Diferenciální diagnostika poruch polykání

Dysfagie

Dysfagie jsou vedoucím příznakem nemocí a úrazů jazyka, hltanu (orofaryngeální dysfágie) a jícnu (ezofageální dysfagie). Rozlišujeme odynofágii a mechanickou dysfágii, neuromuskulární dysfágií.

Odynofágie podmiňují ji záněty, nádory a cizí tělesa. Bolesti jsou stupňovány polykáním. Při postižení hltanu a hrtanu často vystřelují do ucha (stejná inervace). U jícnu – tlaková a svíravá bolest, často i „pálení žáhy. Pokusy o polknutí mohou být spojeny s dávením a aspirací. Postižení často slintají, huhňají, mají ankylostoma

Mechanická dysfágie – je vyjádřena váznutím sousta. Příčiny – neurogenní, myogenní a obstrukční. Provázena říháním, dávením, regurgitací, zvracením, foetorem ex ore.

Neuromuskulární dysfágie– Parkinson, RS, bulbární léze, diabetická neuropatie, myozitidy, svalové dystrofie, krikofaryngeální dyskineze. V jícnu jsou v popředí lokalizované poruchy peristaltiky, spazmy a atonie

"Se souhlasem autora převzato z Beneš, J., Studijní materiály. [online] http://www.jirben.wz.cz/."

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.