Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy: Porovnání verzí
(wikifikace; prolinkování) |
(→Akutní hemolýza: oprava faktické chyby) |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Laboratorní obraz: | Laboratorní obraz: | ||
* [[Krevní obraz]] – | * [[Krevní obraz]] – mírná až závažná anémie; | ||
* [[Retikulocyt|Počet retikulocytů]] – zvýšen 4 až 7 dní po hemolýze; | * [[Retikulocyt|Počet retikulocytů]] – zvýšen 4 až 7 dní po hemolýze; | ||
* Krevní nátěr – Heinzova tělíska; | * Krevní nátěr – Heinzova tělíska; | ||
Verze z 13. 5. 2013, 19:50
Deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy (deficit G6PD) neboli favismus celosvětově patří mezi nejčastější enzymatické defekty. Deficit G6PD zvyšuje citlivost erytrocytů vůči oxidačnímu stresu. Klinicky se projevuje novorozeneckou žloutenkou, akutní hemolýzou a vzácněji chronickou hemolytickou anémií. Lidé s tímto onemocněním mohou být i asymptomatičtí.
Jedná se o X-vázané dědičné onemocnění, které se vyskytuje především v Africe, Asii, Středomoří a Středním Východě. Počet postižených se odhaduje na 400 miliónů lidí. Jsou známy různé genetické mutace zodpovědné za různé typy G6PD s různě závažnými klinickými projevy.[1][2]
Patofyziologie
Glukózo-6-fosfát dehydrogenáza (G6PD) katalyzuje redukci NADP na NADPH v pentózovém cyklu. NADPH chrání buňky před oxidačním stresem. Protože erytrocyty nedokáží produkovat NADPH jiným způsobem, jsou ve srovnání s jinými buňkami citlivější vůči oxidativnímu stresu. V důsledku oxidačního stresu dochází ke změně buněčné struktury erytrocytů, hemoglobin precipituje za vzniku Heinzových tělísek (denaturovaný hemoglobin), což následně vyvolá rozpad erytrocytů (hemolýzu).[1][2]
Klinický obraz
Existují různé varianty deficitu G6PD, které mají různě závažné klinické projevy. Totální deficit G6PD je neslučitelný se životem.[1]
Novorozenecká žloutenka
Novorozenci s G6PD (chlapci a homozygotní dívky) mají vyšší prevalenci hyperbilirubinemie, která se obvykle rozvíjí již v prvních 24 hodinách života, může vyžadovat fototerapii nebo výměnnou transfuzi k prevenci jádrového ikteru.[1]
Akutní hemolýza
Příčinou akutní hemolýzy může být infekce, požití bobů rostliny Vicia fava, užití některých léků (např. aspirin, antibiotika – nitrofurantoin, sulfametoxazol, chloramfenikol, ciprofloxacin; antimalarika a další) a kontakt s některými látkami (naftalen). Akutní hemolýza může být provázená bolestí zad či břicha a sekundárním ikterem v důsledku vzestupu hladiny nekonjugovaného bilirubinu. Akutní hemolýzu může dále provázet přechodná splenomegalie a hemoglobinurie. Hemolýza se objevuje typicky 24 až 72 hodin po požití a k úpravě stavu dochází během 4 až 7 dní. Vzácně je hemolýza natolik závažná, že vyžaduje podání krevní transfuze.[1]
Laboratorní obraz:
- Krevní obraz – mírná až závažná anémie;
- Počet retikulocytů – zvýšen 4 až 7 dní po hemolýze;
- Krevní nátěr – Heinzova tělíska;
- Haptoglobin – snížená hladina;
- Jaterní testy – zvýšená hladina nepřímého bilirubinu;
- Coombsův test – negativní.[1]
Diagnostika
Deficit G6PD se prokazuje fluorescenčním testem nebo kvantitativní spektrofotometrií žilní krve.[1]
Léčba
Kauzální léčba neexistuje. Mezi preventivní opatření akutní hemolýzy patří vyhýbání se oxidačním stresorům.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
G6PDDeficiency.org Associazione Italiana Favismo (anglicky, německy)
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g FRANK, JE. Diagnosis and Management of G6PD Deficiency. American Family Physician [online]. 2005, roč. 7, vol. 72, s. 1277-1282, dostupné také z <http://www.aafp.org/afp/2005/1001/p1277.html>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b CARTER, SM. Glucose-6-Phosphate Dehydrogenase Deficiency [online]. Medscape, ©2012. [cit. 2013-05-13]. <http://emedicine.medscape.com/article/200390-overview>.
