Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF/2014-15/Kruh 7: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript
(malá editace)
Řádek 19: Řádek 19:




| [[Biosignály]], [[Fyzikální povaha různých biosignálů]] ||[[User:D.L.|D.L.]] (Dorota Leibiczerová)<br />[[User:Klondra|Klondra]] (Ondřej Klovrza) <br />[[User:]] (Emilie Petriková)<br />[[Anežka Gryndlerová]] <br /> [[User:Tung.anh|Tung.anh]] (Duong Tung Anh)|| <br />  Elektrické biosignály, Impedanční biosignály <br /> <br /> Radiologické biosignály, Chemické biosignály <br /> ||7C<br />7C<br />7C<br />7C<br />7C<br /> || 2014-11-22 || 2014-12-07 ||  ||  
| [[Biosignály]], [[Fyzikální povaha různých biosignálů]] ||[[User:D.L.|D.L.]] (Dorota Leibiczerová)<br />[[User:Klondra|Klondra]] (Ondřej Klovrza) <br />[[User:]] (Emilie Petriková)<br />[[Anežka Gryndlerová]] <br /> [[User:Tung.anh|Tung.anh]] (Duong Tung Anh)|| Magnetické biosignály <br />  Elektrické biosignály, Impedanční biosignály <br /> <br /> Radiologické biosignály, Chemické biosignály <br /> ||7C<br />7C<br />7C<br />7C<br />7C<br /> || 2014-11-22 || 2014-12-07 ||  ||  
|-
|-
| [[Radioaktivita]] ||[[User:Ttjurkov|Ttjurkov]] (Tatiana Jurková)<br />[[User:Sejmi|Sejmi]] (Samuel Marcinov) <br /> [[User:Barbora Vyhnánková|Barbora Vyhnánková]] <br />[[User:Sunnyyanik|Sunnyyanik]] (Yana Slesarenko)|| Druhy radioaktivního záření, Nestabilita jádra<br /> [[Využití radioaktivity]], [[Historie objevů v oblasti radioaktivity]]<br /> Úvod, Charakteristika jádra, Analýza stáří archeologických objevů, Radioterapie <br /> [[Ochrana před škodlivými účinky radioaktivního záření]] ||7D<br />7D<br />7D<br />7D<br />|| 2014-11-22 || 2014-12-06  ||  ||  
| [[Radioaktivita]] ||[[User:Ttjurkov|Ttjurkov]] (Tatiana Jurková)<br />[[User:Sejmi|Sejmi]] (Samuel Marcinov) <br /> [[User:Barbora Vyhnánková|Barbora Vyhnánková]] <br />[[User:Sunnyyanik|Sunnyyanik]] (Yana Slesarenko)|| Druhy radioaktivního záření, Nestabilita jádra<br /> [[Využití radioaktivity]], [[Historie objevů v oblasti radioaktivity]]<br /> Úvod, Charakteristika jádra, Analýza stáří archeologických objevů, Radioterapie <br /> [[Ochrana před škodlivými účinky radioaktivního záření]] ||7D<br />7D<br />7D<br />7D<br />|| 2014-11-22 || 2014-12-06  ||  ||  

Verze z 6. 12. 2014, 15:17

Jak na to

Diskuse

Rozpis participujících studentů

Otázka
(odkaz na otázku)
Vypracovávají
username (Jméno Příjmení)
Podotázka Tým Započato Ke
kontrole
Zkontro-
lováno
Poznámka
NMR Bhrusovska (Barbora Hrušovská)
Veronika Becková
Zjs (Zora Šerková)
OrlandoWoolf (Martin Palkovský)
Spojení s článkem Princip magnetické rezonanční tomografie, Zeemanův jev
Funkční MR a MR spektroskopie
Kontrastní látky
Zobrazování MRI, Difuzní MRi a MR angiografie
7A
7A
7A
7A
2014-11-28 2014-12-06 2014-XX-XX
Biomechanika kapalin Adrigon (Tomáš Novotný) Difuze, 2. Fickův zákon 7B 2014-11-19 2014-12-06
Návod k praktickému cvičení Perimetrie Mojza (Marek Mojžíšek)
Vp (Vladimir Příbáň)
Ondřej Válek (Ondřej Válek)


7B
7B
7B
2014-11-30 2014-12-06
Biosignály, Fyzikální povaha různých biosignálů D.L. (Dorota Leibiczerová)
Klondra (Ondřej Klovrza)
[[User:]] (Emilie Petriková)
Anežka Gryndlerová
Tung.anh (Duong Tung Anh)
Magnetické biosignály
Elektrické biosignály, Impedanční biosignály

Radiologické biosignály, Chemické biosignály
7C
7C
7C
7C
7C
2014-11-22 2014-12-07
Radioaktivita Ttjurkov (Tatiana Jurková)
Sejmi (Samuel Marcinov)
Barbora Vyhnánková
Sunnyyanik (Yana Slesarenko)
Druhy radioaktivního záření, Nestabilita jádra
Využití radioaktivity, Historie objevů v oblasti radioaktivity
Úvod, Charakteristika jádra, Analýza stáří archeologických objevů, Radioterapie
Ochrana před škodlivými účinky radioaktivního záření
7D
7D
7D
7D
2014-11-22 2014-12-06


Připomínky

Důležité:

Nastavení profilu

  • Každý student (platí i pro studentky) si ve svém profilu (Nastavení na žluté liště nahoře) v sekci Údaje o uživateli/Základní údaje vyplní pole Vaše skutečné jméno, aby se pak toto jeho skutečné jméno zobrazilo v závorce za jeho uživatelským jménem v historii všech jeho editací (ikonka hodin vpravo nahoře nad každou stránkou). Je to důležité pro označení autorství práce. V případě nesplnění této podmínky mu jeho editace nebudou moci být uznány jako jeho vlastní a tím pádem se mu nebudou počítat při vyhodnocení zápočtu.

Volba a zapsání tématu práce

  • Každá zkoušková otázka sestává z více podotázek; tyto podotázky mohou být na různých stránkách wikiskript anebo se jedná o oddíly jednoho větší stránky. Každou takovou podotázku řeší zpravidla jedna dvojice (či trojice) studentů (tj. zpravidla polovina pracovního týmu z praktik, není to ovšem závazné pravidlo). V každém případě ovšem každý student provádí editace pod svým vlastním loginem (tj. se svým vlastním přihlášením – viz níže) tak, aby z historie článku bylo zřejmé, kdo jaké partie zpracovával a tyto editace mu byly uznány do zápočtu.
  • Předpokladem je, že se každý předem seznámí s tím, jak Wikiskripta fungují a jakým způsobem se provádějí alespoň základní editace.
  • Studenti z kruhu se dohodnou, jak si rozdělí práci, a zapíšou se do příslušné tabulky následujícím způsobem tak, aby bylo zřejmé, na čem kdo a pod jakým jménem pracuje:
    • kdo si zvolil username (tj. jméno uživatele neboli login, kterým se zaregistroval na Wikiskripta) ve tvaru Jméno Příjmení, tak mu stačí uvést odkaz ve tvaru:
      [[User:Jméno Příjmení|]] 
    • pokud je username v jiném tvaru (například zkratka jména nebo přezdívka), pak je nutno za ním do závorek uvést i skutečné jméno a příjmení:
      [[User:username|]] (Jméno Příjmení)

Vytvoření článku

  • Na začátek článku, na kterém pracujeme jako na seminární práci, nakopírujeme odkaz na šablonu:
{{Samostatná práce|2. LF UK|([[Fórum:Seminární práce/Biofyzika/2. LF|seminární práce]]
– vypracování [[Portál:Otázky z biofyziky (2. LF UK, VL)|zkouškových otázek z biofyziky]])}}

Tato šablona pak vypadá následovně:

  • Na konci každého článku budou uvedeny tyto (a případně další odpovídající) kategorie:
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky]]
  • Je-li stránka (s názvem zkouškové otázky) v podstatě pouze souhrnem odkazů na podotázky, stačí uvést pouze kategorii :
[[Kategorie:Zkouškové otázky z biofyziky]]

Časté chyby a nedostatky

Prosíme i ostatní, čtěte připomínky i k pracem svých kolegů; v podstatě se pořád opakují podobné věci, tak ať to není nutné připomínat stále znova. Jedná se zejména o následující nejčastější nedostatky:

  • Méně může být více: Je lepší kratší stránka perfektně udělaná než dlouhá stránka udělaná ledabyle. Kvalita se neměří kvantitou. Dobrý článek je takový, který říká vše, co je třeba říci, a nic zbytečného, co je navíc.
  • Jedná se o seminárku z biofyziky, tématem jsou zkouškové otázky z biofyziky, tak se prosím zaměřujte na biofyzikální pohled na danou problematiku – aby ten výsledek nevypadal jako otázky z první pomoci (úpal, úžeh, přehřátí) nebo fyziologie aj. Samozřejmě, že ty pohledy se do jisté míry prolínají, ale jde o to, že ta zásadní východiska článku by měla být v podstatě fyzikální, potažmo biofyzikální. Všude jde o nějaký systém, ve kterém působí nějaké síly, energie, záření atp., něco, co je měřitelné, něco, co má nějaké fyzikální jednotky; v tom systému působí nějaké regulace, jsou tu nějaké interakce s okolím atd.
  • Nejde jen o to, abyste někde něco našli, přečetli si, opsali, udělali z toho výtah. Ze střední školy i ze současných přednášek toho znáte už celkem dost, je tu spousta fyzikálních zákonů a zákonitostí, a ty "fungují" nejen na neživých předmětech, ale i v živých organismech – o tom ta biofyzika celá je. Proto se nebojte všechny své znalosti využít a spojit a použít k tomu také trochu svého selského rozumu.

Odkazy

  • Do článků patří linky neboli odkazy– tj. vámi použité termíny by měly odkazovat na příslušné články ve Wikiskriptech – ať už existující (zobrazí se modře) anebo i dosud neexistující, ale potenciálně budoucí (zobrazí se červeně). Jako vzor, jak by to mělo asi vypadat, jsem na ukázku upravil první odstavec článku Akční a sumační potenciály. Kdo neví, jak je to uděláno, ať klikne na [Editovat], podívá se a pak zase opustí editační okno kliknutím na [Číst]. Jinak viz návod Nápověda:Základy formátování#Odkazy
  • Neduplikujte. Nepište znova to, co už je na Wikiskriptech napsáno – raději odkažte na už existující článek. Pokud má nedostatky, opravte je.

Bibliografie, zdroje

Na konci článku by měly být souhrnně uvedeny i další zdroje, ze kterých jste (byť povšechně) čerpali – učebnice, monografie, odborné články atd. Pokud je zdroj dostupný on-line na Internetu, měl by na něj vést odkaz, avšak samotný odkaz uvést nestačí – i v tomto případě uvádíme jméno autora, název zdroje, rok vzniku (je-li znám) a datum, kdy jsme daný zdroj na Internetu viděli (panta rhei), například takto:

== Zdroje ==
* {{Citace
| typ = web
| url = http://www.freebookcentre.net/physics-books-download/Biological-and-Environmental-Physics.htm
| příjmení1 = Miller
| jméno1 = D. J.
| název = Biological and Environmental Physics
| citováno = 2013-10-10
}}

Daný záznam se pak zobrazí jednotným způsobem jako:

Podrobný návod, jak správně citovat různé informační zdroje, je zde:


Reference

  • Různá konkrétní tvrzení, která uvádíte, by měla být podložena referencemi přímo v textu článku. Citační šablona (anebo i jen nějaká poznámka) se pak uzavírá mezi značky<ref> </ref>, např:
Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu,
 se nazývá ''relaxační doba''.<ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Maršík
| jméno1 = František
| příjmení2 = Dvořák
| jméno2 = Ivan
| titul = Biotermodynamika
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1998
| vydání = 2
| isbn = 80-200-0664-8
| kapitola = 1.3
| název_kapitoly = Stav termodynamického systému
| strany = 29
}}</ref>

Takovýto zápis se pak zobrazí následovně:

Čas, za který se izolovaný termodynamický systém přiblíží definovanou měrou (obvykle na 1/e, tj. asi 37%) k rovnovážnému stavu, se nazývá relaxační doba.[1]

Na konci článku je pak uvedena už jen jediná značka <references />, např. takhle:

== Reference ==
<references />

Na tomto místě se pak zobrazí všechny reference uvedené v článku ve tvaru seznamu, například následovně:

  1. MARŠÍK, František a Ivan DVOŘÁK. Biotermodynamika. 2. vydání. Praha : Academia, 1998. Kapitola 1.3
    Stav termodynamického systému. s. 29. ISBN 80-200-0664-8.

Výzdoba, estetická úprava

  • Chtělo by to alespoň jeden dva obrázky.
  • Jak by měl takový příkladný článek vypadat a co by měl všechno obsahovat – viz Nápověda:Ideální článek

Diskuse a kontrola článku

  • Každý článek má svou Diskusní stránku. Tam se mohou vyjadřovat i ostatní, zde je to správné místo na povídání si o daném tématu.
  • Kdo si myslí, že už má článek zralý ke kontrole, vloží na jeho diskusní stránku šablonu
    {{Zkontrolovat | Jméno vašeho učitele}}
    . Viz: Šablona:Zkontrolovat.
    • Kruhy 1, 2, 3, 5 tím pádem vkládají šablonu:
      {{Zkontrolovat | Petr Heřman}}
    • Kruhy 5, 6, 7, 8, 9, 10 tím pádem vkládají šablonu:
      {{Zkontrolovat | Jan Tomsa}}
  • Do přehledné tabulky doplňte datum, kdy jste na vašem článku začali pracovat a kdy jste jej podali ke kontrole; pro vašeho vyučujícího tak bude jednodušší se rychle orientovat, které články má ještě zkontrolovat. Pokud učitel delší dobu (několik dní) nereaguje, můžete jej upozornit (na jeho vlastní diskusní stránce, případně e-mailem).
  • Na diskusní stránce vašeho článku pak můžete sledovat připomínky ke svému článku a napravit nedostatky. Napravení nedostatků a předání k další kontrole poznamenáte rovněž do sloupce "Poznámky".