Atomové jádro: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (zdůraznění) |
(nadpisy) |
||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
'''Atomové jádro''' se skládá z '''nukleonů''' (určených hmotnostním číslem A): '''protonů''' (atmonové číslo Z) a '''neutronů''' (neutronové číslo N). Platí A=Z+N. Číslo Z také udává počet elektronů (atom je el. neutrální). | '''Atomové jádro''' se skládá z '''nukleonů''' (určených hmotnostním číslem A): '''protonů''' (atmonové číslo Z) a '''neutronů''' (neutronové číslo N). Platí A=Z+N. Číslo Z také udává počet elektronů (atom je el. neutrální). | ||
==Štruktúra jadra== | |||
*je zložené z dvoch mikročastíc - '''protónu a neutrónu''', ktoré označujeme spoločným názvom '''nukleóny'''. Polomer jadra je približne 5.10<sup>-15</sup>. | *je zložené z dvoch mikročastíc - '''protónu a neutrónu''', ktoré označujeme spoločným názvom '''nukleóny'''. Polomer jadra je približne 5.10<sup>-15</sup>. | ||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
|} | |} | ||
==Charakteristika jádra== | |||
* Atomová hmotnost se vyjadřuje v hmotnostních jednotkách: 1hj=1,66.10<sup>-27</sup>kg. | * Atomová hmotnost se vyjadřuje v hmotnostních jednotkách: 1hj=1,66.10<sup>-27</sup>kg. | ||
*každý atóm je charakterizovaný protónovým a nukleónovým číslom, na základe toho rozlišujeme: | *každý atóm je charakterizovaný protónovým a nukleónovým číslom, na základe toho rozlišujeme: | ||
Řádek 59: | Řádek 59: | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
== Související články == | |||
==Externí odkazy == | |||
== Zdroj == | |||
=== Reference | ===Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
== Použitá literatura == | |||
*{{Citace | *{{Citace | ||
|typ = kniha | |typ = kniha | ||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
|url = | |url = | ||
}} | }} | ||
== Doporučená literatura == | |||
Verze z 13. 5. 2010, 15:20
Atomové jádro se skládá z nukleonů (určených hmotnostním číslem A): protonů (atmonové číslo Z) a neutronů (neutronové číslo N). Platí A=Z+N. Číslo Z také udává počet elektronů (atom je el. neutrální).
Štruktúra jadra
- je zložené z dvoch mikročastíc - protónu a neutrónu, ktoré označujeme spoločným názvom nukleóny. Polomer jadra je približne 5.10-15.
Protón
- častica, ktorá je nositeľom kladného elementárneho náboja, má označenie p (prípadne p+, 11p, H+)
- počet protónov v jadre atómu je charakteristický pre každý prvok.
- počet protónov zodpovedá počtu elektrónov - elektroneutralita atómu
- počet protónov v jadre udáva protónové číslo Z
- protónové číslo
- udáva počet protónov v jadre atómu
- udáva počet elektrónov v obale elektroneutrálneho atómu
- zhoduje sa s poradovým číslom prvku v periodickej sústave prvkov.
H+ jako proton
Někdy je vodíkový kation, vzniklý disociací kyselin, označován také jako proton. Ztrátou svého jediného elektronu zůstává pouze jádro, tvořené jedním protonem (u nejlehčího izotopu 11H).
Neutrón
- elektricky neutrálna častica rozmerovo približne zhodná s protónom
- počet neutrónov v jadre udáva protónové číslo - N
- počet nukleónov v jadre (tzn. protónov + neutrónov) udáva nukleónové číslo - A
Názov | Symbol | Pokojová hmotnosť [g] |
Náboj [C] | Relativny elementárny náboj |
---|---|---|---|---|
protón | p | 1,6726·10−24 | 1,602·10−19 | +1 |
neutrón | n | 1,6750·10−24 | 0 | 0 |
elektrón | e | 9,110·10−28 | −1,602·10−19 | −1 |
Charakteristika jádra
- Atomová hmotnost se vyjadřuje v hmotnostních jednotkách: 1hj=1,66.10-27kg.
- každý atóm je charakterizovaný protónovým a nukleónovým číslom, na základe toho rozlišujeme:
- izotopy- sú zložené z atómov, ktoré majú rovnaké protónové, ale rôzne nukleónové číslo. Líšia sa teda počtom neutrónov. Majú rovnaké chemické vlastnosti, ale odlišujú sa fyzikálnymi vlastnosťami. V prírode sa väčšina prvkov vyskytuje v izotopovej zmesi.
- izobary- nuklidy rozličných prvkov, ktoré majú rovnaké nukleónové číslo ale rozdielne protónové číslo.
- izotony- nuklidy rozličných prvkov, ktoré majú rozdielne protónové aj nukleónové číslo, ale majú rovnaký počet neutrónov v jadre
- izomery jsou atomy s dočasně zvýšenou celkovou energií - tzn. nestabilní.
- Celkový náboj jádra je Z.1,6.10-19C.
- Poloměr jádra vypočítáme podle vzorce:
- Nitrojadrené síly jsou projevem silné jaderné interakce, působí pouze v jádře na vzdálenost cca 10-15m jsou to nejsilnější síly, jaké v přírodě známe.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Zdroj
=Reference
Použitá literatura
- SILNÝ, Peter a Beata BRESTENSKÁ. Prehľad chémie 1. 1. vydání. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2000. sv. 1. s. 246. ISBN 80-08-00376-6.