Dělení fragmentů DNA elektroforézou: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Robot: kosmetické úpravy) |
m (přidání obrázku) |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
K dělení vzniklé směsi fragmentů se rutinně používá [[elektroforéza]] v polyakrylamidovém gelu nebo v gelech s řidším síťováním, podle toho, jak velké fragmenty se mají rozdělit. Lze odlišit i fragmenty rozdílné svou délkou o jediný pár nukleotidů. | K dělení vzniklé směsi fragmentů se rutinně používá [[elektroforéza]] v polyakrylamidovém gelu nebo v gelech s řidším síťováním, podle toho, jak velké fragmenty se mají rozdělit. Lze odlišit i fragmenty rozdílné svou délkou o jediný pár nukleotidů. | ||
[[Soubor:Gel electrophoresis apparatus.JPG|thumb|200px|elektroforéza]] | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Aktuální verze z 5. 12. 2015, 22:15
Na genomu jedné buňky se podle druhu restriktázy nachází jedno i více odpovídajících cílových míst (palindromů), takže restriktáza rozštěpí dsDNA na dva i více restrikčních fragmentů, případně otevře cirkulární dsDNA. S výhodou lze použít i kombinaci restriktáz. I když jde o DNA o neznámé sekvenci, štěpení je reprodukovatelné a z překrývajících se sekvencí fragmentů, vzniklých různými restriktázami, lze fragmenty seřadit třeba i v rozsahu celého genomu.
K dělení vzniklé směsi fragmentů se rutinně používá elektroforéza v polyakrylamidovém gelu nebo v gelech s řidším síťováním, podle toho, jak velké fragmenty se mají rozdělit. Lze odlišit i fragmenty rozdílné svou délkou o jediný pár nukleotidů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Biochemie genového inženýrství
- Štěpení DNA
- Identifikace restrikčních fragmentů
- Syntéza umělé DNA
- Pomnožení a exprese izolovaného genu v hostitelské buňce
- Polymorfismus délky restrikčních fragmentů
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Praha : Medprint, 1998. ISBN 80-902036-2-0.
