Isoenzymy: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(šablona) |
m (nadpisy; členění) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
'''Isoenzymy''' (také '''isozymy'''), jsou [[protein]]y, které se liší geneticky určenou primární strukturou (pořadím aminokyselin), ale katalyzují tutéž chemickou reakci. Přítomny mohou být v různých tkáních jednoho organismu, v jedné buňce (jak eukaryotické - na subcelulární úrovni, tak prokaryotické) i v [[sérum|séru]]. Existence těchto enzymů byla odhalena pomocí elektroforézy. | '''Isoenzymy''' (také '''isozymy'''), jsou [[protein]]y, které se liší geneticky určenou primární strukturou (pořadím aminokyselin), ale katalyzují tutéž chemickou reakci. Přítomny mohou být v různých tkáních jednoho organismu, v jedné buňce (jak eukaryotické - na subcelulární úrovni, tak prokaryotické) i v [[sérum|séru]]. Existence těchto enzymů byla odhalena pomocí elektroforézy. | ||
===Význam v medicíně=== | |||
Z lékařského hlediska je důležitý fakt, že při některých patologických stavech se poměr isoenzymů v séru mění a tak lze uvažovat nad poškozením orgánu jehož isoenzym v séru převažuje(typickým případem je sledování [[laktátdehydrogenáza|laktátdehydrogenázy]]). | Z lékařského hlediska je důležitý fakt, že při některých patologických stavech se poměr isoenzymů v séru mění a tak lze uvažovat nad poškozením orgánu jehož isoenzym v séru převažuje(typickým případem je sledování [[laktátdehydrogenáza|laktátdehydrogenázy]]). | ||
Verze z 1. 11. 2010, 18:48
Isoenzymy (také isozymy), jsou proteiny, které se liší geneticky určenou primární strukturou (pořadím aminokyselin), ale katalyzují tutéž chemickou reakci. Přítomny mohou být v různých tkáních jednoho organismu, v jedné buňce (jak eukaryotické - na subcelulární úrovni, tak prokaryotické) i v séru. Existence těchto enzymů byla odhalena pomocí elektroforézy.
Význam v medicíně
Z lékařského hlediska je důležitý fakt, že při některých patologických stavech se poměr isoenzymů v séru mění a tak lze uvažovat nad poškozením orgánu jehož isoenzym v séru převažuje(typickým případem je sledování laktátdehydrogenázy).
Zdroje
MURRAY, Robert K, Daryl K GRANNER a Peter A MAYES, et al. Harperova biochemie. 26. vydání. 2002. 872 s. s. 71,72. ISBN 80-7319-013-3.
