Radiodiagnostika post-mortem: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m (odkazy) |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__toc__V soudním lékařství je zapotřebí nejen [[Rozdělení pitev|pitva]] klasická, rozdělující tělo na části, ale i pomocí zobrazovacích metod - '''virtuální pitva'''. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkáních a strukturách těla, která jsou špatně dosažitelné, což vede i ke zvýšení efektivity pitvy. Může také poskytnou důkaz o patologickém stavu, který by samotmou fyzickou pitvou mohl vymizet nebo být nejednoznačný. Důležitým u pitvy zůstává zajištění histologického a toxikologického materiálu, jejichž rozbor zobrazovací technika nezajistí. Vysoké náklady na provoz nebo nedostupnost těchto metod jsou dnes protivahou k jejich používání, především při jejich kombinování. | |||
Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody: | Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody: | ||
* Konvenční radiologie ([[skiagrafie]]) | * Konvenční radiologie ([[skiagrafie]]) | ||
* C-system (C-arm fluoroscopy) | * C-system (C-arm fluoroscopy) | ||
| Řádek 11: | Řádek 10: | ||
== Kovenční radiologie == | == Kovenční radiologie == | ||
Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných | Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky v [[Bodné rány|bodných]]/[[Řezné rány|řezných]] ranách, po autonehodách atd.), a také k osvětlení úrazových či patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku, kdy jsou na těle ještě pozůstatky měkkých tkání, může identifikaci učinit soudní lékař. | ||
== | == CT post-mortem (PMCT) == | ||
[[Soubor:330 2018 5731 Fig6 HTML.png| | [[Soubor:330 2018 5731 Fig6 HTML.png|náhled|400px|CT zuhelnatělého těla]] | ||
CT se používá v připadech špatného stavu těla, kdy je pitva jen velmi obtížně proveditelná - zuhelnatění, mumifikace, těžké poškození či při hromadných katastrofách. Této metody využíváme podobně jako rtg snímků pro zobrazení předvším kostí (podezřelá úmrtí z vnějších příčin), ale ne pro primární zobrazení měkkých tkání. Další limitací je nákladnost a nutná zkušenost obsluhujícího personálu. | CT se používá jako doplňující metoda tradiční pitvy a hlavně v připadech špatného stavu těla, kdy je pitva jen velmi obtížně proveditelná - zuhelnatění, mumifikace, těžké poškození či při hromadných katastrofách. Této metody využíváme podobně jako rtg snímků pro zobrazení předvším kostí, vzduchu, tekutin a cizích těles (podezřelá úmrtí z vnějších příčin), ale ne pro primární zobrazení měkkých tkání. Další limitací je nákladnost a nutná zkušenost obsluhujícího personálu. | ||
=== MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT) === | === MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT) === | ||
Metoda skenování 3. generace, je | Metoda skenování 3. generace, je rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná. | ||
Možné využití při vyšetření na: | |||
=== CT Angiografie post mortem === | * [[tupá poranění]] - uzavřená poranění hlavy, difusní axonální poranění, kontuze mozku, epidurální hematom, subdurální hematom, pneumotorax, | ||
Hlavní využití nachází k identifikaci cévních patologií. Provedení a užití kontrastních látek se provádí dle potřeby a vyšetřovaného orgánu. | * [[střelné rány]] | ||
* přirozená úmrtí - ruptura aneurysmatu aorty, plicní edém | |||
* [[Popáleniny (soudní lékařství)|popáleniny]] | |||
* [[Bodné rány|bodné]], [[Řezné rány|řezné]] a [[Sečné rány|sečné]] rány | |||
* [[Tonutí|utonutí]] | |||
=== 3DSS === | |||
Vytváření 3D zobrazení z CT snímků nachází své uplatnění v soudním lékařství při rekonstrukcích obličeje a následné identifikaci osob. | |||
=== CT Angiografie post-mortem (PMCTA) === | |||
Hlavní využití nachází k identifikaci cévních patologií. Provedení a užití kontrastních látek se provádí dle potřeby a dle vyšetřovaného orgánu. Mezi klady metody patří lepší zobrazení měkkých tkání než samotné CT, rekonstrukce cévního řečiště a tím odhalení jeho porušení. Nevýhodou je potřeba přípravy těla na provedení a nutnost zajistit kapacitu pro zpracování datově náročného zobrazení. | |||
=== Fotogrametrie === | === Fotogrametrie === | ||
Metoda využívající kombinaci několika 2D snímků (fotografií) k provedení 3D snímku. Užitečný postup pro zachování informací o těle v daném čase nálezu a provádění pitvy. Získáváme a uchováváme ucelený záznam ostatků, který se stává důležitým důkazním materiálem a minimalizuje chybovost | Metoda využívající kombinaci několika 2D snímků (fotografií) k provedení 3D snímku. Užitečný postup pro zachování informací o těle v daném čase nálezu a provádění pitvy. Získáváme a uchováváme ucelený záznam ostatků, který se stává důležitým důkazním materiálem a minimalizuje lidskou chybovost. | ||
== MRI == | == Post-mortem MRI (PMMR) == | ||
Magnetická rezonance je metoda určena k zobrazování převážně měkkých tkání, čímž doplňuje poznatky CT. Na snímcích pátráme po tumorech, viscerálním krvácení nebo ischemii. I přesto, že metoda poskytuje skvělé rozlišení snímkovaných tkání, je zde překážkou nákladnost. Riziko pro použití metody představuje i mrtvola s obsahem kovového materiálu (úlomky, projektily atd.), který by mohl výsledný obraz výrazně zkreslit. | |||
Využíváme na vyšetření: | |||
* [[Uškrcení]] | |||
* Traumatické poškození orgánů | |||
* Poškození orgánu ze systémových příčin | |||
* [[Týrané dítě|Týraní]] | |||
<noinclude> | |||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Výpočetní tomografie]] | * [[Výpočetní tomografie]] | ||
* [[Koncepce soudně lékařské služby]] | * [[Koncepce soudně lékařské služby]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* | * [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32602938/ The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow] | ||
* [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6197109/ Modern post-mortem imaging: an update on recent developments] | |||
* [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26286005/ Investigation of medical intervention with fatal outcome: the impact of post-mortem CT and CT angiography] | |||
=== Použitá literatura === | |||
* Gitto L, Donato L, Di Luca A, Bryant SM, Serinelli S. The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow. J Forensic Sci. 2020 Nov;65(6):2146-2154. doi: 10.1111/1556-4029.14493. Epub 2020 Jun 30. PMID: 32602938. | |||
* Grabherr S, Egger C, Vilarino R, Campana L, Jotterand M, Dedouit F. Modern post-mortem imaging: an update on recent developments. Forensic Sci Res. 2017 Jun 7;2(2):52-64. doi: 10.1080/20961790.2017.1330738. PMID: 30483621; PMCID: PMC6197109 | |||
* Heinemann A, Vogel H, Heller M, Tzikas A, Püschel K. Investigation of medical intervention with fatal outcome: the impact of post-mortem CT and CT angiography. Radiol Med. 2015 Sep;120(9):835-45. doi: 10.1007/s11547-015-0574-5. Epub 2015 Aug 19. PMID: 26286005; PMCID: PMC4545182. | |||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
</noinclude> | |||
[[Kategorie:Soudní lékařství]] | |||
Aktuální verze z 22. 3. 2025, 11:44
V soudním lékařství je zapotřebí nejen pitva klasická, rozdělující tělo na části, ale i pomocí zobrazovacích metod - virtuální pitva. Tento postup umožňuje získání informací o smrti zemřelého s vysokou přesností a benefitem zachování dat, které mohou být kdykoliv ověřeny, nehledě na pozdější stav ostatků. Využití zobrazovacích metod také zvyšuje přehlednost v tkáních a strukturách těla, která jsou špatně dosažitelné, což vede i ke zvýšení efektivity pitvy. Může také poskytnou důkaz o patologickém stavu, který by samotmou fyzickou pitvou mohl vymizet nebo být nejednoznačný. Důležitým u pitvy zůstává zajištění histologického a toxikologického materiálu, jejichž rozbor zobrazovací technika nezajistí. Vysoké náklady na provoz nebo nedostupnost těchto metod jsou dnes protivahou k jejich používání, především při jejich kombinování.
Do postmortem diagnostiky počítáme zobrazovací metody:
- Konvenční radiologie (skiagrafie)
- C-system (C-arm fluoroscopy)
- CT ( MDCT/ PMCT)
- 3DSS a fotogrametrie
- Angioagrafie s MDCT
- MRI (PMMR)
Kovenční radiologie[upravit | editovat zdroj]
Rentgenové snímkování je základním vyšetřením v soudním lékařství. Své využití nachází zejména při posuzovaní týraných živých i zemřelých osob, dále slouží k odhalování cizích předmětů v těle (projektily, úlomky v bodných/řezných ranách, po autonehodách atd.), a také k osvětlení úrazových či patologických mechanismů vedoucích ke smrti. Identifikaci na základě kostěných ostatků se věnuje soudní antropologie, ale i na základě rtg snímku, kdy jsou na těle ještě pozůstatky měkkých tkání, může identifikaci učinit soudní lékař.
CT post-mortem (PMCT)[upravit | editovat zdroj]
CT se používá jako doplňující metoda tradiční pitvy a hlavně v připadech špatného stavu těla, kdy je pitva jen velmi obtížně proveditelná - zuhelnatění, mumifikace, těžké poškození či při hromadných katastrofách. Této metody využíváme podobně jako rtg snímků pro zobrazení předvším kostí, vzduchu, tekutin a cizích těles (podezřelá úmrtí z vnějších příčin), ale ne pro primární zobrazení měkkých tkání. Další limitací je nákladnost a nutná zkušenost obsluhujícího personálu.
MDCT - multidetektorové CT / Multislice CT (MSCT)[upravit | editovat zdroj]
Metoda skenování 3. generace, je rychlejší, jednodušší a s kovovými součástkami kompatibilní metoda CT. Je možné využívat k vytváření 2D i 3D snímků s dobrým rozlišením a tím větší přesností tělesných struktur a jejich patologií. Zejména při detekcích intrakraniálních patologií je tato metoda velmi užitečná.
Možné využití při vyšetření na:
- tupá poranění - uzavřená poranění hlavy, difusní axonální poranění, kontuze mozku, epidurální hematom, subdurální hematom, pneumotorax,
- střelné rány
- přirozená úmrtí - ruptura aneurysmatu aorty, plicní edém
- popáleniny
- bodné, řezné a sečné rány
- utonutí
3DSS[upravit | editovat zdroj]
Vytváření 3D zobrazení z CT snímků nachází své uplatnění v soudním lékařství při rekonstrukcích obličeje a následné identifikaci osob.
CT Angiografie post-mortem (PMCTA)[upravit | editovat zdroj]
Hlavní využití nachází k identifikaci cévních patologií. Provedení a užití kontrastních látek se provádí dle potřeby a dle vyšetřovaného orgánu. Mezi klady metody patří lepší zobrazení měkkých tkání než samotné CT, rekonstrukce cévního řečiště a tím odhalení jeho porušení. Nevýhodou je potřeba přípravy těla na provedení a nutnost zajistit kapacitu pro zpracování datově náročného zobrazení.
Fotogrametrie[upravit | editovat zdroj]
Metoda využívající kombinaci několika 2D snímků (fotografií) k provedení 3D snímku. Užitečný postup pro zachování informací o těle v daném čase nálezu a provádění pitvy. Získáváme a uchováváme ucelený záznam ostatků, který se stává důležitým důkazním materiálem a minimalizuje lidskou chybovost.
Post-mortem MRI (PMMR)[upravit | editovat zdroj]
Magnetická rezonance je metoda určena k zobrazování převážně měkkých tkání, čímž doplňuje poznatky CT. Na snímcích pátráme po tumorech, viscerálním krvácení nebo ischemii. I přesto, že metoda poskytuje skvělé rozlišení snímkovaných tkání, je zde překážkou nákladnost. Riziko pro použití metody představuje i mrtvola s obsahem kovového materiálu (úlomky, projektily atd.), který by mohl výsledný obraz výrazně zkreslit.
Využíváme na vyšetření:
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow
- Modern post-mortem imaging: an update on recent developments
- Investigation of medical intervention with fatal outcome: the impact of post-mortem CT and CT angiography
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- Gitto L, Donato L, Di Luca A, Bryant SM, Serinelli S. The Application of Photogrammetry in the Autopsy Room: A Basic, Practical Workflow. J Forensic Sci. 2020 Nov;65(6):2146-2154. doi: 10.1111/1556-4029.14493. Epub 2020 Jun 30. PMID: 32602938.
- Grabherr S, Egger C, Vilarino R, Campana L, Jotterand M, Dedouit F. Modern post-mortem imaging: an update on recent developments. Forensic Sci Res. 2017 Jun 7;2(2):52-64. doi: 10.1080/20961790.2017.1330738. PMID: 30483621; PMCID: PMC6197109
- Heinemann A, Vogel H, Heller M, Tzikas A, Püschel K. Investigation of medical intervention with fatal outcome: the impact of post-mortem CT and CT angiography. Radiol Med. 2015 Sep;120(9):835-45. doi: 10.1007/s11547-015-0574-5. Epub 2015 Aug 19. PMID: 26286005; PMCID: PMC4545182.
