Nestabilní angina pectoris: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
m (překlepy)
(++)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Pracuje se}}


'''Nestabilní angina pectoris''' (NAP) je '''akutní koronární syndrom bez ST elevací''' na EKG. Vzniká v důsledku nasednutí trombu na prasklý aterosklerotický plát v koronární tepně; k úplnému uzávěru koronární tepny a následné nekróze myokardu však '''nedochází''', hladiny kardiospecifických markerů se tedy '''nezvyšují'''.<ref>{{Citace
'''Nestabilní angina pectoris''' (NAP) je '''akutní koronární syndrom bez ST elevací''' na EKG. Vzniká v důsledku nasednutí trombu na prasklý aterosklerotický plát v koronární tepně; k úplnému uzávěru koronární tepny a následné nekróze myokardu však '''nedochází''', hladiny kardiospecifických markerů se tedy '''nezvyšují'''.<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| isbn = 978-80-7387-423-0
Řádek 69: Řádek 69:
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref><ref>{{Citace
</ref><ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| příjmení1 = Gregor
Řádek 93: Řádek 93:


==Klinické formy a klasifikace==
==Klinické formy a klasifikace==
{|
|-
|
:{| class="wikitable"
:{| class="wikitable"
|-  
|-  
! !! Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)
! colspan="2" | Klinické formy NAP<ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| issn = 1803-7712
}}
</ref>
|-
| 1  || klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut
|-
| 2  || nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS
|-
| 3  || zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS
|-
| 4  ||  poinfarktová AP
|}
|
|
:{| class="wikitable" align="right"
|-
! colspan="2" | Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref><ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| issn = 1803-7712
}}
</ref>
|-
|-
! CCS I !!
|| CCS I   || AP jen při velké námaze, při sportovních aktivitách, rychlé nebo dlouhotrvající zátěži
|-
|-
| CCS II ||  
| CCS II   || AP při chůzi do kopce, pacient vyjde bez bolest/zastavení do 1. patra a výše
|-
|-
| CCS III ||  
| CCS III   || AP i při chůzi po rovině, pacient nevyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra
|-
|-
| CCS IV ||   
| CCS IV   ||  AP při chůzi po bytě, klidové stenokardie
|}
|}
|}


NAP se může vyskytovat ve 4 klinických formách, jsou to:<ref name="Běl">{{Citace
==Klinické příznaky==
Pacienti udávájí '''tlaková/svírající/pálivou bolest na hrudi''', bolest může vystřelovat do krku, dolní čelisti, horních končetin, zad i do břicha. Dále může být přítomna úzkost, nevolnost, zvracení, pocení, závrať, pocit na omdlení, pocit dušnosti.
 
==Diagnostika==
* '''Anamnéza:''' rizikové faktory (kouření, hyperlipoproteinémie, DM, hypertenze)?, pozitivní rodinná anamnéza?, ICHS?, prodělaný IM?, námahová AP?, koronární angioplastika?, intrakoronární stent?, aortokoronární bypass? jiná onemocnění? trvalá medikace? alergie?.<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| jméno1 = P
| příjmení2 = Jirmář
| jméno2 = R
| článek = Nestabilní angina pectoris
| časopis = Kardiofórum
| url = http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\
| rok = 2003
| ročník = 2
| svazek = -
| strany = 13-15
| issn = 1801-7606
}}
</ref><ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| issn = 1803-7712
}}
</ref>
* '''Fyzikální vyšetření:''' většinou v normě. Může být přítomna tachykardie a zvýšený krevní tlak (aktivace sympatiku).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| jméno1 = P
| příjmení2 = Jirmář
| jméno2 = R
| článek = Nestabilní angina pectoris
| časopis = Kardiofórum
| url = http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\
| rok = 2003
| ročník = 2
| svazek = -
| strany = 13-15
| issn = 1801-7606
}}
</ref>
* '''EKG:''' deprese úseku ST, inverze vlny T, nově vzniklá A-V blokáda?, nově vzniklá raménková blokáda?. Mimo anginózní záchvat bývá EKG zcela normální. Je-li EKG obraz normální i při anginózním záchvatu, svědčí to většinou proti NAP (ev. proti akutní ischémii).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| jméno1 = P
| příjmení2 = Jirmář
| jméno2 = R
| článek = Nestabilní angina pectoris
| časopis = Kardiofórum
| url = http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\
| rok = 2003
| ročník = 2
| svazek = -
| strany = 13-15
| issn = 1801-7606
}}
</ref>
* '''Biochemické markery myokardiální nekrózy:''' jsou při NAP negativní (při NAP nedochází k nekróze myokardu).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| jméno1 = P
| příjmení2 = Jirmář
| jméno2 = R
| článek = Nestabilní angina pectoris
| časopis = Kardiofórum
| url = http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\
| rok = 2003
| ročník = 2
| svazek = -
| strany = 13-15
| issn = 1801-7606
}}
</ref><ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref>
* '''Selektivní koronarografie''': by měla být provedena u všech pacientů s NAP. U hemodynamicky stabilních ji provádíme časně, tj. do 48–72 hodin. U hemodynamicky nestabilních ji provádíme okamžitě.<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref><ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| příjmení1 = Bělohlávek
Řádek 122: Řádek 292:
}}
}}
</ref>
</ref>
# klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut;
 
# nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS;
==Léčba==
# zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS;
 
# poinfarktová AP.
 
Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit jiné přičiny bolesti na hrudi (STEMI, NSTEMI, ischémie nekoronárního původu, disekce aorty, aneuryzma aorty, perikarditida, myokarditida, plicní embolie, pneumothorax, vertebrogenní algický syndrom apod.).<ref>{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 80-7262-106-8
| příjmení1 = Hradec
| jméno1 = Jaromír
| příjmení2 = Spáčil
| jméno2 = Jiří
| titul = Vnitřní lékařství.&nbsp;Svazek II,&nbsp;Kardiologie, angiologie
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Galén :&nbsp;Karolinum
| rok = 2001
}}
</ref><ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| jméno1 = P
| příjmení2 = Jirmář
| jméno2 = R
| článek = Nestabilní angina pectoris
| časopis = Kardiofórum
| url = http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\
| rok = 2003
| ročník = 2
| svazek = -
| strany = 13-15
| issn = 1801-7606
}}
</ref>


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 27. 7. 2011, 12:15

OpenMoji-color 15.0.0 1F6A7.svgČlánek byl označen za rozpracovaný,
od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
Stránka byla naposledy aktualizována ve středu 27. července 2011 v 12:15.

Nestabilní angina pectoris (NAP) je akutní koronární syndrom bez ST elevací na EKG. Vzniká v důsledku nasednutí trombu na prasklý aterosklerotický plát v koronární tepně; k úplnému uzávěru koronární tepny a následné nekróze myokardu však nedochází, hladiny kardiospecifických markerů se tedy nezvyšují.[1]

Mezi akutní koronární syndromy (AKS) řadíme:[2]

  1. nestabilní anginu pectoris;
  2. akutní infarkt myokardu bez elevací ST úseků (NSTEMI);
  3. akutní infarkt myokard s elevacemi ST úseků (STEIMI).

Tyto stavy jsou akutní manifestací ischemické choroby srdeční a je třeba je neodkladně řešit. Pacienta s NAP je nutné hospitalizovat na koronární jednotce.

Etiopatogeneze

Patofyziologickou podstatou všech AKS je intrakoronární trombóza nasedající na povrchově poškozený (ruptura, eroze, fisurace) aterosklerotický plát. V případě NAP je vzniklá obstrukce koronární tepny neúplná, nedochází tak k myokardiální nekróze.

Mezi příčiny NAP řadíme:[2][3][4]

  • neokludující trombózu nasedající na nestabilní aterosklerotický plát;
  • progredující aterosklerotický proces;
  • progredující neointimální hyperplazii se vznikem restenózy;
  • fokální spazmus epikardiální koronární tepny (Prinzmetalova AP);
  • zánět stěny koronární tepny;
  • řadu extrakardiálních mechanismů (tachykardie, thyreotoxikóza, horečka, anémie, hypoxémie, hypotenze).

Klinické formy a klasifikace

Klinické formy NAP[2]
1 klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut
2 nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS
3 zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS
4 poinfarktová AP
Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)[1][2]
CCS I AP jen při velké námaze, při sportovních aktivitách, rychlé nebo dlouhotrvající zátěži
CCS II AP při chůzi do kopce, pacient vyjde bez bolest/zastavení do 1. patra a výše
CCS III AP i při chůzi po rovině, pacient nevyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra
CCS IV AP při chůzi po bytě, klidové stenokardie

Klinické příznaky

Pacienti udávájí tlaková/svírající/pálivou bolest na hrudi, bolest může vystřelovat do krku, dolní čelisti, horních končetin, zad i do břicha. Dále může být přítomna úzkost, nevolnost, zvracení, pocení, závrať, pocit na omdlení, pocit dušnosti.

Diagnostika

  • Anamnéza: rizikové faktory (kouření, hyperlipoproteinémie, DM, hypertenze)?, pozitivní rodinná anamnéza?, ICHS?, prodělaný IM?, námahová AP?, koronární angioplastika?, intrakoronární stent?, aortokoronární bypass? jiná onemocnění? trvalá medikace? alergie?.[4][2]
  • Fyzikální vyšetření: většinou v normě. Může být přítomna tachykardie a zvýšený krevní tlak (aktivace sympatiku).[4]
  • EKG: deprese úseku ST, inverze vlny T, nově vzniklá A-V blokáda?, nově vzniklá raménková blokáda?. Mimo anginózní záchvat bývá EKG zcela normální. Je-li EKG obraz normální i při anginózním záchvatu, svědčí to většinou proti NAP (ev. proti akutní ischémii).[4]
  • Biochemické markery myokardiální nekrózy: jsou při NAP negativní (při NAP nedochází k nekróze myokardu).[4][1]
  • Selektivní koronarografie: by měla být provedena u všech pacientů s NAP. U hemodynamicky stabilních ji provádíme časně, tj. do 48–72 hodin. U hemodynamicky nestabilních ji provádíme okamžitě.[1][2]

Léčba

Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit jiné přičiny bolesti na hrudi (STEMI, NSTEMI, ischémie nekoronárního původu, disekce aorty, aneuryzma aorty, perikarditida, myokarditida, plicní embolie, pneumothorax, vertebrogenní algický syndrom apod.).[5][4]

Odkazy

Související články

Reference

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b c d ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  2. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f BĚLOHLÁVEK, J a M ASCHERMANN. Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG. Cor et Vasa [online]. 2008, roč. 50, vol. Suppl, s. 1S7–1S23, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf>. ISSN 1803-7712. 
  3. ↑ ASCHERMANN, Michael. Doporučení k diagnostice a léčbě nestabilní anginy pectoris - revize 2002. Cor et Vasa [online]. 2002, roč. 44, vol. 7-8, s. K123–K143, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=view&id=86>. ISSN 1803-7712. 
  4. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f GREGOR, P a R JIRMÁŘ. Nestabilní angina pectoris. Kardiofórum [online]. 2003, roč. 2, vol. -, s. 13-15, dostupné také z <http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\>. ISSN 1801-7606. 
  5. ↑ HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2001. ISBN 80-7262-106-8.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Nestabilní_angina_pectoris&oldid=137059“