Migréna/PGS (VPL)

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 7. ledna 2011 v 22:14.

			Tento článek je určen pro postgraduální studium Všeobecného praktického lékařství
			Článek je součástí vypracovávaných atestačních otázek,
			jejichž seznam můžete najít na portálu Všeobecného praktického lékařství.

Jde o onemocnění charakterizované intermitentními záchvaty bolesti hlavy s vegetativním doprovodem.

Migrénu rozlišujeme:

• bez aury (85-90%)
• s aurou (10-15%) - objevují se i neurologické příznaky jako skotomy, senzorické poruchy, hemianopsie, dysfázie, závratě, ataxie, hemiparéza

CAVE: zvl. případy - tzv. basilární migréna, retinální migréna, oftalmoplegická migréna

Klinický obraz:

• po ránu tepající bolest v polovině hlavy provázená nauzeou až zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky;
• příležitostně předchází dysforická či euforická prodromální fáze nebo vegetativní příznaky jako pocení, průjem, tachykardie, nebo jiné neurologické fokální příznaky;
• ve 20% začíná vizuálními projevy (světelné záblesky nebo třpytivé skotomy);
• etiologie migrény:
  • idiopatická
  • trvalý špatně zvládaný stres, námaha, cestování (změny rytmu a bdění), strach
  • vysazení zátěže (tzv. "víkenová" migréna)
  • hormonální antikoncepce, menstruace
  • čokoláda, sýry, alkohol
  • dotek spouštěcích zón

Odkazy

Použitá literatura

GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře : Všeobecné praktické lékařství. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN ISBN 80-7262-444-X.