytnou v tlustém střevě, pak hovoříme o divertikulární nemoci nebo divertikulóze. Divertikulóza je velmi časté onemocnění. U řady pacientů je asymptomatická, klinicky se projeví až při zánětu divertiklu (tj. divertikulitida) nebo při komplikaci divertikulární nemoci.

Mnohočetné divertikly sigmoidea

Patogeneze

Divertikly jsou poměrně časté u pacientů nad 60 let a přibývají s věkem se incidence zvyšuje. Jsou typické u osob, které konzumují potravu s malým podílem nestravitelných zbytků . Jejich trávenina a následně stolice má relativně malý objem a tuhou konzistenci. Výsledkem je zvýšená peristaltika hladké svaloviny tlustého střeva, zvláště v levém colon sigmoideum, zvýší se segmentální kontrakce a dojde k zvýšení intraluminálního tlaku. Sliznice se vyklene v místech menšího odporu, tj. v místech vstupů cév nebo mezi svazky svaloviny.

Klinické příznaky

Divertikly jsou často asymptomatické. Pokud se objeví klinické příznaky, hovoříme o divertikulární nemoci. Klinicky pak mohou připomínat dráždivý tračník:

Dále se může vyskytnout bolestivý hypersegmentační syndrom, tj. bolestivý pocit neúplného vyprázdnění a střídání zácpy a průjmu

Komplikace

Mezi komplikace divertikulární nemoci patří divertikulitida, perforace, obstrukce, stenóza i srůsty. Divertikulitida je zánět vznikající v důsledku retence stolice v samotném divertiklu. Typicky se projeví bolestivostí v levém dolním kvadrantu.

Perforace nebo krvácení z divertiklu jsou poměrně vzácné i přesto, že divertikulóza je velmi časté onemocnění. Pokud ale dojde k perforaci, klinicky může imitovat appendicitidu, tj. objeví se bolest, horečka, leukocytóza.

Další možnou komplikací může být kolovezikální a kolovaginální píštěl.


Diagnostika

Na přítomnost divertiklů myslíme, pokud nám do ambulance přichází starší pacient s bolestmi břicha v levém dolním kvadrantu. Pro diagnostiku je vhodné udělat sonografické vyšetření, které pro pacienta nepředstavuje žádnou radiační zátěž. Na druhou stranu je vhodné doplnit RTG vyšetření pro vyloučení perforace a tedy pneumoperitonea, popř. dalších NPB. Jako další paraklinická vyšetření můžeme indikovat irigoskopii pro celkový přehled počtu a velikosti divertiklů, CT vyšetření nebo endoskopie.


Léčba

Pokud jsou divertikly asymptomatické a jsou náhodným nálezem, léčba není potřeba. Pacientům doporučíme úpravu stravy, tj. jíst více vlákniny. Při divertikulitidě se volí antibiotická terapie.

Chirurgická léčba je indikovaná v případě komplikací, jako jsou perforace, ileus nebo píštěl.


Odkazy

Související články

Použitá literatura

  • KLENER, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2006. s. 607 - 608. ISBN 80-246-1252-6.