Zásady podávání léků

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 20. října 2012 v 22:46.

Rozdělení látek

Léčiva

LČ (Farmaka) představují jakoukoliv látku nebo směs látek, která nebo které se podávají nemocnému pro léčení, mírnění příznaků chorob, pro ovlivnění funkcí organismu, pro určení diagnózy nebo pro předcházení vzniku nemoci.

Léčivý přípravek

LP (Farmakopreparata) jsou LČ zpracována do formy, která je dispendována pacientovi.

Léky

Léky (Medicamenta) dělíme na:

pevné:

• prášky – pulveres (pulv.) – pro vnější i vnitřní použití (vnitřní: sáčky, želatinové tobolky)
• tablety – tabulettae (tbl.) – slisované prášky, k vnitřnímu použití
• dražé – tabulettae obductae/dragee (drg.) – ochranný obal (poškozují sklovinu, nebo se rozkládají až v nižších částech GITu), nedrtí se, nepůlí, nekoušou
• kapsle – capsulae (cps.) – v želatinovém obalu (pomalejší rozpustnost)
• zrnka – granula (gran.) – nepravidelná, po lžičkách

polopevné:

• masti – unguenta (ung.) – tuk s účinnou látkou, na kůži a sliznici
• pasty – pastae – mastný základ a cca 50% indif. prášku, nelepí se na kůži, pórovitá, nevstřebává se (ochrana před mokváním)
• gely, želé – čiré polotuhé látky s gelem, na kůži (svaly, kůže, klouby)
• čípky – suppositoria (supp.) – kuželovitý tvar ke snadnějšímu zavedení
• poševní globule – globuli vaginales (glob. vagin.) – jako čípky, kulovité, vejčité, do pochvy
• pěny – v tenké vrstvě na kůži
• mýdla – sapones – s příměsí léč. látek (př. síra), kožní lék.
• náplasti – emplastra (empl.) – napuštěné léčivou látkou

tekuté

• roztoky – solutiones (sol.) – látka v rozpouštědle, po kapkách nebo odměrkách, do úst, nosu, očí, uší
• směsi – mixturae (mixt.) – více látek v rozpouštědle, nutno před aplikací protřepat kvůli nerozpustným látkám
• tinktury – tincturae (tct.) – alkoholové roztoky z léčiv získaných z rostlin
• suspenze – suspensiones (susp.) – látka je v gelu, aplikace ústy k ochraně žaludeční sliznice
• aerosoly, spreje – tekutina uvolněná stlač. plynem na kůži nebo sliznice
• čaje – species (spec.) – z rostlin; podobně i koupele a obklady

Označení léku

Síla léku

• forte = větší obsah účinné látky
• biforte = dvojnásobný obsah účinné dávky
• mite = menší množství účinné látky
• retard = delší účinek (pomalejší vstřebávání nebo přeměna v org.)

Expirační doba

Expirační doba označuje čas, během kterého je lék bezpečné užívat

• 6-místná: DDMMRR (např. 020406 – do 2. dubna 2006)
• 7-místná: X SSMMRR (X = expirační doba v letech, SS = výrobní série; např. 4 730406 – do dubna 2010)

Datum výroby léku

Většinou DDMMRR.

Příbalový leták

Návod na použití, uskladnění.
Musí zde být uvedeno:

• název, složení, účinnost, síla
• doba, kdy má být užíván (např. před/po jídle, před spaním)
• jak má být lék uchováván
• indikace
• možné vedlejší účinky
• kontraindikace (stav, který znemožňuje nebo zakazuje podání)
• přesný název a adresa výrobce

Uskladnění léků

Přehledně, viditelně, podle abecedy a jednotlivých lékových forem.
Na oddělení jsou v tzv. příruční lékárně (skříň vhodná k uskladnění léků; zvlášť l. k vnitřnímu použití, vnějšímu použití, injekční l., trezor na opiáty a jiné psychotropní látky) – nemají přístup nepovolané osoby, není v blízkosti topení ani na slunečním světle, je uzamčena (klíče sloužící sestra); některé (podle příb. letáku) - v lednici

Účinky léků

• terapeutický = žádoucí
• vedlejší = nežádoucí
• očekávané = vyplývají z vlastností léku
• neočekávané = alergie a šokové stavy
• toxický = důsledek předávkování, požití léku na vnější použití, hromadění l. v krvi nebo tkáních (kvůli poškozenému metabolismu l.)

Správná praxe

Lékařská zpráva

Do dekursu pacienta: název léku, lék. formu, dobu podání, způsob podání, přesné množství jednotlivé dávky, denní dávku (většinou 1-3krát denně).
Záleží na indikační skupině – ATB, hypnotika - přesné časové určení - podat v 21hod ap.)

Zásady pro manipulaci s léky

• hygienické zásady při manipulaci
• soustředěnost a kontrola správnosti l., jeho dávky a účinku
• poučení nemocného o užívání
• pravidelně a ve stanovenou dobu
• výhradně z originálního balení
• přesný záznam do dokumentace pacienta

Způsoby aplikace léků

• perorální aplikace – per os (p.o.) – nejčastější a nejpohodlnější
• sublingvální aplikace – nutno až do rozpuštění a vstřebání (do podjaz. cév)
• aplikace per rectum
• parenterální aplikace (injekční způsob podání * otázka 14)
• lokální aplikace – místně na kůži nebo sliznici

Nástup účinku po podání léků

• do tepny – ihned
• do žíly – za 1 minutu
• pod jazyk, na nosní sliznici – za 1-2 minuty
• do dýchacího ústrojí – za 2-3 minuty
• do svalu – za 5-10 minut
• do konečníku, do pochvy, na kůži – za 15 minut
• per os – do zažívacího traktu – za 30 minut

Perorální aplikace

• kontraindikace: zvracení, napojení na žaludeční nebo střevní odsávání, bezvědomí, neschopnost polykat
• postup:

1. zkontrolujeme pomůcky, zda je pacient schopen polykat, nepotřebuje pomoc
2. podáváme podle ordinace v chorobopise, v dekurzu
3. zkontrolujeme údaje (dokumentaci pacienta, název a dávku léku, čas a způsob podání, ordinaci nepřepisujeme!)
4. při přípravě do lékovky kontrolujeme název léku z lékové karty
5. zkontrolujeme, zda nemocný lék požil
6. údaj o podání zaznamenáme do chorobopisu

Sublinguální aplikace

Nejčastěji Nitroglycerin (při ISCHS), pacient počká, dokud bolest neustoupí, pak vyplivne zbytek léku. Obvykle se homeopatika (granule, kapky) nechávají rozplynout.

Aplikace per rektum

Čípky, masti a roztoky

Aplikace dermální

Masti, pasty, krémy, gely, spreje, prášky a roztoky.

• dodržujeme intervaly a způsob apl.
• nedráždíme kůži nadměrným třením, tlakem a násilným odstraňováním předešlých l.
• na větší plochu rukama v rukavicích, na menší plochu dřev. lopatkou nebo vatovou štětičkou
• není-li l. určen pro jednoho pacienta, nevracíme se použitou štětičkou do nádoby

Aplikace do očí

Masti a tekuté léky s lokálním účinkem.

• výplach spojivkového vaku – používáme oční vaničku (z poloviny naplníme, přiložíme k oku, pacient zakloní hlavu a koulí otevřeným okem, zbytek se vylije do emitky)
• vkapání léků (pacient sedí s mírně zakloněnou hlavou nebo leží, ukazovákem a palcem lehce otevřeme víčka, pod okem držíme čtvereček buničiny, aniž bychom se dotkli oka nebo řas, vkápneme do vnitřního koutku lék, pacient zavře víčka a koulí okem)
• vkládání masti (jako u léků, jenom: nemocný kouká vzhůru, mast aplikujeme z tuby do spojivkového vaku)

Aplikace do ucha

Mast či vkapání (pacient leží na boku, na zdravém uchu nebo sedí na židli bokem k opěradlu, zdravé ucho k rameni, pod uchem držíme čtvreček buničiny, mast nanášíme krouživým pohybem štětičkou do zvukovodu, při kapání pacient nechá 1-2 min hlavu v úklonu).

Aplikace do dýchacího ústrojí

Roztoky, masti (nosní sliznice), látky ve formě plynů a par – kapky, inhalace, spreje

• u kojenců nevkapáváme do nosu kapky, ale nanášíme potřebou štětičkou!
• aerosolové a suchá práškové inhalátory (pro děti, nesmí se do nich vdechovat)
• nebulizátory (rozprašovače) – inhalované náustkem, maskou