Arteriální a venózní tep: Porovnání verzí

Verze z 20. 10. 2018, 22:08

Arteriální tep vzniká vypuzováním krve z levé komory do aorty a velkých tepen.

Venosní tep je možné pozorovat u velkých žil, které se nacházejí v blízkosti srdce. Žíly mění svou náplň v závislosti na fázi srdečního cyklu. Pulsace jsou viditelné na v. jugularis. Je možné provést záznam žilního pulsu metodou jugulárního flebogramu.

Použitá literatura

KITTNAR, O.. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4.

Verze z 20. 10. 2018, 11:45 (editovat) Vojtalapi (Diskuse \| příspěvky) m (heslo) ← Porovnání se starší verzí		Verze z 20. 10. 2018, 22:08 (editovat) (zrušit editaci) Romana.vl (Diskuse \| příspěvky) m (oprava) Porovnání s novější verzí →
Řádek 2:		Řádek 2:
	'''Arteriální tep''' vzniká vypuzováním krve z levé komory do [[Aorta\|aorty]] a velkých tepen.		'''Arteriální tep''' vzniká vypuzováním krve z levé komory do [[Aorta\|aorty]] a velkých tepen.

	'''Venosní tep''' je možné pozorovat u velkých žil, které se nacházejí v blízkosti srdce. Žíly mění svou náplň v závislosti na fázi srdečního cyklu. Pulsace jsou viditelné na v.jugularis. Je možné provést záznam žilního pulsu metodou [[Flebogram\|jugulárního flebogramu]].		'''Venosní tep''' je možné pozorovat u velkých žil, které se nacházejí v blízkosti srdce. Žíly mění svou náplň v závislosti na fázi srdečního cyklu. Pulsace jsou viditelné na v. jugularis. Je možné provést záznam žilního pulsu metodou [[Flebogram\|jugulárního flebogramu]].