Replikace DNA: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (odkazy)
m (+odkazy, drobnosti)
Řádek 1: Řádek 1:
Replikace je přenos informace z DNA do DNA, je to schopnost zajišťující dědičnost;
'''Replikace DNA''' je přenos informace z [[DNA]] do DNA, je to schopnost zajišťující dědičnost;
*při replikaci vzniknou z jedné mateřské molekuly DNA dvě naprosto stejné DNA dceřinné (každá s jedním vláknem z původní DNA - jedná se o semikonzervativní proces, kdy nově vzniklá dvoušroubovice má vždy jedno vlákno původní a druhé vlákno nově syntetizované)
*při replikaci vzniknou z jedné mateřské molekuly DNA dvě naprosto stejné DNA dceřinné (každá s jedním vláknem z původní DNA - jedná se o semikonzervativní proces, kdy nově vzniklá dvoušroubovice má vždy jedno vlákno původní a druhé vlákno nově syntetizované)
*uplatňuje se při rozmnožování, kdy zajišťuje identitu genetické informace obou dceřinných buněk. Pro rozmnožování je nezbytné, aby potomek dostal plnohodnotnou genetickou informaci.
*uplatňuje se při rozmnožování, kdy zajišťuje identitu genetické informace obou dceřinných buněk. Pro rozmnožování je nezbytné, aby potomek dostal plnohodnotnou genetickou informaci.
Řádek 5: Řádek 5:
*místa, kde dochází k replikaci se nazývají '''replikony'''. Počet replikonů v buňce není konstantní, u rychle se množících buněk je jich více než u buněk množících se pomalu  
*místa, kde dochází k replikaci se nazývají '''replikony'''. Počet replikonů v buňce není konstantní, u rychle se množících buněk je jich více než u buněk množících se pomalu  
*replikace neprobíhá na všech replikonech současně, obecně v replikonech lokalizovaných v heterochromatinu začíná později
*replikace neprobíhá na všech replikonech současně, obecně v replikonech lokalizovaných v heterochromatinu začíná později
*klíčovou roli při replikaci DNA mají enzymy zvané '''DNA polymerasy'''. U člověka se vyskytuje 5 druhů enzymů označované jako DNA dependentní DNA polymerasy (v živočišných buňkách pět typů)  
*klíčovou roli při replikaci DNA mají [[enzym]]y zvané '''DNA polymerasy'''. U člověka se vyskytuje 5 druhů enzymů označované jako DNA dependentní DNA polymerasy (v živočišných buňkách pět typů)  
pro všechny typy DNA polymeras platí:
pro všechny typy DNA polymeras platí:
**potřebují matrici = vlákno, ke kterému podle pravidel komplementace bazí vytvářejí doplněk
**potřebují matrici = vlákno, ke kterému podle pravidel komplementace bazí vytvářejí doplněk
Řádek 11: Řádek 11:
**potřebují mít k dispozici volný konec 3´nukleotidu, na který připojí fosfodiesterickou vazbou 5´místo nově zařazeného nukleotidu. Nově zařazované nukleotidy jsou používány ve formě nukleotidtrifosfátů, odštěpením dvou makroergních vazeb je získávána potřebná energie pro uskutečnění vazby
**potřebují mít k dispozici volný konec 3´nukleotidu, na který připojí fosfodiesterickou vazbou 5´místo nově zařazeného nukleotidu. Nově zařazované nukleotidy jsou používány ve formě nukleotidtrifosfátů, odštěpením dvou makroergních vazeb je získávána potřebná energie pro uskutečnění vazby
*DNA polymerasa nemůže zahájit syntézu de novo, ale připojuje pouze nový nukleotid na 3´ pozici nukleotidu předchozího  
*DNA polymerasa nemůže zahájit syntézu de novo, ale připojuje pouze nový nukleotid na 3´ pozici nukleotidu předchozího  
*aby DNA polymeráza mohla zahájit připojování nukleotidů nového vlákna DNA, musí být vodíkové můstky (= nízkoenergetické vazby mezi oběma vlákny) nejprve narušeny enzymem '''primasou''' (= DNA dependentní RNA polymerasa). Místa kde tato narušení vzniknou jsou označovány jako '''replikační počátky'''. U bakterií bychom takovýto počátek našli pouze jeden.
*aby DNA polymeráza mohla zahájit připojování nukleotidů nového vlákna DNA, musí být vodíkové můstky (tj. nízkoenergetické vazby mezi oběma vlákny) nejprve narušeny enzymem '''primasou''' (= DNA dependentní RNA polymerasa). Místa kde tato narušení vzniknou jsou označovány jako '''replikační počátky'''. U [[bakterie|bakterií]] bychom takovýto počátek našli pouze jeden.
*lidská DNA vytváří replikačních počátků okolo 10 000. To jí umožňuje zreplikovat se také v poměrně krátké době.
*lidská DNA vytváří replikačních počátků okolo 10 000. To jí umožňuje zreplikovat se také v poměrně krátké době.
*primasa vytváří na začátku replikovaného úseku nového vlákna DNA krátký RNA primer („očko“). Na jeho 3´konec může DNA polymerasa připojit první nukleotid nového vlákna DNA
*primasa vytváří na začátku replikovaného úseku nového vlákna DNA krátký [[RNA]] primer („očko“). Na jeho 3´konec může DNA polymerasa připojit první nukleotid nového vlákna DNA
*vzhledem k tomu, že jsou obě vlákna DNA antiparalelní (konci 5´jednoho vlákna odpovídá konec 3´ vlákna druhého) a vzhledem k tomu, že DNA polymerasa syntetizuje „jednosměrně“ (od 5´ k 3´), může souvisle probíhat replikace pouze na jednom vlákně. Na tomto vlákně replikace (kterou provádí δ-polymerasa) probíhá rychleji a vlákno se označuje jako vlákno vedoucí
*vzhledem k tomu, že jsou obě vlákna DNA antiparalelní (konci 5´jednoho vlákna odpovídá konec 3´ vlákna druhého) a vzhledem k tomu, že DNA polymerasa syntetizuje „jednosměrně“ (od 5´ k 3´), může souvisle probíhat replikace pouze na jednom vlákně. Na tomto vlákně replikace (kterou provádí δ-polymerasa) probíhá rychleji a vlákno se označuje jako vlákno vedoucí
*na druhém (opožděném) vlákně probíhá replikace po částech – tzv. '''Okazakiho fragmentech'''. Replikace je pomalejší, je prováděna α-polymerasou, která má primasovou aktivitu
*na druhém (opožděném) vlákně probíhá replikace po částech – tzv. '''Okazakiho fragmentech'''. Replikace je pomalejší, je prováděna α-polymerasou, která má primasovou aktivitu
*Na procesu replikace se kromě uvedených DNA polymeras podílí řada enzymů, jejichž úlohou je rozvinout suprahelikální strukturu ('''gyrasa'''), rozvinout Watson-Crickovu dvoušroubovici ('''helikasy''')   
*Na procesu replikace se kromě uvedených DNA polymeras podílí řada enzymů, jejichž úlohou je rozvinout suprahelikální strukturu ('''gyrasa'''), rozvinout Watson-Crickovu dvoušroubovici ('''helikasy''')   
*poté co jsou k předlohovým (templátovým) vláknům dosyntetizována vlákna nová, je replikace DNA dokončena.
*poté co jsou k předlohovým (templátovým) vláknům dosyntetizována vlákna nová, je replikace DNA dokončena.
*DNA polymeráza udělá 1 chybu asi na 107 zreplikovaných bází (teoreticky mohou vznikat i dvojice G-T a A-C, jsou ovšem mnohem méně stabilní), navíc má sama korekční funkci (v případě chyby provádí i opravu, spočívající ve vystřižení a zařazení správné base). Touto metodou jsou pravděpodobně odstraněna i očka RNA a pak enzym '''ligasa''' spojí jednotlivé fragmenty do souvislého řetězce.
*DNA polymeráza udělá 1 chybu asi na 10<sup>&minus;7</sup> zreplikovaných bází (teoreticky mohou vznikat i dvojice G-T a A-C, jsou ovšem mnohem méně stabilní), navíc má sama korekční funkci (v případě chyby provádí i opravu, spočívající ve vystřižení a zařazení správné base). Touto metodou jsou pravděpodobně odstraněna i očka RNA a pak enzym '''ligasa''' spojí jednotlivé fragmenty do souvislého řetězce.
<noinclude>
<noinclude>
== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 24. 3. 2010, 22:09

Replikace DNA je přenos informace z DNA do DNA, je to schopnost zajišťující dědičnost;

  • při replikaci vzniknou z jedné mateřské molekuly DNA dvě naprosto stejné DNA dceřinné (každá s jedním vláknem z původní DNA - jedná se o semikonzervativní proces, kdy nově vzniklá dvoušroubovice má vždy jedno vlákno původní a druhé vlákno nově syntetizované)
  • uplatňuje se při rozmnožování, kdy zajišťuje identitu genetické informace obou dceřinných buněk. Pro rozmnožování je nezbytné, aby potomek dostal plnohodnotnou genetickou informaci.
  • rychlost replikace v živočišných buňkách se odhaduje na 0,5 – 0,15 μm/min, je to opravdu pomalý proces, proto probíhá na více místech současně
  • místa, kde dochází k replikaci se nazývají replikony. Počet replikonů v buňce není konstantní, u rychle se množících buněk je jich více než u buněk množících se pomalu
  • replikace neprobíhá na všech replikonech současně, obecně v replikonech lokalizovaných v heterochromatinu začíná později
  • klíčovou roli při replikaci DNA mají enzymy zvané DNA polymerasy. U člověka se vyskytuje 5 druhů enzymů označované jako DNA dependentní DNA polymerasy (v živočišných buňkách pět typů)

pro všechny typy DNA polymeras platí:

    • potřebují matrici = vlákno, ke kterému podle pravidel komplementace bazí vytvářejí doplněk
    • při své práci vždy postupují od konce 5' ke konci 3'
    • potřebují mít k dispozici volný konec 3´nukleotidu, na který připojí fosfodiesterickou vazbou 5´místo nově zařazeného nukleotidu. Nově zařazované nukleotidy jsou používány ve formě nukleotidtrifosfátů, odštěpením dvou makroergních vazeb je získávána potřebná energie pro uskutečnění vazby
  • DNA polymerasa nemůže zahájit syntézu de novo, ale připojuje pouze nový nukleotid na 3´ pozici nukleotidu předchozího
  • aby DNA polymeráza mohla zahájit připojování nukleotidů nového vlákna DNA, musí být vodíkové můstky (tj. nízkoenergetické vazby mezi oběma vlákny) nejprve narušeny enzymem primasou (= DNA dependentní RNA polymerasa). Místa kde tato narušení vzniknou jsou označovány jako replikační počátky. U bakterií bychom takovýto počátek našli pouze jeden.
  • lidská DNA vytváří replikačních počátků okolo 10 000. To jí umožňuje zreplikovat se také v poměrně krátké době.
  • primasa vytváří na začátku replikovaného úseku nového vlákna DNA krátký RNA primer („očko“). Na jeho 3´konec může DNA polymerasa připojit první nukleotid nového vlákna DNA
  • vzhledem k tomu, že jsou obě vlákna DNA antiparalelní (konci 5´jednoho vlákna odpovídá konec 3´ vlákna druhého) a vzhledem k tomu, že DNA polymerasa syntetizuje „jednosměrně“ (od 5´ k 3´), může souvisle probíhat replikace pouze na jednom vlákně. Na tomto vlákně replikace (kterou provádí δ-polymerasa) probíhá rychleji a vlákno se označuje jako vlákno vedoucí
  • na druhém (opožděném) vlákně probíhá replikace po částech – tzv. Okazakiho fragmentech. Replikace je pomalejší, je prováděna α-polymerasou, která má primasovou aktivitu
  • Na procesu replikace se kromě uvedených DNA polymeras podílí řada enzymů, jejichž úlohou je rozvinout suprahelikální strukturu (gyrasa), rozvinout Watson-Crickovu dvoušroubovici (helikasy)
  • poté co jsou k předlohovým (templátovým) vláknům dosyntetizována vlákna nová, je replikace DNA dokončena.
  • DNA polymeráza udělá 1 chybu asi na 10−7 zreplikovaných bází (teoreticky mohou vznikat i dvojice G-T a A-C, jsou ovšem mnohem méně stabilní), navíc má sama korekční funkci (v případě chyby provádí i opravu, spočívající ve vystřižení a zařazení správné base). Touto metodou jsou pravděpodobně odstraněna i očka RNA a pak enzym ligasa spojí jednotlivé fragmenty do souvislého řetězce.

Odkazy

Související články

Reference

Nekompletní citace webu. ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. <http://www.stefajir.cz>.