Zásady podávání léků

Zásady podávání léků

• léčivo = jakákoliv látka nebo směs látek, které se podávají nemocnému pro léčení nebo mírnění příznaků chorob, pro ovlivnění fcí. organismu, pro určení diagnózy nebo pro předcházení vzniku nemoci
• léky:

pevné:

prášky – pulveres (pulv.) – pro vnější i vnitřní použití (vnitřní: sáčky, želatinové tobolky)

tablety – tabulettae (tbl.) – slisované prášky, k vnitřnímu použití

dražé – tabulettae obductae (drg.) – ochranný obal (poškozují sklovinu, nebo se rozkládají až v nižších částech GITu), nedrtí se, nepůlí, nekoušou

kapsle – capsulae (cps.) – v želatinovém obalu (pomalejší rozpustnost)

zrnka – granula (gran.) – nepravidelná, po lžičkách

                o	polopevné

masti – unguenta (ung.) – tuk s účinnou látkou, na kůži a sliznici pasty – pastae – mastný základ a cca 50% indif. prášku, nelepí se na kůži, pórovitá, nevstřebává se (ochrana před mokváním) gely, želé – čiré polotuhé látky s gelem, na kůži (svaly, kůže, klouby) čípky – suppositoria (supp.) – kuželovitý tvar ke snadnějšímu zavedení poševní globule – globuli vaginales – jako čípky, kulovité, vejčité, do pochvy pěny – v tenké vrstvě na kůži mýdla – sapones – s příměsí léč. látek (př. síra), kožní lék. náplasti – emplastra – napuštěné léčivou látkou

                o	tekuté

roztoky – solutiones (sol.) –látka v rozpouštědle, po kapkách nebo odměrkách, do úst, nosu, očí, uší směsi – mixturae (mixt.) – více látek v rozpouštědle, nutno před aplikací protřepat kvůli nerozpustným látkám tinktury – tincturae (tinc.) – alkoholové roztoky z léčiv získaných z rostlin suspenze – suspenziones (susp.) – látka je v gelu, aplikace ústy k ochraně žaludeční sliznice aerosoly, spreje – tekutina uvolněná stlač. plynem na kůži nebo sliznice čaje – species (spec.) – z rostlin; podobně i koupele a obklady • označení léku:

               o	síla léku:

forte = větší obsah účinné látky biforte = dvojnásobný obsah účinné dávky mite = menší množství účinné látky retard = delší účinek (pomalejší vstřebávání nebo přeměna v org.)

               o	expirační čas = doba, po kterou je lék bezpečné užívat

6-místná: DDMMRR (např. 020406 – do 2. dubna 2006) 7-místná: X SSMMRR (X = expirační doba v letech, SS = výrobní série; např. 4 730406 – do dubna 2010)

               o	datum výroby léku
               o	příbalový leták = návod na použití, uskladnění; uvedeno:

název, složení, účinnost, síla doba, kdy má být užíván (např. před/po jídle, před spaním) jak má být lék uchováván indikace možné vedlejší účinky kontraindikace (stav, který znemožňuje nebo zakazuje podání) přesný název a adresa výrobce

• uskladnění léků – přehledně, viditelně, podle abecedy; na oddělení jsou v tzv. příruční lékárně (skříň vhodná k uskladnění léků; zvlášť l. k vnitřnímu použití, vnějšímu použití, injekční l., trezor na opiáty a jiné psychotropní látky) – nemají přístup nepovolané osoby, není v blízkosti topení ani na slunečním světle, je uzamčena (klíče sloužící sestra); některé (podle příb. letáku) jsou v lednici • účinky léků:

                 o	terapeutický = žádoucí
                 o	vedlejší = nežádoucí

očekávané = vyplývají z vlastností léku neočekávané = alergie a šokové stavy

                 o	toxický = důsledek předávkování, požití léku na vnější použití, hromadění l. v krvi nebo tkáních (kvůli poškozenému metabolismu l.)

• do dekurzu pacienta – název léku, lék. formu, dobu podání, způsob podání, přesné množství jednotlivé dávky, denní dávku (většinou 1-3krát denně – záleží na indikační skupině – antb. přesné časové určení, hypnotika v 21hod ap.) • zásady pro manipulaci s léky:

                o	hygienické zásady při manipulaci
                o	soustředěnost a kontrola správnosti l., jeho dávky a účinku
                o	poučení nemocného o užívání
                o	pravidelně a ve stanovenou dobu
                o	výhradně z originálního balení
                o	přesný záznam do dokumentace pacienta

• způsoby aplikace léků:

                o	perorální aplikace – per os (p.o.) – nejčastější a nejpohodlnější
                o	sublingvální aplikace – nutno až do rozpuštění a vstřebání (do podjaz. cév)
                o	aplikace per rectum
                o	parenterální aplikace (injekční způsob podání * otázka 14)
                o	lokální aplikace – místně na kůži nebo sliznici

• nástup podání léků:

                o	do tepny – ihned
                o	do žíly – za 1 minutu
                o	pod jazyk, na nosní sliznici – za 1-2 minuty
                o	do dýchacího ústrojí – za 2-3 minuty
                o	do svalu – za 5-10 minut
                o	do konečníku, do pochvy, na kůži – za 15 minut
                o	per os – do zažívacího traktu – za 30 minut

• perorální aplikace

                o	kontraindikace: zvracení, napojení na žaludeční nebo střevní odsávání, bezvědomí, neschopnost polykat
                o	postup:

zkontrolujeme pomůcky, zda je pacient schopen polykat, nepotřebuje pomoc podáváme podle ordinace v chorobopise, v dekurzu zkontrolujeme údaje (dokumentaci pacienta, název a dávku léku, čas a způsob podání, ordinaci nepřepisujeme!) při přípravě do lékovky kontrolujeme název léku z lékové karty zkontrolujeme, zda nemocný lék požil údaj o podání zaznamenáme do chorobopisu • sublingvální aplikace – nejčastěji Nitroglycerin (při ISCHS), pacient počká, dokud bolest neustoupí, pak vyplivne zbytek léku • aplikace per rektum – čípky, masti a roztoky • aplikace kůží – masti, pasty, krémy, gely, spreje, prášky a roztoky

                  o	dodržujeme intervaly a způsob apl.
                  o	nedráždíme kůži nadměrným třením, tlakem a násilným odstraňováním předešlých l.
                  o	na větší plochu rukama v rukavicích, na menší plochu dřev. lopatkou nebo vatovou štětičkou
                  o	není-li l. určen pro jednoho pacienta, nevracíme se použitou štětičkou do nádoby

• aplikace do očí – masti a tekuté léky s lokálním účinkem

                  o	výplach spojivkového vaku – používáme oční vaničku (z poloviny naplníme, přiložíme k oku, pacient zakloní hlavu a koulí otevřeným okem, zbytek se vylije do emitky)
                  o	vkapání léků (pacient sedí s mírně zakloněnou hlavou nebo leží, ukazovákem a palcem lehce otevřeme víčka, pod okem držíme čtvereček buničiny, aniž bychom se dotkli oka nebo řas, vkápneme do vnitřního koutku lék, pacient zavře víčka a koulí okem)
                  o	vkládání masti (jako u léků, jenom: nemocný kouká vzhůru, mast aplikujeme z tuby do spojivkového vaku)

• aplikace do ucha – mast či vkapání (pacient leží na boku, na zdravém uchu nebo sedí na židli bokem k opěradlu, zdravé ucho k rameni, pod uchem držíme čtvreček buničiny, mast nanášíme krouživým pohybem štětičkou do zvukovodu, při kapání pacient nechá 1-2 min hlavu v úklonu) • aplikace do dýchacího ústrojí – roztoky, masti (nosní sliznice), látky ve formě plynů a par – kapky, inhalace, spreje

                  o	u kojenců nevkapáváme do nosu kapky, ale nanášíme potřebou štětičkou!
                  o	aerosolové a suchá práškové inhalátory (pro děti, nesmí se do nich vdechovat)
                  o	nebulizátory (rozprašovače) – inhalované náustkem, maskou